Noemova archa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Noemova archa (hebrejsky: תיבת נח, Tevat Noach; arabsky: سفينة نوح, Safina Nuh) je obrovské plavidlo nacházející se ve vyprávěních Ambrahámovských náboženství – v Bibli (kniha Genesis, kapitoly 6 až 9) a v Koránu (súry 11 a 71).
Biblické vyprávění připisuje stavbu Archy Noemu, který tak učinil na Boží příkaz, aby se spolu s dalšími sedmi lidmi a zástupci zvířat zachránil před ohromnou potopou, která měla zničit zkažený svět.
Příběh se stal podmětem rozsáhlých rozpracování v judaismu, křesťanství a islámu od řešení praktických problémů (osvětlení interiéru), k teologickým interpretacím (Archa jako symbol církve zachraňující lidstvo). Objevy geologů, archeologů a biblistů vedlo většinu vědců a mnoho křesťanů k opuštění doslovného výkladu příběhu o Arše, avšak stále existují skupiny, které si za ním stojí a snaží se jej hájit. Někteří taktéž prohledávají okolí hory Ararat, kde měl podle Genesis Noe s Archou nakonec přistát.
Obsah |
[editovat] Archa podle Bible
[editovat] Tvar a rozměry
Podle knihy Genesis měl Noe postavit loď ve tvaru krabice (účelem bylo udržet se na hladině a nepropouštět vodu, nikoli plout nějakým směrem), o rozměrech 300 x 50 x 30 loket, tj. přibližně 156,9 × 26,15 × 15,69 m, za předpokladu, že délka lokte činila 0,45 m (poměr délky a šířky byl 6 : 1, což se používá při stavbě lodí i dnes). Celkový objem byl tedy asi 40 000 metrů krychlových. Podle odhadů by takové plavidlo mělo podobný výtlak jako Titanic (dlouhý 269 m). Uvnitř byla archa rozdělena do tří podlaží, takže celková podlahová plocha byla 8 900 metrů čtverečních. Do jednoho lokte pod okrajem střechy sahalo okno nebo světlík pro zajištění světla a větrání a v boku archy byly dveře pro naložení a vyložení nákladu.[1]
[editovat] Materiál
Archa byla postavena z dřeva „stromu gofer“ a zevnitř i zvenčí potřena dehtem, aby nepropouštěla vodu. Strom gofer (nebo „pryskyřičný strom“) bývá znalci považován za cypřiš, který je velmi vhodný ke stavbě lodí, protože je odolný vůči vodě a hnilobě.
[editovat] Zvířata
Noe měl přivést do archy ze všech živočišných druhů po dvou jedincích (samec a samice), z některých druhů (pro pozdější obětní použití) po sedmi. Někteří vědci, věřící této verzi příběhu tvrdí, že pro zachování biodiverzity živočišné říše bylo potřeba shromáždit mnohem méně druhů než dnes existuje. Někteří odhadují, že by stačilo jen 43 „druhů“ (nebo čeledí) savců, 74 druhů ptáků a 10 druhů plazů, aby se postupným rozmnožováním v rámci jednotlivých skupin živočichů vyvinul život do rozmanitosti, která existuje dnes. [zdroj?]
[editovat] Místo přistání
Bible říká, že archa měla přistát někde v pohoří Ararat. Nepíše se, že by plavidlo mělo dosednout na určitou horu jménem Ararat, jak se často tvrdí. Viz Gn 8:4: "Takže sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Araratu." (ČEP); "Sedmnáctého dne sedmého měsíce archa spočinula na pohoří Ararat." (B21); "Tak že odpočinul koráb sedmého měsíce, v sedmnáctý den toho měsíce na horách Ararat." (Bible kralická)
[editovat] Archa v současných křesťanských interpretacích
V křesťanských komunitách je příběh o Noemově arše dodnes vyprávěn a předčítán, nicméně existuje široké spektrum interpretací původního textu. Od doslovných k alegorickým, podobně jako v případě Stvoření.
[editovat] Doslovný výklad
Fundamentalisté a doslovní vykladači Bible obecně směřují k důvěře v tradiční podání, které přisuzuje autorství Mojžíšovi, který měl text napsat někdy mezi 16. a 13. stoletím před Kristem. Příběh dle nich taktéž popisuje skutečnou událost, ke které mělo dojít někdy ve třetím tisíciletí před Kristem.
Doslovný výklad se též pokouší vysvětlit patrné kontradikce ve vyprávění o Arše jako výsledek stylistických konvencí přijatých antickým textem: tak např. rozpaky nad tím, zda Noe do archy vzal pouze jeden pár či sedm párů čistých zvířat, vysvětluje tak, že původně autor podal vyprávění v obecném termínu sedmi párů, a to se později s mnohými opakováními přesunulo do podoby, kde do Archy vstupují zvířata pouze po páru. Skutečnost, že holubice dokázala létat nad vodou po dobu dvou týdnů, je podle nich taktéž možná, neboť si mohla odpočinout na mršinách plujících ve vodě.
[editovat] Nefundamentalistický a liberální výklad
Nefundamentalistický a liberální křesťanský pohled na vyprávění o Arše a potopě je typicky velmi odlišný od výkladu doslovného a fundamentalistického. Od 19. století již pohlíží na potopu jako pouze na lokální událost, která nezasahovala celou Zemi, většina křesťanů. Tato interpretace se stala populární a důležitou mezi mnoha liberálními křesťany, kteří chovají víru v historicitu vyprávění o Arše a potopě. Tento výklad je také obvykle používán k vysvětlení, jak mohla Archa uchovat život zvířat a jak mohla přežít potopu samu.
Dvojtvary a zjevné kontradikce v textu jsou zpravidla vysvětlovány jako produkt hebrejského literárního žánru, zatímco vyslání holubice jako historická reference ke skutečným starověkým námořním zvykům.
Další liberální křesťané vidí vyprávění o Arše jako ve své podstatě alegorické, nikoliv historické.
[editovat] Smysl z hlediska dějin spásy
Z exegetického hlediska vztahujícího biblický starozákonní text ke Kristu a událostem novozákonním je Archa často chápána jako symbol církve, v níž jsou lidé zachráněni díky dřevu – kříži. Smysl textu v tomto podání tedy zůstává stejný, ať je vyprávění o Arše a potopě historické či nikoliv. Na tomto principu klade výklad vyprávění o Arše např. Augustin (považující potopu za historickou událost), který v tomto smyslu chápe i rozměry Archy, které přirovnává k poměrům na lidském těle a boční vchod vykládá jako Kristovu ránu v boku, z které tryská voda a krev jako symboly svátostí křtu a eucharistie, kterými se vstupuje do církve.[2] Podobně v Prvním listě Petrově se nachází místo odkazující k potopě jako k předobrazu událostí novozákonních: „Tenkrát Boží shovívavost vyčkávala s trestem, pokud se stavěl koráb, v němž bylo z vody zachráněno jenom osm lidí. To je předobraz křtu, který nyní zachraňuje vás.“ 1P 3,20-21 (Kral, ČEP)
[editovat] Vědecký výzkum
[editovat] Pohoří Ararat - Turecko
Článek National Geographic Zeměpisné souřadnice místa nálezu (vykopávek) a turecké Přírodní rezervace Noemovy archy: 39.440621 s.š. 44.234543 v.d.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Noah's Ark na anglické Wikipedii.
[editovat] Související články
 |
Související články obsahuje Portál Náboženství |
 |
Související články obsahuje Portál Křesťanství |
