Argumenty ve filmu Loose Change a jejich kritika

Tento článek potřebuje upravit do jednotného stylu Wikipedie nebo přiměřeně doplnit wikiodkazy na ostatní články.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte.

Internetový film Loose Change Dylana Averyho a Koreye Rowea o pochybnostech oficiální verze teroristických útoků z 11. září vyvolal od uvedení své první verze z roku 2005 vlnu zájmu ale i kritiky.

Kritici Loose Change

Na internetu byly publikovány tři detailní kritiky filmu, které vypracovali 911research.wtc7.net, Internet Detectives a Mark Roberts. Mark Iradian upravil původní verzi Loose Change tím, že do ní doplnil poznatky Marka Robertse a Screw Loose Change. Mark Roberts také publikoval kompilaci rozhovorů s tvůrci filmu, ve kterých rozvádějí své myšlenky.

Většina těchto kritiků se shoduje na faktu, že tvůrci Loose Change použili některé nespolehlivé zdroje a zjednodušené argumenty. Taktéž selektivně vybírali fakta, která se jim hodila pro zpochybňování oficiální verze útoků (což byla pro tento dokument, koncipovaný spíše jako výčet jednotlivých nesrovnalostí s oficiální verzí, jeho hlavní podstata).

Kritika některých bodů Loose Change

NYSE

Satelitní pohled na Pentagon

Trosky letounu Boeingu 757 po nárazu letu 77 do budovy Pentagonu

Panoramatický snímek ze Somerset County, Pennsylvania, kde se zřítil letu 93 United Airlines

• Loose Change upozorňuje, že krátce před 11.zářím byly zaznamenány podezřelé rozsáhlé pohyby na burzách akcií velkých leteckých společností. Jakoby někdo věděl, že brzy nastane dramatický pokles hodnoty těchto akcií a začal ve velkém nakupovat kontrakty, jejichž hodnota roste při poklesu základového aktiva. Kritici filmu odpovídají, že proběhlo vyšetřování těchto transakcí a žádné podezření se nepotvrdilo. Americký akciový trh je velmi citlivý na podobné zneužití informace v obchodním styku. Ostatní účastníci trhu, kteří by byli takto znevýhodněni, by podali žalobu na kohokoli, kdo by takto informace zneužíval. Provedené transakce se podle kritiků filmu ukázaly být součástí běžné obchodní strategie, která nepočítala s žádnými teroristickými útoky. Například velký nákup kontraktů proti akciím American Airlines 10.září byl následován velkým nákupem podílu v téže společnosti tímtéž obchodníkem později téhož dne. Z analýzy historického vývoje na burze akcií leteckých společností se ukázalo, že podobné výrazné nákupy proti nebo ve prospěch nějaké společnosti se občas náhodně vyskytly i dříve a vyskytují se na všech burzách jako přirozený projev spekulací a obchodních a ekonomických tlaků.

• Tvůrci filmu Loose Change vidí jako nejpravděpodobnější, že Pentagon byl zasažen raketou a ne uneseným dopravním letadlem. Podle kritiků filmu existuje ovšem svědectví desítek lidí, kteří viděli velký civilní dopravní letoun. Sami tvůrci připouští, že před Pentagonem bylo vyvráceno několik sloupů pouličního osvětlení. Podle jejich rozmístění, jak tvrdí kritikové Loose Change, by ovšem raketa musela těsně před Pentagonem letět po složité dráze a rychle manévrovat, aby je vyvrátila. Pro letadlo naopak nebyl problém sloupy porazit svými křídly při přímém letu. Sloupy nebyly nijak pevně přichycené k zemi, nebyly zalité do betonu, takže při kolizi s křídlem Boeingu 757 by se snadno vytrhly a křídlo nepoškodily.POZN. Tady došlo k lehkému nepochopení.Tvůrci tvrdi,že sloupy byly svrženy tak,aby to vypadalo jako sražené křídly letadla..

