Arsenid gallitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arsenid gallitý
Základní buňka GaAs
Obecné
Systematický název Arsenid gallitý
Sumární vzorec GaAs
Vzhled šedé krychlové krystaly
Identifikace
Vlastnosti
Molární hmotnost 144,645 g/mol
Teplota tání 1 238 °C (1 511 K)
Teplota varu 290 °C (1 013 hPa, 100% kyselina)
310-335 °C (1 013 hPa, 98% kyselina)
Rozpustnost ve vodě < 0,1 g/100 cm3
NFPA 704
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Arsenid gallitý (také arsenid gallia), chemický vzorec GaAs, je sloučenina gallia a arsenu. Je to významný polovodič, používaný při výrobě integrovaných obvodů pracujících v oboru mikrovln, infračervených a laserových LED a fotovoltaických článků.

Příprava a chemické vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Arsenid gallitý lze připravit syntézou z prvků, čehož se v průmyslu často využívá.[1]

  1. pěstování krystalu v horizontální peci (Bridgman-Stockbargerova metoda), kdy páry gallia a arsenu reagují a deponují se na povrchu zárodečného krystalu v chladnější části pece
  2. LEC metoda (Czochralski)

Teoreticky je možné připravit arsenid gallitý také reakcí arsanu a gallia:

2 AsH3 + 2 Ga → 2 GaAs + 3 H2.

Alternativní metody výroby GaAs jsou[1][2]:

  1. reakce plynného gallia a chloridu arsenitého:
2 Ga + 2 AsCl3 → 2 GaAs + 3 Cl2
  1. MOCVD reakce trimethylgallia a arsanu
Ga(CH3)3 + AsH3 → GaAs + CH4

Oxidace GaAs probíhá již na vzduchu, tím dochází ke zhoršení vlastností polovodiče. Povrch lze pasivovat depozicí kubického sulfidu gallnatého pomocí organosulfidů gallia.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b S. J. Moss, A. Ledwith (1987) The Chemistry of the Semiconductor Industry, Springer, ISBN 0-216-92005-1
  2. Lesley Smart, Elaine A. Moore, (2005), Solid State Chemistry: An Introduction ,CRC, ISBN 0-7487-7516-1
  3. Chemical vapor deposition from single organometallic precursors, A. R. Barron, M. B. Power, A. N. MacInnes, A. F.Hepp, P. P. Jenkins, US Patent 5300320 (1994)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gallium(III) arsenide na anglické Wikipedii.