Antonov An-70

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
An-70
Antonov An-70 při vzletu
Antonov An-70 při vzletu
Určení nákladní letoun
Výrobce Antonov
První let 16. prosince 1994
Charakter Ve službě
Výroba 1994 - 1996
2012 - dosud
Vyrobeno kusů 2 prototypy

Antonov An-70 je ukrajinský čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun pro vojenské i civilní účely.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Počátky vývoje letounu spadají do poloviny sedmdesátých let 20. století, kdy v tehdejším Sovětském svazu byly dány specifikace na středně velký dopravní letoun. Roku 1984 byly tyto požadavky změněny, letoun měl mít kratší délku vzletu a přistání a větší přepravní prostor. Po rozpadu SSSR vypadala situace tak, že se hovořilo o ukončení projektu, ovšem později se nástupnické státy Rusko, Ukrajina a Uzbekistán domluvily, a tak 16. prosince 1994 mohl vzlétnout první prototyp. Ten byl po srážce s jiným letounem v roce 1995 zničen a tak zkoušky byly obnoveny až roku 1997. Na projektu již se účastnily pouze Rusko a Ukrajina, později z tohoto projektu Rusko odstoupilo a začalo používat k přepravě nákladů letoun Il-76MF. O letoun An-70 projevilo zájem již několik zemí, ovšem z obchodů zatím sešlo. Antonov se také zapojil do soutěže na jednotný transportní letoun západní Evropy, ovšem v této oblasti hrají svoji úlohu i politické zájmy. Německo, které zvažovalo nákup 75 Antonovů An-70, se nakonec rozhodlo pro dražší Airbus A400M. O An-70 měla zájem i Armáda České republiky, která měla převzít tři kusy tohoto letounu, jenž je schopen pojmout např. dvě Tatry 815VVN s pohonem 6×6, deset Land Roverů nebo 2 vrtulníky Mi-17. Tato koupě, která měla být provedena v rámci deblokace ruského zahraničního dluhu, se však neuskutečnila.

Verze letounu[editovat | editovat zdroj]

Jeden z motorů Progress D-27
  • An-70 - základní verze
  • An-70-100 - verze s dvoučlennou osádkou
  • An-77 - exportní verze
  • An-70T - obchodní verze
  • An-112KC - zamýšlená verze pro tankování paliva za letu, s výjimkou dvou proudových motorů z týmu US Aerospace a Antonov pro program KC-X.[1][2] americké letectvo návrh odmítlo,[3] a odvolání bylo později staženo.[4][5]

Hlavní technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka: 5
  • Kapacita přepravovaných vojáků: 170
  • Rozpětí: 44,06 m
  • Délka: 40,73 m
  • Výška: 16,38 m
  • Nosná plocha: 204 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 73 t
  • Maximální hmotnost nákladu: 47 t
  • Maximální vzletová hmotnost: 135 t
  • Pohonná jednotka:propfan Progress D-27
  • Výkon pohonné jednotky: 10 295 kW

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 750 km/h
  • Maximální rychlost: 780 km/h
  • Dostup: 12 000 m
  • Dolet: až 8000 km v závislosti na hmotnosti nákladu (s 35 t nákladu - 5000 km)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Trimble, Stephen. "US Aerospace appeals against KC-X exclusion, blames USAF ‘conspiracy’". Flight International, 5 August 2010.
  2. Gary Parsons. An-122KC KC-X proposal revealed? [online]. key.aero, 2010-08-06, [cit. 2012-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. "USAF excludes “late” KC-X bid". Australian Aviation, 9 August 2010.
  4. Butler, Amy. U.S. Aerospace Files Second KC-X Protest [online]. The McGraw-Hill Companies, Inc, [cit. 2010-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Bennett, John T. "GAO Denies U.S. Aerospace-Antonov KC-X Protest". Defense News, 6 October 2010.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu