Archanděl Gabriel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gabriel (hebrejsky: גַּבְרִיאֵל, Gavri'el, „Bůh je mocný“) je jméno archanděla v judaismu, křesťanství a islámu.
Obsah |
[editovat] Gabriel v judaismu
Judaismus chápe Gabriela, podobně jako Michaela, jako přímluvce a strážného anděla izraelského národa, zároveň však jako anděla smrti. Poprvé se tato postava objevuje v starozákonní knize Daniel, kdy vysvětluje vidění o beranu a kozlu,[1] a zvěstuje trvání a konec babylónského zajetí.[2]
Gabriel je jmenován, společně s Michaelem, Urielem, Rafaelem, Raguelem, Remielem a Sarakaelem v apokryfní 1. knize Henochově,[3] jako jeden z archandělů. Rabínský judaismus přisuzuje Gabrielovi jako atributy oheň, zlato, stříbro a měsíc. Podle židovského podání měl být právě Gabriel společně s Michaelem poslán, aby zničili Sodomu.
[editovat] Gabriel v křesťanství
Křesťanství přejímá do značné míry židovský pohled na archanděla Gabriela, zvláště pod vlivem knihy Daniel a 1. knihy Henochovy. Gabriel však sehrává zásadní úlohu při zvěstování Panně Marii a vtělení božího syna, Ježíše Krista. Právě on je zvěstovatelem božího poselství Marii a otci Jana Křtitele Zachariášovi.
Jako atributy přisuzuje navíc křesťanská ikonografie Gabrielovi lilii. Evangelíci Gabriela za archanděla neuznávají; jediným archandělem je pro ně Michael.
[editovat] Gabriel v islámu
Gabriel (جبريل arabsky Džibril) je v islámu nazýván též jako duch svatosti (روح القدس rúh al-qudus též duch svatý), avšak s Duchem svatým v křesťanství nemá pranic společného. Džibril je poslem (andělem) zjevení, který uděluje inspiraci proroku Mohamedovi při sepsání Koránu.
[editovat] Poznámky
[editovat] Související články
| Křesťanská angelologie | ||
|---|---|---|
| První sféra |
 |
|
| Druhá sféra |
||
| Třetí sféra |
||
| Andělé |
||
