Archanděl Gabriel

Ikona archanděla Gabriela, Златые власы, 12. století (Ruské státní muzeum, Petrohrad).

Tento článek pojednává o biblickém jménu. O dalších nositelích tohoto jména pojednává článek Gabriel.

Gabriel (hebrejsky: גַּבְרִיאֵל, Gavri'el, „Bůh je mocný“, „Boží síla“) je jméno archanděla v judaismu, křesťanství a islámu.

Gabriel v judaismu

Judaismus chápe Gabriela, podobně jako Michaela, jako přímluvce a strážného anděla izraelského národa, zároveň však jako anděla smrti. Poprvé se tato postava objevuje v starozákonní knize Daniel, kdy vysvětluje vidění o beranu a kozlu, a zvěstuje trvání a konec babylónského zajetí.

Gabriel je jmenován, společně s Michaelem, Urielem, Rafaelem, Raguelem, Remielem a Sarakaelem v apokryfní 1. knize Henochově, jako jeden z archandělů. Rabínský judaismus přisuzuje Gabrielovi jako atributy oheň, zlato, stříbro a měsíc. Podle židovského podání měl být právě Gabriel společně s Michaelem poslán, aby zničili Sodomu.

Gabriel v křesťanství

Archanděl Gabriel se zjevuje Zachariášovi, Francie, 15. století

Křesťanství přejímá do značné míry židovský pohled na archanděla Gabriela, zvláště pod vlivem knihy Daniel a 1. knihy Henochovy. Gabriel však sehrává zásadní úlohu při zvěstování Panně Marii a vtělení božího syna, Ježíše Krista. Právě on je zvěstovatelem božího poselství Marii a otci Jana Křtitele Zachariášovi.

Jako atributy přisuzuje navíc křesťanská ikonografie Gabrielovi lilii. Evangelíci Gabriela za archanděla neuznávají; jediným archandělem je pro ně Michael.

Jeho památka se slaví 29. září.

Gabriel v islámu

Gabriel (جبريل‎‎ arabsky Džibril) je v islámu nazýván též jako duch svatosti (روح القدس‎‎ rúh al-qudus též duch svatý). Gabriel je považován v islámu za téhož anděla zmíněného v Bibli. Džibril je poslem (andělem) zjevení, který uděluje inspiraci proroku Mohamedovi při sepsání Koránu.

Odkazy

Související články

• Angelologie