Assisi

Assisi
	Assisi
	; vlajka
Poloha
Souřadnice	43°4′12″ s. š., 12°37′3″ v. d.
Nadmořská výška	424 m n. m.
Stát	Itálie
Region	Umbrie
Provincie	Perugia
	Assisi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	187,2 km²
Počet obyvatel	27 605 (2023)
Hustota zalidnění	147,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.assisi.pg.it
Telefonní předvolba	75
PSČ	06081
Označení vozidel	PG
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Assisi (římské Assisium) je historické město v regionu Umbrie ve střední Itálii, proslavené jako rodiště sv. Františka z Assisi a v té souvislosti jako poutní místo a turistické středisko.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město s asi 27 tisíci obyvateli leží přibližně 20 km východně od Perugie na poměrně strmém jihozápadním svahu Monte Subasio, pod skálou, na jejímž vrcholku jsou zbytky středověkého hradu (Rocca maggiore). Z římského založení na terasách svahu se zachovaly městské hradby, někdejší fórum (dnes Piazza delle Commune), amfiteátr a chrám bohyně Minervy, přestavěný na dnešní Santa Maria sopra Minerva.

Roku 545 město zpustošili Gótové, vedení germánským králem Totilou. Později město patřilo k Lombardii a stalo se částí středověké Římské říše. Největšího rozkvětu ve středověku došlo ve 12. a 13. století, kdy bylo svobodným městským státem.^[2] Roku 1197 zde byl pokřtěn tehdy tříletý pozdější císař Fridrich II. Štaufský.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Městu vévodí mohutná gotická bazilika svatého Františka z Assisi s klášterem, založená 1228 ve třech patrech nad sebou, kde jsou pohřbeni sv. František i sv. Klára. Celý vnitřek je vyzdoben freskami od Giotta, které roku 1997 poškodilo zemětřesení. Od roku 2000 je kostel a další památky ve městě na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Dole pod městem stojí barokní poutní kostel Santa Maria degli Angeli, založený roku 1569, po zemětřesení 1832 obnovený a rozšířený v letech 1836–1840. Uvnitř kostela je stará kaple Porciunkule, kde svatý František roku 1208 založil františkánské hnutí a kde také 1226 zemřel. V tomto kostele se roku 1986 a 2002 konala Mezináboženské setkání věřících představitelů z celého světa.
Na horním konci města je románská katedrála sv. Rufina, vybudovaná v letech 1140–1253, s mohutnou věží a původní kamennou fasádou, vnitřek byl přestavěn po roce 1571.
Na náměstí Piazza delle Commune, bývalém římském fóru, stojí kostel Santa Maria sopra Minerva. Z původního chrámu Minervy se zachovalo průčelí se šesti sloupy.
Na náměstí u biskupského paláce stojí kostel Santa Maria Maggiore, postavený na základech římského chrámu a barokně přestavěný.
Kostel svatého Petra s románskou kamennou fasádou.
Mnoho středověkých paláců a měšťanských domů, často později přestavovaných.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

František z Assisi (1181–1226), mnich, zakladatel žebravého řádu františkánů, mystik a světec. Strávil zde velkou část života, pod městem založil Řád menších bratří (františkánský).
Roku 1212 sem na zapřenou odešla italská šlechtična, Chiara di Bernardino (*1194), později známá jako svatá Klára a založila zde Řád svaté Kláry (klarisky), pro nějž sama napsala řeholi, která byla schválena až v roce 1253, pouhý den před její smrtí. Jejího příkladu následovalo mnoho urozených žen, mimo jiné i Anežka Česká, která si s ní také dopisovala. Hlavní myšlenkou obou bylo „privilegium chudoby“ a následování Krista v denním životě.
Sextus Propertius (47 př. n. l. – 15 př. n. l.), římský básník^[3]
Anežka z Assisi (1197–1253), klariska, sestra svaté Kláry z Assisi
Pietro Metastasio (1698–1782), spisovatel a básník
Gabriel Possenti (1838–1862), student bohosloví a světec