August Bedřich Piepenhagen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

August Friedrich Piepenhagen (2. srpna 1791 Soldin u Frankfurtu nad Odrou v Západním Prusku (dnes Myślibórz v jihozápadním Polsku - 27. září 1868, Praha), byl německý malíř-krajinář, žijící a tvořící v Praze.

Život[editovat | editovat zdroj]

August Bedřich Piepenhagen byl malířským samoukem. Pocházel ze skromných poměrů, vyučil se u svého otce knoflíkářem a prýmkařem. Při tovaryšském vandrování po Evropě se dostal do Švýcarska, jehož krajinné scenérie na něho zapůsobily mocným dojmem a přivedly ho k autodidaktickým malířským pokusům. Pobýval v Curychu jen krátce u krajináře Johanna Heinricha Wuesta. V roce 1811 ho vandrování zavedlo do Prahy, kde již zůstal natrvalo - pracoval zde na Starém Městě jako tovaryš prýmkaře a knoflíkáře Jana Rissbittera a po jeho smrti se oženil s jeho vdovou, s níž přejal i knoflíkářskou dílnu v domě U železných vrat. S pražským prostředím záhy srostl a stal se oblíbeným a vyhledávaným výrobcem knoflíků, začal zde však také ve větším měřítku s malováním a brzy se stal i uznávaným malířem. Zde uskutečnil své první výstavy, zde se i oženil. Celý život měl co dělat, aby uživil svou rodinu (je známý jeho výrok "umění jde za chlebem, ale řemeslo ho nalézá", který vysvětluje jeho dvě souběžné činnosti), třebaže byl velmi prodávaným malířem a jeho krajiny, jichž za celý život namaloval velké množství, byly velmi oblíbené a kupované. Stýkal se s malířem Josefem Navrátilem a rakouským spisovatelem Adalbertem Stifterem, s nimiž ho pojilo romantické vidění přírody.

Měl čtyři dcery, dvě z nich - Charlotta (1821 – 1902) a Louisa (1825 – 1893) - zdědily jeho malířský talent a byly rovněž malířkami-krajinářkami, pokračovatelkami jeho stylu.

Zemřel na statku Jenerálka u Prahy. Byl pochován na evangelickém hřbitově v Karlíně, jeho náhrobek vytvořil sochař Thomas Seidan. V současné době je hrob Augusta Piepenhagena i jeho dcer na pražských Olšanech.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Zaměřením byl čistý malíř-krajinář, který se ke svému umění dopracoval jako autodidakt. Jeho krajiny, romantické a náladové, byly u pražského publika velmi žádané. Jeho obrazy byly...nebyly ovšem příliš drahé, staly se (a dodnes zůstaly) oblíbeným sběratelským artiklem. Adalbert Stifter, sám rovněž malíř krajin, jej ocenil jako výjimečného malíře a považoval ho "za nejpověstnějšího krajináře, jakého znám".

Jeho krajinářské dílo i dílo jeho dcer vznikalo v době romantismu. Význam spočívá především v malířsky atraktivní, výjimečně početné a bohaté tvorbě otcově, dcery pak již jen pokračovaly v otcově odkazu. Nostalgie, citovost a nálada, obliba zřícenin a pitoreskních přírodních scenérií s roklemi, vodopády, zasazených často do soumraku či podvečerů, nokturna, krajiny před bouří s osamělými poutníky, to jsou charakteristické motivy a rysy jeho děl, v naprosté většině nemalovaných podle reálu; z empirického věcného popisu vycházel na počátku své tvorby.

Byl nejen velmi výkonný umělec, ale i zdatný obchodník. Specifikem jeho obchodní nabídky, svědčící o jeho podnikavosti, byly drobné studie obrazu, sestavené na panelech (archy se počtem od čtyř-pěti do patnácti-dvaceti návrhů, rozměrů od tří do dvaceti centimetrů), které (podobně jako vzorníky knoflíků) předkládal svým zákazníkům (nejen v Praze - rozesílal je i do jiných měst); ti si pak podle nich mohli vybrat motiv a velikost budoucího obrazu. V Čechách od něj máme např. obraz: Lesní krajina s řekou[zdroj?] nebo Zimní krajina (NG Praha).

Výstava[editovat | editovat zdroj]

Od 6. listopadu 2009 do 30. dubna 2010 bylo dílo Augusta Bedřicha Piepenhagena a jeho dcer Louisy a Charlotty prezentováno soubornou výstavou v Jiřském klášteře na Pražském hradě.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku August Piepenhagen na německé Wikipedii.