Antonio Allegri da Correggio

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Antonio Allegri da Correggio
Antonio Allegri da Correggio
Antonio Allegri da Correggio
Narození ? 1489
Correggio, Itálie
Úmrtí 5. března 1534
Parma, Itálie

Antonio Allegri da Correggio (srpen 1489, Correggio5. březen 1534, Parma), známý zkráceně jako Correggio, byl italský vrcholně renesanční malíř parmské školy. Maloval dynamicky a perspektivně propracovaná díla, které ovlivnily malířství 17. a 18. století.

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Correggio s oblibou hromadil postavy v podivném víru, vytvářel vyprávění s velkým množstvím dekorací, maloval ilusionisticky pojatá díla v oblasti horních partií stavby a záměrně umístil perspektivu směrem k božskému nekonečnu. V Correggiově díle se mísí křesťanská a antická témata. Koncepce obrazů je dynamická a důležitou roli hraje barva i světlo. Od klasické formální dokonalosti tvarů a přísné kompozice přechází k nové kráse spočívající v přímém působení díla na rozumovou a citovou stránku diváka. Spojoval aspirace nejlepších současných malířů a předznamenal cíle manýristického a barokního umění.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Antonio Allegri se narodil v Correggiu, malém lombardském městečku poblíž Reggio Emilia. Datum jeho narození je nejisté (asi 1489). Jeho otec byl obchodníkem.

V letech 15031505 pracoval v dílně malíře Francesca Bianchi Ferrary v Modeně. Zde se seznámil s díly klasických umělců své doby jako byli Lorenzo Costa, Francesco Francia a Andrea Mantegna, jejichž vliv je v jeho díle patrný.

V roce 1506 se vrátil z krátké cesty z Mantovy zpět do Correggia, kde zůstal do roku 1510. V té době vzniká dílo "Adorace Ježíše sv. Alžbětou a sv. Janem", které je značně ovlivněné Costou a Mantegnou. V letech 1510 - 1516 žil střídavě v Correggiu a Modeně. V roce 1514 dokončuje tři vstupní Tonda pro kostel sv. Ondřeje v Mantově. Po návratu do rodného Correggia podepsal zakázku na oltářní obraz "Madony" pro místní klášter sv. Františka, který je dnes v Castello Sforzesco v Miláně.

V roce 1516 přesídlil do Parmy, kde působil po celou dobu svoji kariéry. Zde se seznámil s významným manýristickým malířem Michelangelem Anselmim. V roce 1519 se v Parmě oženil s Girolamou Francescou di Braghetis, která stejně jako Antonio pocházela z Correggia. Manželství netrvalo dlouho, Girolama v roce 1529 zemřela. Jeden z jeho synů Pomponio Allegri se stal také malířem. Z tohoto období jsou známé obrazy "Madona s Ježíškem a sv. Janem" (Museo del Prado v Madridu), "Kristus se loučí s matkou" a "Madonna z Albinei" (ztracený).

Díla vzniklá v Parmě[editovat | editovat zdroj]

Nanebevzetí Panny Marie, kupole dómu v Parmě

Podle dřívějšího názoru historiků umění Correggio nikdy neopustil hranice Lombardie, avšak dnes již víme, že tomu bylo naopak. Malíř navázal první styk s Florencií a Římem již v roce 1519, kde čerpal inspiraci z antických památek. Dokladem kontaktu s díly současných autorů jsou jeho dvě iluzivní fresky umístěné v kupolích chrámů v Parmě, které byly silně ovlivněny Michelangelem a Rafaelem. V letech 1520 – 1521 vymaloval kupoli kostela sv. Jana Evangelisty freskou "Vidění sv. Jana na Patmu" (v kupoli kostela sv. Jana Evangelisty v Parmě). V roce 1522 uzavřel smlouvu na výzdobu kupole parmské katedrály. O čtyři roky později ji kompletně vyzdobil freskou "Nanebevzetí Panny Marie" . Dílo je přeplněné figurami, které se přes sebe prolínají v jednotlivých vrstvách. Correggio zakomponoval do velkolepého díla sotto in su - techniku perspektivy vynalezenou renesančním malířem Melozzem da Forti, která se vyznačovala mírnou deformací postav při pohledu zespodu. Freska je namalována s důmyslnými zkratkami a působí realistickým dojmem. Velké množství putti a světců více nahrává baroknímu než renesančnímu pojetí malby. Tyto dvě práce představují velmi neotřelou iluzionisticky a divadelně pojatou scénu katedrální dekorace, která měla velký vliv na malíře v oblasti iluzivní malby jako byli Carl Cignani a Gaudenzia Ferrari.

