Asignát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Asignát v hodnotě 0,75 liber (15 sols) z roku 1793.

Asignát bylo papírové platidlo vydávané v období po vypuknutí Velké francouzské revoluce, konkrétně v letech 1790-1796, na krytí rozpočtových schodků Francie.

Původně měly být asignáty kryty konfiskovaným církevním majetkem (de facto poukázky na příděl církevní půdy), ale bylo jich vytištěno příliš mnoho (inflační emise), což vedlo k jejich devalvaci. Reakcí Národního shromáždění bylo ustanovení asignátů zákonným platidlem. Dalším opatřením byla regulace cen (stanovení maxim). To však nutně vedlo k selhání cenového systému. Již po druhé emisi asignátů v roce 1790 začalo docházet k postupnému rozkladu francouzského systému manufaktur, nárůstu nejistoty, poklesu spořivosti, nárůstu spekulací a korupce.

Po odstranění maxim na konci roku 1794 došlo k hyperinflačnímu vývoji. Na počátku roku 1797 byl systém asignátů definitivně ukončen a následovalo přijetí zákona o tzv. dvoutřetinovém bankrotu. Celý experiment s asignáty a jeho neúspěch vedl k výrazným přerozdělovacím efektům ve společnosti a dalším negativním dopadům na francouzskou ekonomiku. Konečně byly asignáty nahrazeny frankem.

V současnosti existují ve Francii skupiny, které volají po obnovení asignátu jako národní měny.[zdroj?]