Astronomické cykly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Astronomické cykly jsou pravidelná období (periody), ve kterých se opakují určité astronomické jevy. Jedná se o pohyby astronomických objektů (rotace objektu kolem jeho rotační osy a oběh kolem jeho mateřského tělesa) a některé další jevy. Pro člověka mají největší význam cykly spojené se Zemí, které určují střídání dne a noci a ročních období (tropický rok). Na těchto cyklech jsou založené kalendáře.

Rotační perioda[editovat | editovat zdroj]

Rotační periodou se v astronomii rozumí doba potřebná k dokončení jedné otáčky objektu kolem jeho rotační osy. U tuhých těles je rotační perioda jednoduchou veličinou, ale u tekutých (kapalných či plynných) objektů je doba otáčky jiná na rovníku a jiná pro rovnoběžku poblíž pólu. Pro obří plynnou planetu jako je např. Jupiter existuje tzv. interní rotační perioda určovaná z rotace jeho magnetického pole.

Rotační periody Slunce a jeho planet
Slunce 24,66 dnů (pro rovník) asi 35 dnů poblíž pólů
Merkur 58,6462 dnů (58 dnů + 15,5088 hodin)
Venuše 243,0185 dnů (225 dnů)
Země 0,997 268 dnů (23,9344 hodin = 86 164 s)
Měsíc 27,321 661 dnů (synchronní s oběhem)
Mars 1,025 957 dne (24,622 962 hodin)
Jupiter 0,413 538 021 dne (9 h 55 min 29,685 s)
Saturn 0,444 009 2592 dne (10 h 39 min 22,400 00 s)
Uran 0,718 333 333 dne (17 h 14 min 24,000 00 s)
Neptun 0,671 250 00 dne (16 h 6 min 36,000 00 s)

Oběhové cykly[editovat | editovat zdroj]

Typy period[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Doba oběhu.

Existuje více časových period vztažených k oběhu vesmírného tělesa kolem jeho mateřského tělesa, například planety kolem její hvězdy (Země kolem Slunce), nebo měsíce kolem planety (Měsíc kolem Země), případně hvězdy kolem centra galaxie.

  • Siderická perioda (siderický rok, siderický měsíc, doba oběhu) je doba potřebná k plnému oběhu ve vztahu k velmi vzdáleným hvězdám, stálicím (latinsky sidere = souhvězdí). Tato perioda je považována za pravou oběhovou periodu (planety nebo jejího měsíce), neboli dobu oběhu.
  • Synodická perioda je doba, která uplyne mezi dvěma stejnými fázemi planety či jiného vesmírného tělesa se Sluncem (latinsky synod = setkání). Je to tedy doba potřebná k tomu, aby se objekt (planeta) znovuobjevil na stejném místě oblohy ve vztahu ke Slunci při pozorování ze Země, například mezi dvěma následujícími konjunkcemi se Sluncem, jde proto o zdánlivou oběhovou periodu planety. Synodická perioda se od siderické výrazně liší, protože Země sama obíhá kolem Slunce. Na rozdíl od ostatních period se synodická perioda nevztahuje jen k oběhu samotného tělesa, ale zahrnuje i pohyb Země.
  • Drakonická perioda je doba, která uplyne mezi dvěma průchody vesmírného tělesa výstupným uzlem, tj. bodem, ve kterém vesmírné těleso z jihu na sever protne vztažnou rovinu, tj. například ekliptiku (v astrologii nazývaném Dračí hlava).
  • Anomalistická perioda je doba, která uplyne mezi dvěma průchody vesmírného tělesa periapsidou – bodem svého největšího přiblížení k centrálnímu tělesu (v případě Slunce jde o perihélium, v případě Země o perigeum). Obvykle se mírně liší od siderické periody, protože hlavní poloosa oběžné dráhy obvykle vykonává pomalý pohyb.
  • Tropický rok na Zemi je doba, která uplyne mezi dvěma po sobě následujícími průchody pravého Slunce (středu slunečního disku) jarním bodem, jde tedy o dobu mezi dvěma jarními rovnodennostmi. Během tropického roku se vystřídají čtyři roční období, jeho délka je základem pro kalendářní rok a výpočet přestupných let. Je zhruba o 20 minut kratší než doba oběhu Země kolem Slunce, protože jarní bod vykonává precesní pohyb s periodou asi 25 772 let.

Oběh planet kolem hvězdy – rok[editovat | editovat zdroj]

Siderický rok a siderické periody slunečních planet[editovat | editovat zdroj]

Siderický rok je doba, za kterou se Slunce vrátí na stejnou polohu na zemské obloze z hlediska hvězdné klenby. Siderický rok je doba oběhu Země kolem Slunce a je roven 365,25636042 středních solárních dnů. Siderický rok je o 20 minut a 24 sekund delší než tropický rok.

