Aquaplaning

Příklad tvorby aquaplaningu

Aquaplaning (česky též akvaplanink) je jev, ke kterému dochází při zvýšené rychlosti vozidla po mokré vozovce. Jev se dá definovat jako ztráta přilnavosti pneumatiky k vozovce vlivem vody, která se dostala mezi pneumatiku a vozovku. Pneumatika se tedy nedotýká vozovky, ale vodního klínu, který se vlivem špatného odvádění vody vytvořil. Tím dochází k neovladatelnosti vozidla, která může vyústit ve vážnou nehodu.

Aquaplaningu zabraňuje především správná hloubka drážek dezénu pneumatiky. Drážky mají za úkol "sebrat" vodu a odhodit ji při otáčení kola za sebe. Při zvyšování rychlosti nebo zvýšování hladiny vodního sloupce se nestačí voda patřičně odvádět, a tím se tvoří vodní klín.

Minimální hodnota drážek je zákonem stanovena na 1,6 mm pro osobní automobily. Nicméně i tato hodnota je velmi nízká a v praxi k aquaplaningu může dojít.

Prevence aquaplaningu

• zvýšená pozornost na jakoukoliv hlubokou vodu, kaluže, koleje vyjeté kamiony, na strouhy napříč vozovkou po prudkém dešti
• pravidelně sledovat stopy vašeho automobilu ve zpětném zrcátku
• zřetelnější a trvanlivější stopy pneumatik značí bezpečný povrch
• stopy rychle se plnící vodou a ztrácejí se, značí snížení kontaktní plochy pneumatiky a vozovky
• pokud se projevují silnější rázy do volantu, dostává se vodní klín mezi pneumatiku a vozovku
• při vznikajícím aquaplaningu je nevhodné brzdit a točit volantem - kola musí zůstat v přímém směru a být nebrzděná, v opačném případě hrozí smyk a následné roztočení vozidla
• ideální je při vznikajícím aquaplaningu povolit pedál plynu a sešlápnout spojku pro uvolnění hnacích kol - vznikající vodní klín začne vozidlo zpomalovat a obnoví se původní kontakt pneumatik s vozovkou

Související odkazy

• ABS