Atentát v Bologni

Tento článek není dostatečně ozdrojován a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Stanice krátce po výbuchu.

Atentát v Bologni, přezdívaný též jako Bolognský masakr (italsky: Strage di Bologna), byl velký bombový útok na hlavní železniční stanici v italské Bologni z 2. srpna 1980, při kterém zahynulo 85 lidí a více než 200 jich bylo zraněno. Dodnes jde o největší teroristický útok v Itálii spáchaný po 2. světové válce a podle počtu obětí i o 3. největší teroristický útok spáchaný na území dnešní Evropské unie.

Bomba, který byla tvořena pravděpodobně 23 kilogramovou směsí TNT a RDX, byla umístěna v cestovním kufru uloženém v nádražní čekárně. Vybuchla v 10.25 místního času a zcela zničila velkou část budovy stanice, která byla v době exploze plná lidí, přičemž zasáhla i vlak na trati Ancona-Chiasso, který stál v osudnou chvíli na 1. nástupišti. Výbuch byl dle výpovědí svědků slyšet na vzdálenost několika kilometrů. Město sice nebylo na podobnou událost vůbec připraveno, zareagovalo však rychle. K dispozici byl pouze omezený počet sanitních vozů a zranění tedy museli být mnohdy hromadně odváženi do nemocnice i pomocí autobusů a taxíků.

Z útoku byla zpočátku obviňována ultralevicová organizace Rudé brigády, zakrátko se však ukázalo, že odpovědnost za něj nese jedna z ultrapravicových extremistických skupin. Po letech složitého vyšetřování byli v červenci roku 1988 čtyři členové neofašistické skupiny Nuclei Armati Rivoluzionari (zkr. NAR) odsouzeni k doživotnímu odnětí svobody. Šlo o vůdce skupiny Valeria Fioravantiho (v době útoku měl 22 let), jeho ženu Francescu Mambrovou (v době útoku 21 let), Massimiliana Fachiniho a Sergia Picciafuoca. Další dva obvinění členové skupiny byli odpovědnosti za útok zbaveni.

Ranění jsou do nemocnice provizorně odváženi pomocí autobusů MHD

V souvislosti se záměrným podsouváním falešných důkazů k obvinění nevinných osob byly na několikaleté tresty pro maření vyšetřování odsouzeni tři členové Italské vojenské zpravodajské agentury (SISMI). V červenci 1990 odvolací soud rozsudek zrušil, v listopadu 1995 však kasační soud doživotní tresty pro Fioravantiho a Mambrovou potvrdil, odsouzení však odpovědnost za útok dodnes popírají. V roce 2004 byl za spoluodpovědnost při útoku na 30 let odsouzen další organizátor útoku Luigi Ciavardini, kterému bylo v době útoku 17 let.

K dnešnímu dni existuje v souvislosti s útokem v Bologni stále mnoho nezodpovězených otázek. Předpokládá se, že za uspořádáním útoku stojí mnohem více osob než jen zmíněný tři odsouzení, nejasné zůstávají i jejich motivy. V souvislosti se zmiňovaným mařením spravedlnosti vlivnými lidmi a pravděpodobným propojením skupiny NAR na tajnou organizací Gladio, existuje vážné podezření, že do útoku byly zapojeny i západní tajné služby.

Odkazy

Poznámky

• V tomto článku je použit překlad textu z článku Atentát v Bologni na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• (italsky) Oficiální stránka sdružení příbuzných obětí
• (anglicky) "1980: Massacre in Bologna, 85 dead"