Auguste Barbier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henri-Auguste Barbier
Narození29. dubna 1805
bývalý 10. pařížský obvod
Úmrtí13. února 1882 (ve věku 76 let)
Nice
Místo pohřbeníHřbitov Père-Lachaise
Grave of Barbier
Povoláníbásník, překladatel, dramatik, spisovatel a libretista
Alma materLyceum Jindřicha IV.
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Auguste Barbier, někdy Henri-Auguste Barbier (29. dubna 1805 Paříž13. února 1882 Nice) byl francouzský básník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Paříži. Studoval na pařížském Lyceu Jindřicha IV., pak krátce studoval právo.

Ve své tvorbě byl původně inspirován událostmi Červencové revoluce z roku 1830 a v této souvislosti vytvořil celou řadu energických básní, kterými odsuzoval ducha současné doby. Jsou vystavěny na verších Andrého Chéniera a mnoho z nich je obsaženo v jeho významné sbírce Iambes (1831). Součástí kolekce jsou například básně „Dante“ (Dante), „Devadesát tři“ (Quatre-vingt-treize), „Idol“ (L'Idole), „Paříž“ (Paris), „Populárnost“ (La Popularité), „Štvanice“ (La Curée) nebo „Varšava“ (Varsovie).

Zbytek jeho básníckého díla je takřka neznámý. Okrajově tvořil prózu, paměti, umělecké kritiky a překládal. Dále spolupracoval s Leonem de Waillym na libretu opery Hectora Berlioza Benvenuto Cellini.

V roce 1869 byl přijat do Francouzské akademie. Zemřel v roce 1882 v Nice a pohřben je na pařížském hřbitově Père-Lachaise (23. sektor).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

36. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Adolphe Simonis Empis
18691882
Auguste Barbier
Nástupce:
Adolphe Perraud