Aplikovaná geologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Aplikovaná geologie se zabývá praktickým využitím geologického výzkumu.

Ložisková geologie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Ložisková geologie.

Ložiskoví geologové pomáhají najít a spravovat přírodní suroviny, jako jsou např. ropa a uhlí, ale také minerální suroviny mezi které patří kovy jako jsou železo, uran a měď.

Hornická geologie[editovat | editovat zdroj]

Azbest
Související informace naleznete také v článku Těžba.

Hornická geologie se stará o proces extrakce minerálních surovin ze země. Některé zdroje ekonomického zájmu jsou např. drahé kameny, kovy a mnoho minerálů jako jsou např. azbest, perlit, slída, fosfáty, zeolity, jíl, pemza, křemen a oxid křemičitý, stejně jako prvky jako např. síra, chlór a hélium.

Ropná geologie[editovat | editovat zdroj]

Petrolej

Ropní geologové zkoumají lokality povrchu Země, které by mohly obsahovat vytěžitelné uhlovodíky, zejména ropu a zemní plyn. Protože většina těchto lokalit se nachází v sedimentárních pánvích, studují i nejen formace těchto pánví ,ale také jejich usazenost a tektonický vývoj a pozice, na kterých se ke dnešnímu dni nachází skalní jednotky.

Hydrogeologie a environmentalistické potíže[editovat | editovat zdroj]

Geologie a geologické principy mohou být použity na zpravení mnoha přírodních problémů, jako jsou např. obnova vodních toků, obnova starých průmyslových zón a pochopení interakcí mezi přírodními lokalitami a geologickým prostředím. Hydrologie podzemních vodních toků, neboli hydrogeologie, jsou používány k zjištění lokace podzemních vod, které často mohou poskytnout zásobu nekontaminované vody a je speciálně důležitá v suchých oblastech a k monitorování rozšiřování kontaminace ve studnách a zásobárnách podzemních vod.

Geologové také sbírají data skrze stratigafy, vrty, ledová jádra a jádra vzorků. Ledová jádra a sedimentační jádra jsou používány k paleoklimatickým rekonstrukcím, které mohou geologům prozradit mnoho o minulosti a dnešních teplotách, srážkách a mořské hladině napříč zeměkoulí. Tato data jsou hlavním zdrojem informací pro téma globálního oteplování.

Přírodní nebezpečí[editovat | editovat zdroj]

Geologové a geofyzikové studují přírodní nebezpečí za účelem vývoje bezpečnostních pokynů ke stavbám a varovným systémům, které jsou používány za účelem ochrany majetku a životů. Příklady důležitých přírodních hrozeb, které jsou relevantní k geologii jsou:

  • Laviny
  • Zemětřesení
  • Sesuvy půdy
  • Odtržení či migrace říčních kanálů
  • Zkapalňování
  • Navrtávání
  • Poklesy hladiny
  • Tsunami
  • Sopky

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Geology na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (1987). Atlas of seismic stratigraphy. Tulsa, Okla., U.S.A.: American Association of Petroleum Geologists. ISBN 0-89181-033-1.
  • Fernández, O.; Muñoz, J. A.; Arbués, P.; Falivene, O.; Marzo, M. (2004). "Three-dimensional reconstruction of geological surfaces: An example of growth strata and turbidite systems from the Ainsa basin (Pyrenees, Spain)". AAPG Bulletin 88 (8): 1049. doi:10.1306/02260403062
  • Poulsen, Chris J.; Flemings, Peter B.; Robinson, Ruth A. J.; Metzger, John M. (1998). "Three-dimensional stratigraphic evolution of the Miocene Baltimore Canyon region: Implications for eustatic interpretations and the systems tract model". Geological Society of America Bulletin 110 (9): 1105. doi:10.1130/0016-7606(1998)110<1105:TDSEOT>2.3.CO;2
  • Toscano, M; Lundberg, Joyce (1999). "Submerged Late Pleistocene reefs on the tectonically-stable S.E. Florida margin: high-precision geochronology, stratigraphy, resolution of Substage 5a sea-level elevation, and orbital forcing". Quaternary Science Reviews 18 (6): 753. Bibcode 1999QSRv… 18..753T. doi:10.1016/S0277-3791(98)00077-8
  • Richard C. Selley. (1998). Elements of petroleum geology. San Diego: Academic Press. ISBN 0-12-636370-6
  • Braja M. Das. (2006). Principles of geotechnical engineering. England: THOMSON LEARNING (KY). ISBN 0-534-55144-0
  • Hamilton, Pixie A.; Helsel, Dennis R. (1995). "Effects of Agriculture on Ground-Water Quality in Five Regions of the United States". Ground Water 33 (2): 217. doi:10.1111/j.1745-6584.1995.tb00276.x
  • Seckler, David; Barker, Randolph; Amarasinghe, Upali (1999). "Water Scarcity in the Twenty-first Century". International Journal of Water Resources Development 15: 29. doi:10.1080/07900629948916
  • Welch, Alan H.; Lico, Michael S.; Hughes, Jennifer L. (1988). "Arsenic in Ground Water of the Western United States". Ground Water 26 (3): 333. doi:10.1111/j.1745-6584.1988.tb00397.x
  • Barnola, J. M.; Raynaud, D.; Korotkevich, Y. S.; Lorius, C. (1987). "Vostok ice core provides 160,000-year record of atmospheric CO2". Nature 329 (6138): 408. Bibcode 1987Natur.329..408B. doi:10.1038/329408a0
  • Colman, S.M.; Jones, G.A.; Forester, R.M.; Foster, D.S. (1990). "Holocene paleoclimatic evidence and sedimentation rates from a core in southwestern Lake Michigan". Journal of Paleolimnology 4 (3). doi:10.1007/BF00239699
  • Jones, P. D. (2004). "Climate over past millennia". Reviews of Geophysics 42 (2): RG2002. Bibcode 2004RvGeo..42.2002J. doi:10.1029/2003RG000143
  • USGS Natural Hazards Gateway

Související články[editovat | editovat zdroj]