Siderické periody planet jejich oběhu kolem Slunce
Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun Pluto
0,241 0,615 1 1,881 11,87 29,45 84,07 164,9 248,1

Údaje jsou uvedeny v tzv. juliánských rocích (1 juliánský rok = 365,25 standardních dnů, přičemž 1 standardní den = 24 ⋅ 3600 = 86 400 sekund).

Tropický rok[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tropický rok.

Tropický rok je doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce jarním bodem (jarní rovnodennost). V důsledku precese zemské osy je asi o 20 minut kratší, než doba oběhu. Je základem pro tvorbu slunečního kalendáře Jeho délka je 365,242 192 129 středního slunečního dne (přibližně 365,2422), neboli 365 dní 5 h 48 min 45,4 s, ale postupně se pomalu zkracuje. Staroegyptský kalendářní rok se svou délkou 365 dnů byl tedy o 0,2422 dnů kratší, takže rozdíl jednoho dne se projevil již za 4 roky. Juliánský rok délky 365,25 dne byl naopak o 0,0078 dne delší, ale rozdíl jednoho dne se projevil až za 128 let. Gregoriánský rok s průměrnou délkou 365,2425 dne je oproti tropickému roku delší o 0,0003 dne, takže rozdíl jednoho dne se projeví asi za 3000 let.

Oběh galaxie – galaktický rok[editovat | editovat zdroj]

Slunce i se soustavou svých oběžnic je součástí Galaxie (Mléčné dráhy), která jako celek rotuje kolem své osy. Slunce tedy obíhá kolem středu Galaxie a nachází se ve 2/3 vzdálenosti poloměru Galaxie od jejího středu.[1] V Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v americkém Cambridge v roce 1999 poprvé určili, že doba oběhu Sluneční soustavy kolem středu Galaxie trvá zhruba 226 (212 až 240) milionů let. Tato oběžná perioda je někdy nazývána galaktický rok. Vyjdeme-li z toho, že Země vznikla zhruba před 4,65 miliardami let, znamená to, že dnes Země (společně se Sluneční soustavou) uskutečňuje svůj 22. či 23. oběh kolem středu Galaxie.

Oběh Měsíce kolem Země – měsíc[editovat | editovat zdroj]

Také oběh družice, v případě Země Měsíce, kolem planety může být (časový) měsíc siderický anebo synodický. Běžný rok má 13,368 siderických a 12,368 synodických měsíců.[2]

Siderický měsíc[editovat | editovat zdroj]

Siderický měsíc je doba, za kterou se Měsíc při svém oběhu kolem Země vrátí na stejnou polohu na obloze z hlediska nebeské klenby, mezi stálicemi. Siderický měsíc zemský je roven 27,321 661 (zaokrouhleně 27 1/3) dnů.

Synodický měsíc[editovat | editovat zdroj]

Synodický měsíc je doba, za kterou se Měsíc vrátí do stejné polohy vůči Slunci z hlediska pozemského pozorovatele a kdy měsíc projde všemi fázemi (od novu k novu). Protože Země obíhá Slunce, zabere Měsíci nějakou dobu (poté, co dokončí svůj plný oběh kolem Země – siderický měsíc) než se vrátí se do stejné polohy vzhledem ke Slunci. Tento delší cyklus se nazývá synodický měsíc (podle řeckého synod = setkání : tj. Měsíc se "setká" Sluncem) nebo také doba lunace.

Doba lunace kolísá mezi 29,27 a 29,83 dny, v jednotlivých letech se však odchylky liší. Například v roce 2001 byl nejdelší leden (29 d 19 h 14 m) a nejkratší červenec (29 d 7 h 11 m), zatímco v roce 2004 byl nejdelší květen (29d 15h 35m) a nejkratší prosinec (29d 10h 34m). Dlouhodobý průměr činí 29,530 588 dnů (29 d 12 h 44 min 2,8 s) – přibližně 29 ½ dne.[3]

Délka jednotlivých měsíců v jakémkoli lunárním kalendáři bez ohledu na kulturu se blíží střední délce synodického měsíce, tj. 29 až 30 dní. Údajně i kruh kamenů ve Stonehenge tvořilo původně 30 obrovských kamenů, z nichž jeden byl o polovinu užší než ostatní, což má symbolizovat 29 ½ dne.[2]

Tropický měsíc[editovat | editovat zdroj]

Tropický měsíc je časová perioda (doba) mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce jarním bodem.

