Apple II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Apple II, první sériově vyráběný mikropočítač

Apple II byl první mikropočítač, který vyráběla firma Apple Computer.[zdroj?] Byl to také první sériově vyráběný počítač a zároveň poslední počítač, jehož tvůrcem byl pouze jediný člověk - Steve Wozniak.[zdroj?] Počítač byl velmi populární mezi domácími uživateli a po vydání prvního tabulkového kalkulátoru VisiCalc se začal úspěšně prodávat i firemním zákazníkům. První Apple II. byl na trh uveden v květnu 1977 a postupně ho následovaly jeho výkonnější varianty - II Plus, IIe, IIc a IIGS.

Historie

Původní Apple II

První počítače Apple II se začaly prodávat 5. května 1977. Měly 8-bitový mikroprocesor MOS Technology 6502, který běžel na frekvenci 1 MHz, měl 4 KB RAM paměti, kazetový přehrávač a podporu programovacího jazyka Integer BASIC zabudovanou do ROM. Video ovladač zobrazoval textový režim - 24 řádků a 40 sloupců textu (jen velké písmena) a podporoval výstup na monitor a televizi. K dispozici byly také rozšiřovací karty s podporou 80 sloupců textu s malými písmeny. Uživatelé mohli data a programy ukládat na audio pásky a odtud je nahrávat zpět do počítače. Také další programovací jazyky a hry a aplikace byly dostupné na kazetách. Původní maloobchodní cena za počítač s 4 KB RAM byla 1289 USD, rozšířený model s 48 KB RAM stál 2638 USD.

Zanedlouho rozšířil Wozniak počítač o podporu 5,25 palcové disketové mechaniky, což umožnilo pohodlnější ukládání a nahrávání dat. Rozhraní, které Wozniak navrhl a zkonstruoval, je dodnes považováno za inženýrský a technologický klenot. Ovladač nepotřeboval velkou podporu hardware. Místo toho využíval časové díry software na přístup k disku. Toto řešení bylo nejenom elegantní, ale bylo také velmi laciné, což pomohlo to udržet cenu počítače v míře přístupné běžným uživatelům.

Wozniakův otevřený design počítače s rozšiřujícími sloty umožňoval připojení příslušenství od jiných výrobců. K dispozici byly sériové ovladače, kvalitnější video karty, paměťové moduly, pevné disky a síťové komponenty. K dispozici byly také emulační karty, které umožňovaly na Apple II spustit i programy určené pro jiné počítače. K dispozici byly tzv. akcelerátory, které dokázaly až zčtyřnásobit rychlost počítače.

Pozdější modely

Velmi záhy bylo Apple II nahrazené modelem Apple II Plus s programovacím jazykem Applesoft BASIC a 48 KB RAM, rozšířitelné na 64 KB. Tento model umožňoval také práci s programovacími jazyky UCSD Pascal a Fortran 77.

Apple IIe

Roku 1982 přišel na trh levnější model Apple IIe sestavený z nových komponent. Byl už schopný zobrazovat malá i velká písmena, měl 64 KB RAM rozšiřitelné na 128 KB a s rozšiřovací kartou zobrazoval 80 sloupců. Tento model byl nejpopulárnější v rámci celé skupiny modelů Apple II.

Přibližně v tomto čase byl také na trh uvedený Apple III primárně určený pro firemní zákazníky. Počítač neměl úspěch a Wozniak se dokonce vyjádřil, že to byl „stoprocentní propadák“.

V květnu 1984 byl vydaný Apple IIc - první přenosný počítač společnosti. Obsahoval podporu diskových jednotek, modemu, tiskárny a s přídavnou kartou opět podporoval zobrazování 80 sloupců textu. Nevýhodou modelu byla jeho malá rozšířitelnost, což bylo přímým důsledkem kompaktního designu.

Dalšími modely byly Enhanced Apple IIe a poslední verze IIe známá jako Platinum (největší změnou bylo přidání numerické klávesnice).

Apple IIgs

Nejvýkonnějším počítačem řady Apple II byl Apple IIGS z roku 1986 s procesorem 65816 / 2.8 MHz, 16-bitovými registry a 24-bitovým adresováním, s rozšířenou pamětí, vylepšenou podporou barev a množstvím dostupného příslušenství. Uživatelské rozhraní bylo přizpůsobené vzhledu Mac OS z tehdejších Macintoshů.

Posledním počítačem série byl Apple IIc Plus z roku 1988. Byl přibližně stejné velikosti jako IIc, ale 5,25 palcová disketová mechanika byla nahrazena 3,5 palcovou, zdroj napájení byl nyní zabudovaný v počítači a stroj měl procesor WDC 65C02 / 4 MHz. To znamenalo, že bez akcelerátorů (s kterými některé předcházející modely mohly dosáhnout až 12 MHz) to byl nejrychlejší Apple II.

Prodej skupiny modelů Apple II začal klesat okolo roku 1986. Apple prodávalo a podporovalo model IIGS do roku 1993, především kvůli jejich rozšíření v amerických školách. Na některých místech se Apple II používalo ještě roku 2000.

Klony

Podobně jako IBM PC bylo také Apple II často kopírováno jinými výrobci. Podle statistiky serveru Apple2clones existovalo až 172 různých klonů. Byly to často přesné kopie originálů, jenom poskytovaly některé lepší vlastnosti (např. numerickou klávesnici nebo 3,5 palcovou disketovou mechaniku) a lepší cenu.

Dopad na odvětví

Je složité odhadnout masivní dopad modelů Apple II na světový obchod a technologický průmysl. Apple II byl první počítač, který kdy většina lidí (především v USA) viděla. Zároveň to byl počítač, který si rodina střední třídy mohla dovolit. Jeho popularita dala vzniknout odvětví počítačových her, software pro školství a byla příčinou rozmachu trhu textových editorů a počítačových tiskáren.

Tato popularita také měla za následek vzniku tabulkového procesoru VisiCalc, skutečné killer application pro obchod. Je ovšem nutno dodat, že také měla za následek vznik výrazně lacinějších strojů, jako například Commodore 64 (1982), které také mělo obrovský úspěch a sebralo Apple podíl na trhu.

Úspěch Apple II též podnítil firmu IBM k vytvoření IBM PC určeného především manažerům na využití s textovými editory a tabulkovými procesory. Nejdříve byly tyto programy portované z platformy Apple, později byly vytvářeny samostatně a předstihly produkty Apple jak funkcionalitou, tak rozšířením.

Apple II zároveň zdůraznilo důležitost otevřené architektury pro počítačovou platformu. Rozšiřující sloty umožňující přídavným kartám řadění sběrnice nabídly dalším výrobcům možnost prodávat záplavu hardwarových produktů a uživatelům to umožnilo sestavit si systém podle vlastních potřeb a laciněji, než by to bylo při uzavřeném systému, kdy by zákazníci mohli kupovat pouze rozšiřující příslušenství od firmy Apple.

Naproti tomu se Apple rozhodlo postavit uzavřený systém Macintosh, což asi mělo za následek slabého úspěchu této platformy, minimálně při srovnání s otevřenou architekturou IBM PC. Otevřená architektura PC zároveň umožnila vznik klonů a následné masové rozšíření platformy, stejně jako vstup dalších konkurentů firmy IBM na trh.

Z druhého pohledu, v konečném důsledku přestala být výroba počítačů pro IBM zisková a roku 2005 byla divize PC prodána čínské společnosti Lenovo. Platforma PC však do dnešní doby absolutně dominuje trhu osobních počítačů.

Reference

Externí odkazy