• Tvůrci filmu Loose Change tvrdí, že u Pentagonu i v Pensylvánii bylo málo trosek letadla rozesetých po malé ploše a porovnávají to s fotografiemi jiných leteckých neštěstí, kdy bylo na místě více trosek a ty byly rozptýleny po mnohem větší ploše. Jak oponují kritikové, v uvedených případech šlo o tvrdá přistání na povrch země a trosky tudíž byly rozesety po mnohem větší ploše než v případě útoků, kdy bylo letadlo úmyslně navedeno do budovy, nebo do jednoho místa na zemi. Autoři Loose Change ukazují pouze příklady leteckých havárií^[zdroj?], které podporují jejich tvrzení, že po havárii vždy zůstanou velké kusy trupu. Podle kritiků ve skutečnosti v dějinách letectví došlo k řadě havárií velkých dopravních letadel, kdy z letadla zbyly jen malé části (střemhlavé pády SilkAir 19. prosince 1997, Swissair 111 2. září 1998, nárazy do budov Teherán 6.prosince 2005, Amsterdam 4.říjen 1992).

• Dále autoři Loose Change uvádějí, že letadlo v Pentagonu se nemohlo vypařit, neboť teplota hoření leteckého paliva není dostatečná k vypaření slitin, ze kterých je letadlo a jho motory vyrobeno. Zmiňují, že právě teplem požáru vysvětluje oficiální verze zmizení většiny trosek letadla. Podle kritiků filmu se v oficiální verzi nic takového netvrdí. Letadlo se neroztavilo ani nevypařilo, protože bylo nalezeno velké množství jeho trosek, včetně částí motoru, podvozku, atd. Letadlo bylo pouze zničeno, k čemuž není nutné teplo požáru: stačí kinetická energie nárazu, která trup z většiny rozdrtí během kolize s masivní překážkou. Totéž nastalo i u jiných leteckých havárií zmíněných výše. Podle odpůrců Loose Change to dokazuje i videozáznam z crash-testu stíhačky F4, která byla v rychlosti cca 768 km/h (v podobné rychlosti narazilo i letadlo do Pentagonu) navedena proti betonové zdi a prakticky se vypařila. Ve filmu je také několikrát řečeno, že letadlo se před nárazem do Pentagonu odrazilo od trávníku před budovou. Toto tvrzení se podle kritiků ale v oficiálních závěrech z vyšetřování nikdy neobjevilo, je řečeno pouze ve filmu Loose Change. Letadlo se povrchu země nedotklo a narazilo přímo do budovy. Autorům Loose Change je vytýkáno, že nezohledňují fakt, že na místě obou neštěstí byly nalezeny jak trosky prokazatelně z inkriminovaných letadel, tak i ostatky obětí, které byly z většiny identifikovány.

• Ve filmu je dokazováno, že do Pentagonu nemohlo narazit velké dopravní letadlo, protože nalezené trosky tomu neodpovídají. Například byla nalezena malá část motoru, jejíž fotografie byla ukázána zástupcům několika výrobců leteckých motorů: ve filmu je uvedeno, že byl kontaktován závod Rolls-Royce v Indianapolis a Pratt&Whitney. Boeing 757, který podle oficiální verze narazil do Pentagonu, letěl na motory Rolls-Royce RB211-535. Kontaktovaní zástupci Rolls-Royce v Indianapolis potvrdili, že součást, nalezenou v Pentagonu, nevyrábí. Kritikové namítají, že Rolls-Royce v Indianapolis vyrábí motory pro jiné typy letadel než Boeing 757. Z údajů uvedených ve filmu je vidět^[zdroj?], že autoři se na původ součásti neptali skutečného výrobce motorů pro Boeing 757 - Rolls-Royce v Quebecu. Autoři také ve filmu ukazují technické nákresy leteckého motoru a porovnávají s ním některé součásti, nalezené v Pentagonu. Nalezené součásti neodpovídají těm na výkresu ve filmu. Ovšem podle kritiků na použitém nákresu ve filmu není motor Rolls-Royce RB211-535 ale motor jiný.^[zdroj?] Při porovnání se skutečnými výkresy správného motoru nalezené součásti odpovídají.

• Loose Change porovnává velikost otvoru v budově Pentagonu s velikostí letadla, přičemž otvor v budově je příliš malý. Kritikové oponují, že ve filmu je ukázáno nesprávné místo na zdi. Skutečný otvor po vniknutí letadla je kousek vlevo a je mnohem větší, odpovídající velikosti letadla. Dále v nitru Pentagonu byl proražen ve zdi menší otvor, který byl podle autorů filmu způsoben nosem letadla, což podle nich není možné, neboť nos letadla je příliš křehký a nemohl by proniknout tak hluboko budovou. Navíc se film ptá, kam se ztratil zbytek letadla, když tento otvor je proražen jeho nosem. Podle kritiků (odkazjících na oficiální vyšetřovací verzi) byl však tento otvor proražen kusem podvozku, což je nejpevnější část Boeingu 757. Podvozek pronikl nejhlouběji do budovy, protože je pevný a těžký. Zbytek křehčího trupu (včetně nosu) byl rozdrcen a rozptýlen už při prorážení předchozích prostor budovy.

