Arisaka typ 38

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arisaka typ 38
Arisaka typ 38
Typ opakovací puška
Místo původu Japonsko Japonsko
Historie služby
Ve službě 1905 - 1945
Používána Japonsko Japonsko
Války rusko-japonská válka
první světová válka
druhá světová válka
čínská občanská válka
korejská válka
Historie výroby
Varianty puška, karabina
Základní údaje
Hmotnost 3,9 kg (puška), 3,5 kg (karabina)
Délka 1270 mm (puška), 970 mm (karabina)
Délka hlavně 800 mm (puška), 780 mm (karabina)
Typ náboje 6,5x50 mm Arisaka
Ráže 6,5 mm
Úsťová rychlost 770 m/s
Maximální dostřel 2400 m
Zásobování municí nábojová schránka na 5 nábojů

Arisaka typ 38 byla standardní puška japonské císařské armády v letech 1905-1945.

Historie a použití[editovat | editovat zdroj]

V roce 1897 sestrojil japonský konstrukční tým vedený plukovníkem N. Arisakou opakovací pušku Arisaka typ 30. Její zdokonalená verze z roku 1905 má označení vzor 38 (38. rok panování japonského císaře).

Konstrukce vychází z předešlých typů Arisaka. Složitá konstrukce závěru, která byla hlavním nedostatkem dřívějších pušek byla zjednodušena - závěr se skládal pouze z pěti součástek. Okénko pouzdra závěru je zakryto pláštěm , pohybujícím se společně se závěrem. Podobnou konstrukci měla zkrácená varianta - karabina vzor 38.

Byla použita při invazi do Číny, Indonésie a při bitvě o Guadalcanal. V roce 1945 oficiálně kapitulovala císařská armáda a císař popřel svůj božský původ. Sachalin a Asie padly do rukou spojenců, císařská armáda odevzdala všechny své zbraně. S nimi i typ 38.

Tyto pušky rovněž zakoupila Velká Británie pro válečné námořnictvo a jako výcvikovou pušku v počtu 500 000 kusů. Rusko zakoupilo 763 000 kusů.

Po válce[editovat | editovat zdroj]

Po válce odešli japonci z okupovaných území. Typ 38 zůstal v rukou nástupnických států. Byla použita severními korejci v korejské válce, v Čínské občanské válce jak komunisty, tak vládními jednotkami. Jako pozůstalost japonců z války dosloužila velmi brzy a nástupnické státy (většinou komunistické) je vystřídaly modernějšími zbraněmi ze SSSR a Velké Británie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • V. Dolínek, V. Francev, J. Šach - Fotografický atlas zbraní 1. a 2. světové války - Nakladatelství Aventinum, Praha 2001 - ISBN 80-7151-198-6