Appetite for Destruction

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Appetite for Destruction
Interpret Guns N' Roses
Druh alba Studiové album
Vydáno 21. července 1987
Nahráno Rumbo Studios, Canoga Park, Kalifornie; Take One Studio, Burbank, Kalifornie; Can Am Studio, Tarzana, Kalifornie
Žánr Hard rock, heavy metal[1]
Délka 53:50
Vydavatelství Geffen
Interscope (znovuvydání 2008)
Producent Mike Clink
Profesionální kritika
Guns N' Roses chronologicky
Appetite for Destruction
(1987)
G N' R Lies
(1988)

Appetite for Destruction je album skupiny Guns N' Roses. Bylo vydáno v roce 1987, přičemž několik měsíců po vydání zaznamenalo obrovský úspěch, dostalo se na první místo amerického žebříčku a celosvětově se prodalo přes 28 milionů kusů a organizace RIAA jej certifikovala jako diamantové.

Nejslavnější písně alba jsou „Welcome to the Jungle“, „Paradise City“ a „Sweet Child O' Mine“, které dobře charakterizují hudbu kapely a mnoho umělců jimi bylo ovlivněno a často se také objevují jejich cover verze.

Ačkoliv je oficiálně za autory všech písní uváděno všech pět členů kapely, některé z nich byly napsány budoucími členy už před vznikem Guns N' Roses. Mezi ně patří „It's So Easy“ a „Nightrain“ (Duff McKagan), „Mr. Brownstone“, „Anything Goes“ a „Think About You“ (Izzy Stradlin). „Rocket Queen“ a „Paradise City“ byla nedokončená dema, která nahrávali Duff McKagan a Axl Rose a dokončena byla až po vzniku kapely.

Ostatní písně byly napsány jako reakce kapely na zhýralost Los Angeleského undergroundu („Welcome to the Jungle“), nebo byly námětem přítelkyně členů („Sweet Child O' Mine“ a „You're Crazy“).

Appetite for Destruction se řadí mezi nejprodávanější alba všech dob, jen ve Spojených státech bylo prodáno přes 15 milionů kopií. Rok po vydání ale dosáhl počet prodaných kopií jen 500 000, protože MTV odmítla hrát videoklipy Guns N' Roses kvůli obalu alba, který považovala za urážlivý. Kapela se rozhodla umístit původní obal dozadu a nahradit jej krucifixem, na kterém byly umístěny lebky členů. Axl Rose si tento motiv také nechal vytetovat na ruku. MTV ale neustoupila a stále odmítala hrát jejich videoklipy. David Geffen, prezident Geffen Records, prosil MTV, aby videoklipy hrála a ta nakonec souhlasila, že videoklip k „Welcome to the Jungle“ zahraje jednou, ve dvě hodiny ráno. Během 24 hodin se klip na MTV stal nejžádanějším.

Při nahrávaní nepoužíval Slash kytaru Gibson Les Paul, jak se obvykle uvádí, ale kvalitnější ručně vyráběnou kytaru, kterou rád používá při studiové práci, ale nekoncertuje s ní.

V roce 2001 vyhlásil časopis Q album jako číslo jedna na seznamu 50 Heaviest Albums Of All Time. V roce 2003 vyhlásila stanice VH1 album Appetite for Destruction jako 42. nejlepší album všech dob.

Seznam písní[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Název Text Hudba Délka
1. Welcome to the Jungle Axl Rose Slash, Rose 4:31
2. It's So Easy Duff McKagan, West Arkeen McKagan, Arkeen 3:21
3. Nightrain McKagan, Rose Izzy Stradlin, McKagan, Rose, Slash 4:26
4. „Out ta Get Me“ Rose, Stradlin Slash, Rose, Stradli 4:20
5. Mr. Brownstone Stradlin Stradlin, Slash 3:46
6. Paradise City Rose, McKagan McKagan, Slash, Rose, Stradlin 6:46
7. My Michelle Rose Rose, Stradlin 3:39
8. Think About You Stradlin Stradlin 3:50
9. Sweet Child o' Mine Rose Rose, Slash, Stradlin, McKagan 5:55
10. „You're Crazy“ Rose, Stradlin Slash, Stradlin, Rose 3:25
11. „Anything Goes“ Stradlin, Rose Stradlin, Rose, Chris Weber 3:25
12. Rocket Queen Rose Rose, Slash, Stradlin 6:13

Singly[editovat | editovat zdroj]

Rok Píseň Žebříček Umístění
1988 Sweet Child O' Mine The Billboard Hot 100 1.
1988 Welcome to the Jungle The Billboard Hot 100 7.
1988 Sweet Child O' Mine Mainstream Rock Tracks 7.
1988 Welcome to the Jungle Mainstream Rock Tracks 37.
1988 Nightrain The Billboard Hot 100 93.
1989 Paradise City The Billboard Hot 100 5.
1989 Nightrain Mainstream Rock Tracks 26.
1989 Paradise City Mainstream Rock Tracks 14.

Sestava[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Buckley 2003, p. 929, "It remains among the few LPs of the '70s able to stand toe to toe with modern metal masterpieces such as Metallica's Master of Puppets and Guns N' Roses' Appetite for Destruction"