• Zatímco některé hovory z paluby Letu 93 byly provedeny palubním telefonem, hovory, které byly provedeny z mobilních telefonů nemohly být podle tvůrců filmu uskutečněny kvůli vysoké nadmořské výšce. Podle knihy „Debunking 9/11 Myths: Why Conspiracy Theories Can't Stand Up to the Facts“ (ISBN 1-58816-635-X) od redaktorů časopisu Popular Mechanics letělo letadlo nízko a nad obydlenými oblastmi, kde jsou silné vysílače a tudíž nebyl problém hovory mobilními telefony uskutečnit.

• Loose Change porovnává zřícení World Trade Center s dalšími požáry výškových budov, ale podle kritiků neobjasňuje rozdíly ve velikosti budov, jejich konstrukci, strukturálnímu poškození a pasivní protipožární ochranu. (V tomto bodu se ale všichni kritici neshodují, 9-11 Research sice Loose Change kritizuje, ale podporuje teorii o kontrolované demolici WTC). Podle tvůrců filmu není možné, aby zřícení budovy bylo způsobeno požárem, jehož teplota nedosahovala bodu tání oceli. Kritikové namítají, že ocel nebylo třeba roztavit, protože konstrukční ocel již při teplotě 593°C ztrácí 50% své síly a při teplotě 982°C je na méně než 10%. Teplem změklá (nikoli roztavená) ocel pak neunesla tíhu budovy nad místem nárazu. Konstrukce byla navíc vážně staticky narušena samotným nárazem letadla a řada podpůrných prvků tak byla zničena. Kevin Ryan, filmem uvedený jako expert pro certifikaci oceli z Underwriters Laboratories, podle kritiků není expertem na ocel: pracuje v divizi pro testování vody, Underwriters Laboratories navíc vůbec necertifikuje ocel.

• V Loose Change je upozorněno, že krátce před 11.zářím byli z budov WTC odvoláni policejní psi vycvičení v hledání výbušnin. Podle filmu to bylo provedeno, aby mohly tajné služby nainstalovat do budov nálože, kterými byly potom budovy odstřeleny. Kritikové tvrdí, že přítomnost těchto psů nebyla standardní, že byla pouze krátkodobá a výjimečná, z důvodů anonymních telefonních hrozeb, že v budovách jsou bomby. Když se podezření nepotvrdilo, byly policejní týmy odvolány. Podle kritiků Loose Change nebylo ani možné za krátkou dobu několika dní instalovat nálože do tak velkých budov, navíc aniž by si toho někdo všiml. Upozorňují, že příprava na demolice i malých budov trvá týdny až měsíce a vyžaduje důkladný průzkum, analýzy, měření, složitou a náročnou instalaci spousty odpalovacích zařízení na mnoho strukturálních prvků, kilometry odpalovacích šňůr.

• Ve filmu Loose Change je citováno mnoho svědků, kteří slyšeli před zřícením obou věží WTC hlasité exploze. Podle tvůrců to znamená, že budovy byly předem záměrně podminovány. Podle kritiků ovšem zvuk explozí neznamená nutně přítomnost výbušnin. U katastrofy takového rozsahu nelze podle oponentů očekávat, že proběhne potichu. V těžce poškozených velkých budovách může zvuk podobný explozi způsobit řada věcí: výbuchy transformátorů, generátorů, elektrické zkraty, protržení tlakových potrubí, pády trosek (výtahů, závaží) výtahovými šachtami, atd. V okamžiku zahájení řícení každé budovy se ozvaly na počátku hlasité rány a ohlušující rachot. Přesně takový zvukový doprovod lze podle kritiků očekávat u hroucení velké budovy, když selhávají hlavní strukturální prvky a masivní horní část budovy dopadá na stojící část pod ní. V tomto místě se kritici ptají, jaký zvukový doprovod zřícení věží WTC by tvůrci Loose Change považovali za odpovídající oficiálnímu vysvětlení.

