Anvar as-Sádát
| Anvar as-Sádát | |
|---|---|
|
3. Prezident Egypta
|
|
| Ve funkci: 15. říjen 1970 – 6. říjen 1981 |
|
| Předchůdce | Gamál Násir |
| Nástupce | Husní Mubárak |
|
|
|
| Narození | 25. prosince 1918 |
| Úmrtí | 6. října 1981 |
| Politický subjekt | Národní demokratická strana |
| Choť | Ehsan Madi, Jehan Sadat |
| Náboženství | Sunnitský islám |
| Podpis | |
Anvar as-Sádát či Anwar as-Sádát (25. prosinec 1918 Mít Abú al-Kúm, al-Minúfíja – 6. října 1981 Káhira) byl egyptský politik, který byl více než 10 let prezidentem Egypta.
Obsah |
[editovat] Život
Narodil se v roce 1918 do chudé rodiny mezi svých dalších dvanáct sourozenců. Jeho otec byl Egypťan, matka měla Súdánský původ. Roku 1938 dostudoval vojenskou akademii v Káhiře. Za druhé světové války byl krátce vězněn Brity. V roce 1952 se podílel na svržení krále Farúka I. (tzv. Egyptské revoluci). Sádát byl dvakrát ženatý.
[editovat] V čele Egypta
V roce 1964 si jej zvolil tehdejší prezident Gamál Násir za svého viceprezidenta a o šest let později se Sádát stal egyptským prezidentem. Mimo to byl v letech 1973 až 1974 a 1980 až 1981 předsedou vlády.
Za svého funkčního období musel řešit mj. například Jomkipurskou válku a následný první ropný šok. Roku 1977 přijal iniciativu Spojených států k jednání o mírovém řešení sváru s Izraelem. O rok později Sádát podepsal Dohody z Camp David, jež vedly k Egyptsko-izraelské mírové smlouvě. Za to získal, společně s izraelským premiérem Beginem, Nobelovu cenu míru.
Další významnou událostí během jeho prezidentského období byla Íránská revoluce, kterou vnímal velmi negativně; na otázku, je-li s jejím průběhem nespokojen, řekl: „Více než nespokojen – to je vskutku hanebné.“ a „Nazývat ji 'islámskou' je zločin.“[1] A to přesto, že sám sebe považoval za hluboce věřícího muslima.
Egypt za Sádátova funkčního období byl otevřený Západu a vítal svůj do té doby bezprecedentní ekonomický rozvoj spojený s přílivem západního kapitálu. Očima některých fundamentalistických muslimů jako Ajman az-Zawáhirí byl viděn jako zrádce islámu a vzhledem k údajnému úzkému styku se západními finančními elitami jako zkorumpovaný a nedůstojný vůdce. Dne 6. října 1981 byl na as-Sádáta spáchán úspěšný atentát. Jeho vraždu zorganizoval Chálid Islambulí.
Je autorem pěti knih, mimo jiné o egyptské revoluci z roku 1954 nebo své biografie.
V Egyptě o něm byl roce v 2001 uveden film Ájam as-Sádát (Dny as-Sádáta).
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Sádátova slova z interview, natočeného na film (je vestřiženo v dokumentu The Power of Nightmares, přibližně v 40. minutě 1. části)
[editovat] Související články
[editovat] Literatura
- (anglicky) Sadat, Anwar: In Search of Identity: An Autobiography, 1978, nakladatelství Harper & Row, New York. ISBN 0-06-013742-8
[editovat] Audiovizuální dokumenty
- Dokument The Power of Nightmares, v 1. části (přibližně od 37. minuty) nabízí zajímavou perspektivu, z které byl Sádát nahlížen očima egyptských (i jiných) fundamentalistických muslimů a přívrženců tzv. islámského džihádu
- Eretz.cz – Raritní video Goldy Meirové a Anvara Sadata na tiskové konferenci v Jeruzalémě, 11. 11. 1977
|
|||||||||||
|
||||||||
|
||||||||