Antonín Emanuel Komers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Emanuel Komers
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1849 – 1849
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1867
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní str. (staročeši)
konzervativní velkostatek
Narození12. června 1814
Humpolec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. prosince 1893 (ve věku 79 let)
Jihlava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníEmanuel Heinrich Komers von Lindenbach (bratr)
OceněníŘád železné koruny
CommonsAntonín Emanuel Komers
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Emanuel Komers (12. června 1814 Humpolec[1][2] – 18. prosince 1893 Jihlava[3][4][5]), byl český a rakouský agronom, pedagog a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Pocházel ze starousedlé živnostenské rodiny z Humpolce. Bratr Karel Komers von Lindenbach byl ministerským úředníkem, později povýšeným do šlechtického stavu, další bratr Emanuel Heinrich Komers byl v 60. letech 19. století rakouským ministrem spravedlnosti. Antonín Emanuel vystudoval v letech 1824–1830 gymnázium v Jihlavě. Pro nedostatek peněz nemohl studoval na vysoké škole. Ve věku sedmnácti let proto nastoupil jako zemědělský praktikant na statcích na rodné Vysočině. Byl také zaměstnán jako soudní aktuár ve Zbraslavicích. Od roku 1832 pracoval na panství hraběte Franze Antona Thuna staršího v Děčíně. Když rodové panství převzal syn Franz Anton II. von Thun und Hohenstein, byl mu roku 1836 přidělen Komers jako tajemník. Po dva roky pak mohl studovat na rolnické akademii v Hohenheimu u Stuttgartu, kterou dokončil roku 1838 s výbornými výsledky. Působil pak dlouhodobě jako hraběcí sekretář u Franze Antona Thuna. Zároveň byl roku 1839 pověřen vedením správy dvora ve Slavětíně u Loun. V roce 1840 byl jmenován ředitelem thunovského panství Peruc a funkci zastával do roku 1844. Provedl úspěšné reformy hospodaření velkostatku.[5]

1. dubna 1844 byl jmenován ředitelem centrální správy thunovských velkostatků a zároveň hospodářským radou. Přestěhoval se z Peruce natrvalo do Děčína, respektive do Podmokel. V této významné funkci prováděl reformy hospodaření, budoval silnice a cesty, nechal vysazovat ovocné sady a budovat potravinářské závody.[5]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politiky. V doplňovacích volbách roku 1849 byl zvolen na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Humpolec (původně zde poslancem byl Karel Havlíček Borovský). Profesně se uvádí jako thunovsko-hohensteinský ústřední ředitel.[6] V seznamu poslanců z ledna 1849 se ještě neuvádí.[7] Patřil k českému politickému táboru, Národní strana (staročeši). V reakci na své zvolení napsal Karlu Havlíčkovu Borovskému doppis, ve kterém uvedl: „Rád bych s Vámi pohovořil o důležitých věcech. Že se co Váš nástupce (ačkoliv bez Vaší výtečné schopnosti) – též k naší straně připojím, co udatný federalista, Čech tělem i duší a jako takový vlast a národ milující – není zapotřebí dnes vykládat.“Do sídla sněmu v Kroměříži dorazil Komers v únoru 1849, ale výrazněji do jeho činnosti nezasáhl, protože parlament byl již v březnu rozpuštěn.[5]

V roce 1849 se přestěhoval do Prahy, kam přesídlila ústřední thunovská kancelář, nyní, po zrušení poddanství, již bez správních funkcí, výlučně jako vedení hospodářského provozu rozsáhlých thunovských zemědělských držav. Roku 1850 byl zvolen členem výboru a prezídia Vlastenecko-hospodářské společnosti. Podílel se na založení zemědělské školy v Libverdě. Už v roce 1844 navrhl na schůzi Vlastenecko-hospodářské společnosti, jejímž byl členem, aby došlo ke zřízení vyšší školy rolnické. Škola vznikla roku 1850. Patřil mezi specialisty na agronomii a publikoval odborné studie.[4] Podnikl studijní cesty po západní Evropě, monitoroval zahraniční odbornou literaturu. Byl taktéž členem Zemědělské rady v Praze. Založil a vydával sborník a zemědělský časopis, napsal učebnice zemědělské ekonomie. Propagoval využití strojů a mechanizace v zemědělské výrobě. Byl ředitelem hospodářské školy.[5]

Podnikal i mimo thunovské velkostatky. V roce 1856 založil společně s Jindřichem Chotkem cukrovar ve Veltrusech. Chotek pak roku 1859 předal Komersovi řízení celého svého velkostatku. 1. ledna 1869 byl jmenován hospodářským radou a šéfem centrálního ředitelství panství Maximiliana Egona I. Fürstenberga. Komers sám vlastnil statek v Mostově u Kynšperka. Roku 1861 koupil a následně přestavěl Lžín v jižních Čechách.[5]

Do politiky se ještě vrátil po obnovení ústavního systému vlády v 60. letech. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (nesvěřenecké velkostatky).[8] Byl členem Strany konzervativního velkostatku, která spolupracovala se staročechy a která tehdy ovládla volby ve velkostatkářské kurii.

Roku 1871 mu byl udělen Řád železné koruny a tudíž byl povýšen do rytířského stavu (Anton Emanuel Ritter von Komers). Do penze odešel k 1. lednu 1875, kdy opustil funkci hospodářského rady a ředitele ústřední správy thunovského panství. Nechal si ale funkci vrchního ředitele vyššího zemského hospodářského ústavu v Libverdě. Roku 1885 zcela odešel z veřejného života a přestěhoval se z Prahy do Jihlavy k neteři. Jeho zdravotní stav se zhoršoval.[5]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Jana Langerová ve své studii uvádí, že většina literatury chybně zmiňuje jako datum narození 13. červen 1814, http://is.muni.cz/th/146109/ff_m/findiplomka.pdf
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. ↑ a b Komers, Antonín Emanuel, 1814-1893 [online]. katalog.cbvk.cz [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d e f g LANGEROVÁ, Jana: Antonín Emanuel Komers ve službách Thunů [online]. muni.cz [cit. 2014-09-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  7. ↑ Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001001.htm

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Antonín_Emanuel_Komers&oldid=16331690“