• Podle tvůrců Loose Change byly exloze ve WTC záměrně vyvolány, aby se budovy zhroutily, a to pomocí náloží, umístěných v budovách předem. Na videozáznamech budov během zahájení hroucení jsou vidět oblaka prachu, explozivně hnaná velkou rychlostí z budov v úrovni, kde hroucení začalo. Podle tvůrců filmu to dokazuje, že k výbuchům tam došlo. Podle kritiků filmu jsou tato oblaka hnaná tlakem vzduchu, který byl z budov během hroucení vytlačován. Kdyby to byly exploze, zapříčiňující pád budov, tvrdí kritikové Loose Change, muselo by k nim dojít těsně před začátkem hroucení. Ovšem tato oblaka prachu jsou pozorována až těsně po začátku hroucení, takže nemohla být příčinou, ale spíše důsledkem hroucení. Svědectví očitých svědků navíc podle kritiků mluví o řadě izolovaných explozí mnoho minut před samotným zhroucením. Kontrolovaná demolice však podle nich takto neprobíhá, protože ke všem explozím při demolicích dochází vždy těsně po sobě během zlomku sekundy (čímž naruší veškeré důležité nosné prvky najednou), bezprostředně poté se budova začne hroutit. Nikdy nebyla provedena demolice tak, že by byly nálože odpalovány postupně jedna za druhou během řady minut.

Další argumenty filmu

• Operace Northwoods – autoři filmu na plánu k této operaci vyvracejí pochyby o tom, že americké politické a vojenské špičky mohou plánovat akce, jejichž součástí je (mimo jiné) i smrt svých vlastních obyvatel.
• Den před útokem je převelena většina stíhaček, které měly bránit oblast kolem New Yorku, 1400 km na jihovýchod Spojených států.
• V den útoku u zbylých 14 stíhaček, které měly bránit oblast v okolí New Yorku, probíhala cvičení s prakticky stejným scénářem, podle kterého se samotné útoky odehrály.
• Podle filmu je při zachování standardních postupů nemožné, aby Pentagon - nejlépe střeženou a bráněnou budovu na světě - s vlastním obranným raketovým systémem za stovky milionů dolarů, vůbec mohlo ohrozit civilní letadlo (které nevysílá signál „Přítel“), o kterém se v tu dobu celých 37 minut vědělo, že je uneseno teroristy.
• Žárem netknutá, menší část pláště letadla, odhozená a osamělá na neporušeném trávníku před Pentagonem.
• Šoková vlna z objektu, který narazil do Pentagonu, který ani letadla neprodukují ale řízené střely ano.
• Svědectví očitých svědků o zápachu Corditu (velmi odlišného od zápachu leteckého benzínu), který se používá u v náložích řízených střel.
• Podivné okolnosti, za kterých agenti tajných služeb do několika minut zabavili všech 14 videozáznamů zásahu do Pentagonu z okolních míst.
• Podivná okolnost, že terorista-pilot domnělého letadla nenarazil do Pentagonu přímo ze severu, z kterého přilétal, ale provedl nesmírně komplikovaný manévr se stočením o více než 270°, rapidním snížením výšky a velkým přetížením (který by podle výpovědí expertů zvládli jen ti nejzkušenější piloti) a naboural do jediné stěně Pentagonu, která byla posílena pancéřováním.
• Skutečnost, že FBI nechtěla zveřejnit žádný záznam zásahu objektu do Pentagonu, dokud k tomu nebyla donucena soudem a skutečnosti, že ze zveřejněného záznamu nelze ani při nejlepší vůli identifikovat objekt podobný letadlu, které mělo do Pentagonu narazit.
• Nestandardní, nelogický rozkaz pro posbírání zbytků domnělého letadla a zasypání trávníku před místem nárazu pískem a štěrkem, zahlazující důkazy a stopy po tom, co se před východní stěnou Pentagonu odehrálo.

Odkazy

Související články

• Loose Change
• Teroristické útoky 11. září 2001
• Konspirační teorie o útocích z 11. září

Externí odkazy

• Loose Change Guide - Stránka detailně analyzující film a poukazující na manipulace, které byly použity autory (anglicky)
• LooseChangeForums.com - Oficiální Fórum (anglicky)
• Světem se šíří nesmyslný konspirační virus o událostech z 11. září - kritika filmu na stránkách Britských listů. Reakce jejích čtenářů zde a zde.
• článek o blokování vysílání pořadu s autory Loose Change (anglicky zde)
• Rozhovor s členem vyšetřovací skupiny architektem Jiřím Boudníkem , Reakce na tento článek, ve kterém slovenský 911 bloger poukazuje na jisté rozpory ve výpovědi.