Astrachaň
| Astrachaň Астрахань | |
|---|---|
| Soubor:Astrahan collage.png | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 46°21′ s. š., 48°2′6″ v. d. |
| Nadmořská výška | -28 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+4[1] |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Jižní federální okruh |
| oblast |  Astrachaňská oblast |
.svg) Astrachaňská oblast na mapě Ruska | |
  Astrachaň | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 209 km² |
| Počet obyvatel | 468 842 (2023) |
| Hustota zalidnění | 2 243,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1558 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)8512 |
| PSČ | 414000–414058 |
| Označení vozidel | 30 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře. Leží v deltě řeky Volhy, 1 270 km jihovýchodně od Moskvy. Astrachaň má 520 662 obyvatel (sčítání 2010) a je správním střediskem Astrachaňské oblasti. Je to nejsušší místo v Evropě.
Historie
Středověk
První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku 13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvem Xacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. Dobyvatel Tamerlán ho během svých výbojů roku 1395 vypálil a zničil. Mezi lety 1459 a 1556 bylo město centrem astrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce 1556 byl dobyt Ivanem Hrozným, ruským carem, který nechal roku 1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvaném Zaječí nebo též Dlouhý vrch, nový kreml. Roku 1569 obléhala město vojska osmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se turecký sultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskému obchodu. V letech 1588 až 1589 se zatím dřevěný Astrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie, Persie a dalších zemí a usazovali se tu.
Moderní doba
Astrachaň byla dějištěm povstání v letech 1670 a 1671, kdy ji držel Stěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech 1705 až 1706. V 18. století díky iniciativě Petra Velikého zde byla vybudována loděnice a přístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád do Persie. Později získalo město významná práva i od Kateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovat průmysl. Roku 1717 se stalo centrem gubernie, roku 1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února 1918 se zde k moci dostali bolševici.
Ekonomika
Astrachaň je centrem rybolovu a loďařství, zpracovává se zde ale také rákos a chemikálie. V okolí města se těží zemní plyn.
Partnerská města
Pembroke Pines, Spojené státy americké- Fort Lauderdale, Spojené státy americké
Grand-Popo, Benin
Jerevan, Arménie
Lublaň, Slovinsko
Ruse, Bulharsko
Atyrau, Kazachstán
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrachaň na Wikimedia Commons - Galerie Astrachaň na Wikimedia Commons
- http://www.astrgorod.ru/ - oficiální stránky města
- http://www.love-astrakhan.narod.ru/ - foto of Astrakhan, history, maps.
- http://www.astrakhan.ru/ - regionální internetový portál