Anomalistický měsíc[editovat | editovat zdroj]

Anomalistický měsíc je časová perioda (doba) mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce perigeem.

Drakonický měsíc[editovat | editovat zdroj]

Drakonický měsíc je časová perioda (doba) mezi dvěma po sobě následujícími průchody Měsíce výstupným uzlem jeho dráhy.

Délka měsíčních period[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí průměrné délky pěti výše uvedených lunárních period. Jejich délka se působením jiných objektů Sluneční soustavy mění jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu. Aproximace dlouhodobé změny je uvedena ve druhém sloupci tabulky, krátkodobé změny jsou výraznější, jsou však nepravidelné.

Tabulka platí pro epochu J2000.0 (1. ledna 2000 12:00 TT)

Měsíc Doba trvání (dny) Odchylka (dny za století)
drakonický 27,212220815 +0,000000414
tropický 27,321582252 +0,000000182
siderický 27,321661554 +0,000000217
anomalistický 27,554549886 −0,000001007
synodický 29,530588861 +0,000000252

Poznámka: století je v tomto kontextu přesně 36 525 dní o délce 86 400 SI sekund.

Kalendářní cykly[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kalendářní cykly.

Kalendářní cykly jsou periodická období, po kterých dochází k přibližnému souběhu astronomických cyklů a které slouží při vytváření různých kalendářních systémů. Jedná se tedy především o cykly související s délkou dne, synodického měsíce a tropického roku.

Jiné cykly[editovat | editovat zdroj]

Platonský rok[editovat | editovat zdroj]

Platonský rok neboli velký rok nebo rovnodennostní cyklus je doba potřebná k jednomu úplnému cyklu precese rovnodenností – zhruba 25 700 let (v literatuře je obvykle uváděno 26 000 let), přesněji 25 725 let. Trvání otáčky zemské osy se jmenuje platónský rok.[2] Ve skutečnosti není trvání tohoto cyklu konstantní, protože rychlost této obecné precese se mění s časem. Velký rok se uplatnil v mayském kalendáři.

Chaldejský cyklus (perioda SAROS)[editovat | editovat zdroj]

Chaldejský cyklus byl objeven Chaldejci v Babylonii již v 7. století př. n. l. pro předpovědi zatmění Slunce a Měsíce. Jeho délka činí 223 synodických měsíců (= 6585 1/3 dnů = 18 roků 11 dní 7 hodin a 43 minut) a za tuto se vyskytne 15 úplných, 11 prstencových a 15 pouze částečných zatmění Slunce. Cyklus saros se vyvíjí a zaniká, série saros pro zatmění Slunce trvá 1 300 let, pro zatmění Měsíce 800 let.[2] Například po zatmění Slunce z 11. srpna 1999 v Evropě bude následovat podobné zatmění Slunce 21. srpna 2017. Problém je, že cyklus o 8 hodin (přesně 7 h 43 min) přesahuje cyklus slunečního dne, takže k zatmění Slunce dojde na místě vzdáleném od původního místa o 8 hodinových pásem. Proto je užíván trojnásobný cyklus (54 let + 1 měsíc = 19 756 plných dnů) – trojnásobný Saros nebo exeligmos (v řečtině „otočení kola“).

Cyklus slunečních skvrn[editovat | editovat zdroj]

Cyklus slunečních skvrn (také Schwabeův cyklus nebo Schwabe-Wolfův cyklus) je jedenáctiletý cyklus aktivity Slunce – doba, která uplyne mezi dvěma maximy sluneční aktivity. Poslední maximum nastalo v roce 2001. Cyklus není striktně 11letý, v minulosti trval někdy jen 9 let jindy až 14 let.

Milankovičovy (klimatické) cykly[editovat | editovat zdroj]

Milankovičovy (klimatické) cykly jsou společným efektem změn v pohybech Země, které mají za následek změny klimatu ve stotisícileté (po 100 000 letech) periodě dob ledových. Jsou pojmenovány po srbském inženýrovi a matematikovi Milutinu Milankovičovi. Příčinami jsou proměny výstřednosti (excentricity) oběžné dráhy Země, osové slapy a precese oběhu Země.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GRÁF, Tomáš. Základy astronomie a astrofyziky [online]. Opava: [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. 
  2. a b c d HEATH, Robin. Slunce, Měsíc a Země. 1. vyd. Praha: Dokořán s.r.o., 2015. 58 s. ISBN 978-80-7363-690-6. S. 14–16. 
  3. Length of the Synodic Month: 2001 to 2100. AstroPixels.com [online]. [cit. 2023-11-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]