Artur Sasko-Koburský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Artur Sasko-Koburský
Artur Sasko-Koburský (1885)
Artur Sasko-Koburský (1885)
Narození1. května 1850
Buckinghamský palác
Úmrtí16. ledna 1942 (ve věku 91 let)
Bagshot Park
Místo pohřbeníKrálovské pohřebiště ve Frogmore (od 1942)
Alma materRoyal Military Academy
Povolánívoják, politik a aristokrat
Oceněnívelkokříž Řádu nizozemského lva (1878)
Královský Viktoriin řetěz (1902)
královský společník Královské společnosti (1906)
honorary Fellow of the Royal College of Surgeons (1919)
Albertova medaile (1931)
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníanglikánství
ChoťLuisa Markéta Pruská (1879–1917)[1][2]
DětiMarkéta z Connaughtu[1]
Artur, vévoda Connaught[1]
Patricie Connaught
RodičeAlbert Sasko-Kobursko-Gothajský[1] a Viktorie Britská[1]
Rodbritští Sasko-Kobursko-Gothajští a Windsorská dynastie
PříbuzníViktorie Sasko-Koburská[1], Alice Sasko-Koburská[1], Beatrix Sasko-Koburská, Helena Britská, Luisa Sasko-Koburská[1], Leopold, vévoda z Albany, Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský[1] a Eduard VII. Britský[1] (sourozenci)
Gustav Adolf Švédský, Sigvard Bernadotte, Ingrid Švédská, Prince Bertil[3], Carl Johan Bernadotte[3][1] a unnamed daughter Bernadotte[3] (vnoučata)
FunkceGenerální guvernér Kanady (1911–1916)
člen britské Soukromé rady
Člen irské Tajné rady
člen Sněmovny lordů
PodpisArtur Sasko-Koburský – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ Arthur, vévoda z Connaughtu a Strathearnu (Arthur William Patrick Albert, 1. května 1850, Londýn16. ledna 1942, tamtéž) byl člen britské královské rodiny, syn královny Viktorie, generální guvernér Kanady v letech 19111916.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Původ, mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 1. května roku 1850 jako třetí syn (sedmé dítě) britské královny Viktorie a jejího manžela, prince Alberta. Pokřtěn byl 22. června v soukromé kapli Buckinghamského paláce. Křest provedl Jan Bird Summer, arcibiskup z Canterbury, kmotry byli pruský korunní princ Vilém (budoucí německý císař Vilém I., Ida Sasko-Meiningenská (sňatkem princezna Sasko-Výmarsko-Eisenšská, sestra britské královny-vdovy Adelheid Sasko-Meiningenské, a Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu (jenž měl narozeniny ve stejný den jako malý princ, který své první jméno dostal na jeho počest).

Stejně jako jeho starší bratři získal základy vzdělání od soukromých vychovatelů. Již od dětství projevoval zájem o vojenský život a službu. V roce 1866 tedy zahájil studia na Královské vojenské akademii ve Woolwich.

V roce 1874 byl jmenován vévodou z Connaughtu a Strathearnu a hrabětem ze Sussexu.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1868 byl poručíkem v ženijním útvaru, poté sloužil v artilerii a u střelectva. V průběhu let vojenské služby pobýval mj. v Jižní Africe, Kanadě, Irsku, Egyptě (1882) a Indii (18861890). 1. dubna roku 1893 byl povýšen do hodnosti generála a pomýšlel na místo hlavního velitele britské armády, nakonec se však stal pouze velitelem vojenského okruhu v jižním Aldershot. 26. června roku 1902 byl jmenován polním maršálem. V letech 19001904 byl hlavním velitelem v Irsku, v letech 1904–1907 generálním inspektorem armády.

V roce 1911 byl jmenován generálním guvernérem Kanady. Byl prvním členem královské rodiny v této pozici. Spolu s manželkou dbal o dobré britsko-kanadské kontakty, díky řadě různých cest po zemi získal v Kanadě jistou popularitu. V prvních letech první světové války zůstal vévoda v pozici guvernéra a aktivně působil v pomocných vojenských službách; guvernérem byl do roku 1916.

Poté se vrátil do činné služby v armádě, kde setrval do konce války, zatímco jeho manželka a dcery pracovaly pro Červený kříž a další organizace pomáhající mírnit následky války.

Od roku 1874 nosil titul vévoda (Duke) Connaught a Strathearn a lord (Earl) Sussex. V roce 1899, po smrti synovce Alfréda, vévody z Edinburghu (syna svého staršího bratra Alfréda), se zařadil do linie nástupnictví vévodského titulu Saxe-Coburg-Gotha, ale rezignoval na něj (i jménem svého syna) ve prospěch jiného synovce, vévody Karla Eduarda (pohrobka svého mladšího bratra vévody Leopolda, vévody z Albany).

Princ Artur s rodinou v roku 1893

Náležel ke svobodným zednářům. V roce 1901 byl zvolen velmistrem britské Velké zednářské lóže, neboť dosavadní velmistr, jeho starší bratr, se stal králem jako Eduard VII. a jako se takový musel této funkce vzdát. Od té doby byl Artur velmistrem znovuvolen každoročně po dobu 37 let až do roku 1939, do věku téměř 90 let.

Byl nositelem mnoha nejvyšších řádů a vyznamenání, mezi nimi: Podvazkový řád, Řád sv. Michala a sv. Jiří, Řád lázně, Řád britského impéria, Řád sv. Patrika, Řád Indické říše, Řád bodláku.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Poslední léta života[editovat | editovat zdroj]

V roce 1928 se stáhl z veřejného života. Zemřel v Bagshot Park, Surrey 16. ledna roku 1942, v 91 letech věku. Pochován byl po boku své manželky (jež zemřela již v roce 1917) v královské hrobce ve Frogmore ve Windsoru.

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Artura Sasko-Koburského.

Jako příslušník britské královské rodiny a místokrál, byl princ Arthur držitelem řady titulů. Během svého života obdržel také mnoho národních i zahraničních vyznamenání jak civilní tak vojenské povahy. Byl také vojákem a dosáhl hodnosti polního maršála.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Arnošt II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Sasko-Meiningenská
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich František I. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
Artur Sasko-Koburský
 
 
 
 
 
Frederik Ludvík Hannoverský
 
 
Jiří III.
 
 
 
 
 
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Arnošt Fridrich Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
 
 
 
 
Žofie Antonie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Jindřich XXIV. Reuss-Ebersdorf
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
 
 
 
 
Karolina Ernestina Erbašsko-Schönberská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  3. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]