August Miřička

prof. JUDr. August Miřička
prof. JUDr. August Miřička
Rektor Univerzity Karlovy
	Ve funkci:; 1930 – 1931
Předchůdce	Jindřich Matiegka
Nástupce	Josef Pekař
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1913 – 1914
Předchůdce	Josef Gruber
Nástupce	Josef Prušák
	Ve funkci:; 1928 – 1929
Předchůdce	Vilibald Mildschuh
Nástupce	Emil Svoboda
Narození	2. prosince 1863 ; Jičín; Rakouské císařství
Úmrtí	1. února 1946 (ve věku 82 let) ; Praha; Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání	soudce; profesor trestního práva
Profese	pedagog, soudce a právník
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Miřička (2. prosince 1863 Jičín^[1] – 1. února 1946 Praha) byl český právník, profesor trestního práva a trestního řízení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (děkanem fakulty byl zvolen v letech 1913 a 1928, rektorem univerzity v roce 1930). Podílel se na přípravě kodifikace československého trestního práva.

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do rodiny státního zástupce Augusta Miřičky a jeho manželky Hedviky, roz. Štádlerové. Pokřtěn byl jmény August Antonín. Vystudoval gymnázium v Jičíně a pražskou právnickou fakultu, kde získal titul doktora práv. Poté vstoupil do justičních služeb, nejdříve působil u strakonického okresního soudu, pak v pozici náměstka státního zástupce v Praze a roku 1905 byl jmenován soudcem zemského soudu. Zároveň se ale stále zabýval teorií trestního práva, v němž se roku 1900 v Praze habilitoval. O sedm let později justici opustil, neboť byl jmenován mimořádným a v roce 1909 řádným profesorem trestního práva české právnické fakulty. Na fakultě zřídil a vedl kriminologický ústav, kromě toho byl v letech 1913–1914 a 1928–1929 děkanem fakulty a mezi roky 1930–1931 vedl jako rektor celou Karlovu univerzitu. Předsedal Československé společnosti pro právo trestní, byl členem České akademie věd a umění, Association international de droit pénal nebo delegátem Commision pénitentiare internationale.^[2]

Profesor Miřička se též významně podílel na osnovách československých zákonů v oboru trestního práva, trestního zákona či zákona o trestním soudnictví nad mládeží. Této oblasti se věnoval dlouhodobě, jeho zásluhou byla mj. vytvořena Úřadovna pro péči o provinilou mládež u pražského krajského soudu. Jeho teoretické dílo je nepominutelné, mezi jinými napsal mnohokrát vydávané učebnice Trestní právo hmotné (I. 1911, II. 1912), Řízení trestní (1913) či Trestní právo procesní (1932). Dalšími významnými díly byly např. práce O formách trestné viny a jich úpravě zákonné (1902) nebo O trestním soudnictví nad mládeží (1932).^[2] Přispíval též do Slovníku veřejného práva československého a Ottova slovníku naučného. Zemřel roku 1946 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.^[3]

Jeho bratrem byl mj. právník, podnikatel a pozdější předseda Autoklubu Republiky Československé Emil Miřička.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ ^a ^b SOUKUP, Ladislav. August Miřička. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 376–377.
↑ JUDr. Emil Miřička 1866 - 1953 BillionGraves Record [online]. BillionGraves [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

JABLONICKÝ, Tomáš. Profesor August Miřička. Studie k 150. výročí narození. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, 2013. 124 s. ISBN 978-80-87146-79-8.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu August Miřička na Wikimedia Commons
Autor August Miřička ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je August Miřička

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[Soukup-2] SOUKUP, Ladislav. August Miřička. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 376–377.

[3] JUDr. Emil Miřička 1866 - 1953 BillionGraves Record [online]. BillionGraves [cit. 2020-12-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Rektoři Univerzity Karlovy

1882–1920 (česká Karlo-Ferdinandova univerzita)	1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý

od 1920 (Univerzita Karlova)	1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)