Antonov An-8

Maximální rychlost: 610 km/h
Cestovní rychlost: 480 km/h
Dostup: 10&#160;200 m
Dolet: 2 780 km
Stoupavost: 427 m/min

	An-8
Určení	Lehký transportní letoun
Výrobce	Antonov
Šéfkonstruktér	A. J. Bělolipetskij
První let	11. února 1956
Vyřazen	2004
Charakter	Letová nezpůsobilost
Uživatel	Sovětské letectvo; Aeroflot
Vyrobeno	cca 151 ks

Antonov An-8 (V kódu NATO "Camp") je v SSSR navržený dvoumotorový, turbovrtulový, hornoplošný, lehký nákladní letoun.

Historie [editovat]

První sériový letoun opustil továrnu v prosinci roku 1958 s motory AI-20D, upravený řídicí systém podvozku, palivové ventilační otvory, odmrazovací systém a zvýšený rozsah pohybu kormidla.

Většina letounů An-8 sloužila v sovětském letectvu; dva An-8 byly použity speciálními jednotkami k obsazení letiště v Plzni během invaze do Československa v roce 1968. Jiné byly používány jako elektronická průzkumná letadla a jeden letoun byl použit k odběru vzorků vzduchu po čínských jaderných zkouškách v roce 1966. Až do 70. let byly stroje ve velkém měřítku používány v přední linii vojenských úkolů v sovětském letectvu, poté jich mnoho bylo převedeno k Aeroflotu jako nákladní letadla. Po sérii nehod na začátku 90. let byly An-8 v Rusku staženy z provozu. To však jejich konec neznamenal, několik letadel bylo prodáno do zahraničí, např. do Afriky, a to zejména do Libérie a Angloly a také na Blízký východ (letecké společnosti spojené s ruským podnikatelem a údajným obchodníkem se zbraněmi Viktorem Butem). V roce 2004 společnost Antonov odmítla jakoukoli odpovědnost za stav všech letadel v provozu.