Antonín Strnad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Strnad
Antonín Strnad
Antonín Strnad
Narození10. srpna 1746
Náchod
České královstvíČeské království České království
Úmrtí23. září 1799 (ve věku 53 let)
Sazená
České královstvíČeské království České království
Příčina úmrtítuberkulóza
Povolánímatematik, astronom, pedagog, spisovatel, vysokoškolský učitel, astrolog, meteorolog a učitel
ZaměstnavateléFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Univerzita Karlova
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1796)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Antonín Strnad

Antonín Strnad (10. srpen 1746 Náchod[1] – 23. září 1799 Sazená[2]) byl český vlastenec, meteorolog, geograf, profesor a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy a ředitel hvězdárny v Klementinu. Začal zaznamenávat svá meteorologická pozorování v Klementinu a v roce 1775 tak zahájil nejdelší souvislou řadu pozorování na světě.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval gymnázium v Hradci Králové. Roku 1763 vstoupil do jezuitského řádu; nebyl však vysvěcen a po zrušení řádu v roce 1773 přešel na Univerzitu Karlo-Ferdinandovu, kde studoval matematiku, fyziku a astronomii. Byl žákem Josepha Steplinga, zakladatele observatoře v Klementinu, na níž byl adjunktem od roku 1774, staral se také o matematické muzeum. Po smrti J. Steplinga nastoupil roku 1778 na katedře jako mimořádný profesor matematické a fyzikální geografie. V roce 1781 byl jmenován ředitelem hvězdárny, roku 1792 děkanem filozofické fakulty a od roku 1795 rok působil ve funkci rektora univerzity. Roku 1784 se oženil s Kateřinou Marsanovou, se kterou měl později čtyři děti. Během života si dopisoval např. s ředitelem hvězdárny v Berlíně Janem Bernoullim (1742–1807), s vydavatelem berlínského astronomického kalendáře J. E. Bodem, ředitelem hvězdárny ve Vídni M. Hellem, ředitelem hvězdárny v Gótě Fr. X. von Zachem.[4]

V osmdesátých letech 18. století se Strnad také zasloužil o záchranu staroměstského orloje, který byl od roku 1735 v kritickém stavu a pražský magistrát měl v úmyslu jej dát do starého železa. Strnad však chápal jeho historickou hodnotu a usiloval proto o jeho opravu. Po delším úsilí se mu podařilo přesvědčit magistrátního radu Fischera a posléze i celý magistrát, jenž uvolnil částku potřebnou pro rekonstrukci. Za Strnadova odborného dohledu opravu provedl za 793 zlatých v letech 1787 až 1791 hodinář Šimon Landsperger. Jelikož si magistrát uvědomil, jak velkou službu pro město Strnad tímto činem udělal, byl přijat spolu se svými syny do svazku pražských měšťanů a zbaven všech poplatků.

A. Strnad se zasloužil také o vznik Královské české společnosti nauk jejímž předsedou byl v letech 1787 až 1788. Snažil se o přetvoření soukromé učené společnosti na veřejnou Královskou českou společnost, díky tomu byl i v delegaci, která předložila v září roku 1784 císaři Josefu II. petici za ustanovení veřejné učené společnosti. V roce 1793 přednesl svou přednášku O typu zatmění Slunce před císařem Leopoldem II.[5] Roku 1799 onemocněl Strnad tuberkulózou. Po zhoršení zdravotního stavu jej pozval kníže Ferdinand Kinský na svůj zámek v Sazené, aby se zde zotavil. Antonín Strnad zde však 23. září 1799 zemřel. Je pohřben na hřbitově kostela svatého Klimenta v Chržíně u Velvar.

Na jeho počest byla v roce 1931 pojmenována ulice v Praze-Malešicích Strnadova.[6]

Astronomická a meteorologická měření[editovat | editovat zdroj]

Pozorováním výšky Slunce při průchodu meridiánem pomocí kvadrantu o poloměru 3,5 stopy, které vykonal roku 1776, vypočetl zeměpisnou šířku klementinské hvězdárny. Výsledkem φ = 50° 4′ 32″ doplnil Steplingův údaj o zeměpisné délce 32° 11′ 15″ východně od Ferra a tím byla určena přesná poloha hvězdárny. Při výpočtech vycházel ze 42 naměřených hodnot.[7]

Již jako člen jezuitského řádu prováděl Strnad měření meteorologických údajů. Od J. Steplinga získal další zkušenosti s pravidelnými meteorologickými pozorováními. Dochovaly se jeho deníky od počátku roku 1775; v Klementinu jsou od té doby pravidelná měření (tlaku, teploty, srážkového úhrnu, rychlosti a směru větru) prováděna dodnes. Strnad dále inicioval zřízení dalších meteorologických stanic v Čechách (např. v Chocni, Telči, Žatci, Plané u Mariánských Lázní, Žitenicích aj.). Zabýval se pozorováním meteorů a měřením magnetického pole Země.

A. Strnad byl členem Mannheimské meteorologické společnosti, která podporovala vznik mezinárodní sítě meteorologických stanic na severní polokouli, a mezi roky 1781-1792 se na činnosti společnosti podílel. Aby bylo možné měření navzájem porovnávat, byla za jeho přispění zahájena pravidelná měření v 7, 14 a 21 hodin – v časech, které se používají dodnes. Strnadovy kvalitní materiály, které pro společnost vypracoval, mu vynesly třikrát veřejnou pochvalu. V mannheimské ročence napsal: Je však naše observatoř umístěna na velmi nízkém místě a obklopena domy především židovskými na severní a východní straně. Ačkoli jsou všechny onde nižší, jest i tak jisté, že kouř opětovaně, i když řidčeji, z tolika set sousedních komínů způsobuje změnu na teplotě...[8] Příspěvkem předstihl o půl století konstatování Luke Howarda z roku 1833, že klima města velmi ovlivňuje teplo, způsobené například spalováním velkého množství paliva.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Chronologisches Verzeichnis etc. (1790) V knize uvedl i fenologická pozorování počasí.
  • Stoletý kalendář na způsob Kryštofa z Helwiku (1793)
  • Verzeichnis der Naturbegebenheiten in Böhmen vom Jahre 633–1700 (1790)
  • Beobachtungen über einige meteorologische Gegenstände besonders über die Ebbe und Fluth in der Luft etc. (1785)
  • řada článků popularizujících meteorologii a určených rolníkům, vinařům, lesníkům, ovocnářům

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1739-1760 v Náchodě, sign.106-5, ukn.6415, str.188. Dostupné online
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. ↑ Praha – Klementinum: stručná historie meteorologických pozorování [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2005 [cit. 2011-07-11]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  4. ↑ SEYDL, Otto. Vědecká činnost a buditelská činnost král. astronoma Antonína Strnada. Říše hvězd. 1947, čís. 8, s. 195. ISSN 0035-5550. 
  5. ↑ JÁCHIM, František. Antonín Strnad a zlaté období Klementina. Matematika, fyzika, informatika. 1997, čís. 6, s. 47. ISSN 1210-1761. 
  6. ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. Praha: Libri, 1997–2012. ISBN 80-85983-23-0. Heslo Strnadova, s. 219. 
  7. ↑ NOVÝ, Luboš. Dějiny exaktních věd v českých zemích do konce 19. století. Praha: Academia, 1961. S. 108. 
  8. ↑ MUNZAR, Jan; PEJML, Karel; KRŠKA, Karel. Meteorologie skoro detektivní. Praha: Horizont, 1990. ISBN 80-7012-037-1. S. 95. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Strnad&oldid=23225189“