Aradu (F89)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Aradu (F89) v roce 2011
Základní údaje Vlajka
Typ: fregata
Třída: MEKO 360 H1
Zahájení stavby: 2. května 1979
Spuštěna na vodu: 25. ledna 1980
Uvedena do služby: 4. září 1981
Osud: aktivní
Předchůdce: Nigeria
Následovník: třída Dorina
Takticko-technická data
Výtlak: 3600 t (standardní)
4200 t (plný)
Délka: 125,9 m
Šířka: 15 m (max.)
Ponor: 4,3 m
Pohon: CODOG
Rychlost: 30,5 uzlů
Dosah:
Posádka: 230
Výzbroj: 1× 127mm kanón
8× 40mm kanón DARDO (4×2)
Selenia Aspide (1×8)
Otomat Mk 2 (8×1)
6× 324mm torpédomet (2×3)
Letadla: vrtulník

Aradu (F89) je fregata nigerijského námořnictva, která je zároveň jeho vlajkovou lodí. Je první postavenou lodí z německé rodiny válečných plavidel typu MEKO, produkovaných loděnicí Blohm + Voss. Rovněž je to první postavená válečná loď s modulární konstrukcí.[1] V této typové řadě je fregata Aradu označena MEKO 360 H1, přičemž na ní dále navázaly čtyři téměř totožné argentinské torpédoborce třídy Almirante Brown.[2]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Stavba lodi byla objednána v roce 1977. Loď se původně měla jmenovat Republic, před dokončením ji ale přejmenovaly na Aradu. Toto jméno nese dodnes. Kýl lodi byl založen 2. května 1979, trup byl na vodu spuštěn 25. ledna 1980 a do aktivní služby fregata vstoupila 4. září 1981.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Na Aradu byl poprvé vyzkoušen modulový způsob instalace zbrojních a elektronických systémů, který je v současnosti značně rozšířený, protože snižuje náklady na provoz a případné modernizace.

Hlavňová výzbroj lodí je poměrně silná. Na přídi se nachází dělová věž s jedním dvouúčelovým 127mm kanónem. Ten doplňují čtyři dělové věže systému Breda DARDO nesoucí dvouúčelové 40mm protiletadlové dvojkanóny Bofors (dvě před můstkem a dvě po stranách hangáru). Na nástavbě je dále umístěn osminásobný vypouštěcí kontejner pro protiletadlové řízené střely krátkého dosahu Selenia Aspide. Protilodní výzbroj tvoří osm kontejnerů obsahujících italské protilodní střely Otomat Mk 2 (čtyři po stranách hangáru a čtyři na nástavbě). Dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety ILAS 3 zajišťují boj proti ponorkám. V zadní části lodi se nachází přistávací plocha a hangár pro dva vrtulníky (původně typu Westland Lynx).[3]

Pohonný systém je koncepce CODOG. Pro ekonomickou plavbu slouží dva diesely MTU 20V956 TB92 o celkovém výkonu 10 000 hp, zatímco v bojové situaci fregatu pohání dvě plynové turbíny Rolls-Royce Olympus TM3B o celkovém výkonu 50 000 hp. Lodní šrouby jsou dva.[4] Ekonomická rychlost je 18 uzlů, zatímco maximální 30,5 uzlu.[3]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o nejvýznamnější jednotku nigerijského námořnictva. Plavidlo však nemalou část své služby nebylo schopné provozu. V roce 1987 s ním posádka dvakrát narazila do překážky a do roku 1994 byla loď opravována. Poté byla od následujícího roku 1995 dlouhodobě nečinně ukotvena v přístavu.[5] V průběhu dekády mezi lety 1999–2009 byla mimo službu plnou polovinu času (roky 2002–2004 a 2008–2009).[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 90.  
  2. MEKO – Ship list [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha : Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 229.  [Pejčoch, 2008]
  4. FF Aradu (MEKO 360) class [online]. Harpoondatabases.com, [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. [Pejčoch, 2008, s. 228.]
  6. Operational State Of Nigerian Navy Ships - 1999-2009 [online]. Globalsecurity.org, [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]