August Sedláček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
August Sedláček
August Sedláček (1882)
August Sedláček (1882)
Narození28. srpna 1843 Mladá Vožice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. ledna 1926 Písek (83 let)
Československo Československo
Místo pohřbeníStarý městský hřbitov
PovoláníSpisovatel, historik, učitel
Národnostčeská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Augusta Sedláčka na bývalém hřbitově v Písku
Pamětní deska prof. A. Sedláčka v budově, kde bývalo reálné gymnázium, dnes ZŠ na nám. Mikuláše z Husi, Tábor

August Sedláček (28. srpna 1843 Mladá Vožice[1] – 15. ledna 1926 Písek[2]) byl český historik, genealog, sfragistik a heraldik.

Život

Narodil se 28. srpna 1843 v Mladé Vožici, v rodině justiciára (úředníka na statku) Františka Sedláčka (1805–1896) a jeho manželky Františky, rozené Šemberové (1812–??).[1] Zde také začal chodit do školy. 16. června 1850 se přestěhoval s rodiči do Počátek (do čp. 12, chodil do školy v čp. 22), kam byl jeho otec přeložen jako soudce nově zřízeného okresního soudu. Poslední roky tehdejší hlavní školy absolvoval v Jindřichově Hradci. Poté začal studovat na gymnáziu v Jihlavě, odkud přestoupil na gymnázium v Písku, kde v roce 1863 maturoval.

V letech 1863–1867 studoval na filosofické fakultě v Praze; celá rodina (rodiče Augusta Sedláčka a čtyři synové) byla v Praze policejně hlášena od roku 1872.[3] Navštěvoval mj. přednášky historiků Václava Vladivoje Tomka, Antonína Gindelyho, Konstantina Höflera, archeologa Jana Erazima Vocela a klasického filologa Jana Kvíčaly. Podobně jako Zikmunda Wintera i Sedláčka nejvíce inspiroval archivář Josef Emler. Poté působil jako středoškolský profesor dějepisu (zpočátku též latiny, češtiny a němčiny) v Litomyšli (1867–1869), v Rychnově nad Kněžnou (1869–1875) a v Táboře (1875–1899), zde učil mj. Emanuela Chalupného. V Ličně nedaleko Rychnova nad Kněžnou se v roce 1871 oženil s Ernestinou (Arnoštkou) Hlavatou. Když v 52 letech v roce 1899 zemřela,[4] odešel August Sedláček do penze a přestěhoval se do Písku, kde pracoval jako městský archivář. Dne 26. dubna 1922 se v Písku podruhé oženil s učitelkou Terezou Barcalovou (1883–1972), která byla téměř o 40 let mladší.[5]

Sedláček již od mládí tíhl k historické topografii a ke kastelologii a přípravou patnáctidílného monumentálního díla Hrady, zámky a tvrze království Českého strávil přes dvacet let, ale z důvodů nakladatelských vycházelo po celý jeho život a vydání bylo dovršeno teprve posmrtně. Při práci v archivech shromáždil nepředstavitelné množství materiálu (jen genealogická a topografická kartotéka má přes 400 000 lístků), řada knih zůstala načrtnuta jen v rukopisných torzech. Četné příspěvky k historii českých měst završila téměř patnáctisetstránková monografie Dějiny královského krajského města Písku nad Otavou (1911–1913), která vyšla k výročí prvního desetiletí trvání Československé republiky ve druhém vydání. Přestože mu byla vytýkána stylistická neobratnost, plochost podávané látky a zamlčování evropského kontextu, především Pekařem a Novotným,[zdroj?] shromáždil k danému tématu vždy obdivuhodné množství dat, pro která jsou jeho práce dodnes vyhledávané. Historik Josef Pekař ocenil v nekrologu tuto Sedláčkovu důslednost slovy:

„ ...v práci Sedláčkově, ani v prvotinách jejích, nenalezneme nic z toho romantického dekoru, bez něhož se tenkrát laskání se starými hrady a středověkem neobešlo...data, data, jen data a dosáhnouti úplnosti...

Budeme toho nejen my, ale i naši potomci vděčně vzpomínati, neboť z práce, kterou vykonal Sedláček, Sedláček samojediný, budou vědecky těžiti a žíti ještě celé generace.

“
— Josef Pekař: Za Augustem Sedláčkem[6]

Dílo

Prameny

  • Josef Blüml, „August Sedláček a české dějepisectví“, in: August Sedláček a pomocné vědy historické (Sborník prací z konference ke stopadesátému výročí narození Augusta Sedláčka). Uspořádala Božena Kopičková. Mladá Vožice 1995, str. 11–22.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b http://digi.ceskearchivy.cz/cs/5638/132 – Matriční zápis o narození a křtu
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Písek
  3. ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 535, obraz 701, Sedlaczek Franz, 1805
  4. ↑ Úmrtí. Národní listy. 12. 5. 1899, s. 3. Dostupné online. 
  5. ↑ Matrika oddaných, Písek, 1919-1925, snímek 181
  6. ↑ Josef Pekař: Za Augustem Sedláčkem, 1926. Český časopis historický. 1926, s. 1. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=August_Sedláček&oldid=16522872“