Arabský plnokrevník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arabský plnokrevník
LaMirage body07.jpg

Arabský plnokrevník

Základní informace
země původu Arabský poloostrov
divoký předek tarpan
využití parkur,drezura,dostihy (steeplchase,rovinné)
stupeň prošlechtění kulturní plemeno
Tělesná charakteristika
hmotnost do 500 kg
výška † 144,2 až 152,5
barva hnědáci, ryzáci, bělouši, vzácně vraníci,někdy i zbarvení pinto
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
† výška uváděna v kohoutku

Arabský plnokrevník (krátce arab) je velmi staré plemeno koní. Pochází zřejmě ze starověké Persie, odkud se dostal na Arabský poloostrov, kde byl chován a využíván v nezměněné podobě do 7. století. Patří mezi nejmenší koně na světě.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Arabský plnokrevník je nejušlechtilejším čistokrevně chovaným plemenem koní na světě, což dokládají zprávy už z doby 2500 let před naším letopočtem. Jeho původ není jistě známý,[2] ale pravděpodobně pochází ze severní Afriky. Do Evropy se arabové dostali poprvé v době muslimské invaze v 8. a 9. století. Pochází z Arabského poloostrova, resp. ze Severní Afriky a Blízkého východu – zejména z Egypta, kde byl po tisíciletí chován Beduíny bez přimísení cizí krve.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Arab je menší, dobře osvalený kůň s jemnou kostrou. Krátká, jemně utvářená hlava má prohnutý (štičí) profil, mezi očima je lehce vyklenutá. Uši jsou pohyblivé, úhledné, lehce zahrocené, oči velké, jasné, s inteligentním výrazem, malé hříbě se širokými nozdrami je pokryto sametově jemnou srstí. Srst, hříva a ohon jsou hedvábně jemné. Plece mohou být poněkud strmé, ale přiměřené ke krátkému hřbetu a hlubokému a širokému hrudníku. Mimořádnou pohyblivost hlavy zaručuje mitbach, zvláštní úhel, pod kterým je hlava připojená k hrdlu. Krk je dlouhý, elegantně prohnutý, kohoutek spíše plochý. Na rozdíl od ostatních plemen má arab jen 17 párů žeber, 5 bederních a 16 ocasních obratlů[3] ( ostatní plemena 18-6-18), proto má krátký hřbet, plochý kříž a vysoko nesený ocas. Štíhlé, dlouhé, suché nohy mají bezvadné klouby, jasně patrné šlachy, šikmé spěnky a tvrdá, pěkně utvářená kopyta. Zadní nohy bývaly u arabů slabší, ale moderní typy je mívají obvykle dokonalé. Výška v kohoutku 144,2 až 152,5.[1]

Typy[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se podle klisen Muhamadových na tyto typy:

  • Koheilan: považován za nejušlechtilejší typ, převládají hnědáci
  • Saklawi: vyniká krásou a elegancí, převládají bělouši
  • Muniqui: vyniká v rychlosti a vytrvalosti, nejrychleji dospívá, převládají ryzáci
  • Hamdani: nejmohutnější, klidní, mírní, vytrvalí
  • Hadban: mohutnější, rychlí

Dnes už se tyto typy špatně rozlišují, protože často docházelo k jejich míšení.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Arabská krev je hlavní a dominantní složkou krve anglického plnokrevníka a měla rozhodující vliv i při zvyšování kvality bezpočtu dalších plemen. Odolnost, vytrvalost arabů spojená s výbornou povahou, ohnivým temperamentem a vynikajícími chody je stále úctyhodnou kombinací. Mezinárodní chov Arabů, rozšířený po celém světě, kontroluje a registruje Arab Breed Society. Často je používán ke šlechtění a zušlechťování jiných plemen, je také dobrým jezdeckým a dostihovým koněm. Křížením tohoto plemena s Berberem vznikl např. Anglický plnokrevník a mnoho dalších plemen. Arabský plnokrevník se dokáže přizpůsobit jakémukoli životnímu prostředí a klimatu a dovede přežít i na velice chudé stravě, mnozí jedinci jsou však značně nároční na čistotu vody. Je neuvěřitelně vytrvalý a s jistotou se dokáže pohybovat i po nerovném terénu. Je nadán neobyčejně pevným zdravím a vysokou inteligencí,[4] což ho činí zcela výjimečným. Obvykle bývá mírný a přátelský, ale může být také vznětlivý až neurotický. Díky své ekonomické akci, která je přímá, volná a nízká, dokáže nést i značnou zátěž na velké vzdálenosti.[4]

Využití[editovat | editovat zdroj]

Je možné s ním závodit, a ačkoli jeho akce není ideální pro drezuru nebo skákání přes vysoké překážky, je schopný zúčastnit se soutěží v jakémkoli odvětví jezdeckého sportu. Vynikající je zejména na dálkové ježdění nebo vytrvalostní závody. Arabové se často také předvádějí na nejrůznějších přehlídkách, jak pod sedlem, tak z ruky. Nicméně jeho hlavním použitím je obvykle křížení s jinými plemeny. Jedním z výsledků křížení je Angloarab (a jeho různé typy), uznaný za samostatné plemeno.

Chovatelská dokumentace[editovat | editovat zdroj]

Byla ustavena celosvětová organizace WAHO (World Arabian Horse Organisation), která vede chovatelskou dokumentaci, dnes již s pomocí výpočetní techniky. Je v ní registrováno 300 000 plnokrevných a polokrevných arabských koní. [5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo arab ve Wikislovníku

Podobné názvy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://arabsky-plnokrevnik.konicci.cz/
  2. http://plemena-koni.cyberserver.cz/arabsky-plnokrevnik/d5.htm
  3. http://prehledy.sweb.cz/arab.htm
  4. a b http://www.frysavskydvorec.cz/index.php?cat=arabsky-plnokrevnik/&file=index&lang=cs
  5. DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice : Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Album plemen koní, s. 75.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HERMSEN, Josée Encyklopedie koní 1. vyd. Praha: Rebo Productions, 1998, 312 s. ISBN 80-85815-86-9.
  • Wich, Judith Jewels of the Desert - The Magic of Egyptian Arabians, Orienta Publications, 2008, 176 s. ISBN 978-3-9811137-0-9.