Další významná díla, která se vztahují k parmské katedrále, jsou dva velké obrazy malované olejem na plátno - "Oplakávání" a "Mučednictví čtyř světců" (Galleria Nazionale v Parmě). Oba obrazy byly zamýšleny pro kostel sv. Jana Evangelisty v Parmě v letech 1524 – 1526. Mučednictví je pozoruhodné především kompozicí, která vykazuje přinejmenším barokní podobnost k sochařským dílům 17. století jako Smrt sv. Agens od Ercole Ferraty. V tomto případě zasluhuje Correggio velkou chválu, neboť dovedl svoje díla k naprosté dokonalosti, ať už pracoval technikou fresky nebo olejem.

V letech 1524 – 1526 namaloval fresku "Zvěstování" v parmském kostele sv. Františka, kterou se podařilo zachránit před poškozením při úpravách kostela. Stejně tak skvěle ztvárnil na jednu z parmských bran "Madonu s dítětem" (Galleria Nazionale v Parmě), která budila obdiv všech přijíždějících do města.

Oblíbeným Correggiovým námětem jsou scény ze života Panny Marie a Ježíše Krista. Nejvýznamnější jsou "Kristus – Noli me tangere" z r. 1518 (Museo del Prado v Madridu) a "Narození Ježíše Krista (Noc)" (Gemäldegalerie v Drážďanech). Druhý obraz je zajímavý svojí potemnělou scénou, kterou prozařuje jasné světlo vycházející z Ježíškova těla ozařující pastevce okolo. Gesto ženy, která chtěla upřít pohled na Krista, avšak kvůli jasnému světlu si musela zakrýt rukou tvář, je vyjádřeno s nesmírnou lehkostí. Svůj autoportrét Correggio nikdy nenamaloval, protože si sám sebe necenil natolik, aby se sám zpodobnil. Dnes se musíme spokojit s portréty, které vycházejí z údajné Correggiovy podobizny od Lattanzia Gambary.

Mytologická řada obrazů založena na Ovidiových Proměnách[editovat | editovat zdroj]

Correggio pracoval nejen na zakázkách s religiózní tématikou, které si objednávaly mnohé kostely a kláštery v Lombardii, ale rovněž na řadě obrazů s mytologickými motivy pro mnoho šlechticů z této oblasti Itálie. Federigo II. Gonzaga z Mantovy jej pověřil sérií obrazů vycházejících z Ovidiových proměn, kterými chtěl vyzdobit svůj soukromý ovídiovský pokoj v paláci Te. Nakonec byly obrazy, jako výraz přízně Federiga II., poslány císaři Karlu V. při jeho korunovaci v Bologni r. 1530. Avšak dokončeny byly až o rok později. První obraz "Léda s labutí" (Staatliche Museen v Berlíně). Druhým obrazem je "Danae" (Gallerii Borghese v Římě). Výjev líčí dívku, která spolu s andělem napouští plátno zlatým božským deštěm a pod nohama má dva putti brousící zlaté a olověné šípy na kameni.

V Kunsthistorickým muzeu ve Vídni se nacházejí dva obrazy vycházející z mytologického námětu. Oba vznikly ve stejné době v letech 1531 – 1532. První je "Ganymedes odnesen orlem" a druhý je "Jupir a Io."

Zemřel v Parmě 5. března 1534 a je pochován v kostele sv. Františka.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Již padesát let po jeho smrti byly jeho díla dobře známy po celé Itálii a to díky Giorio Vasari, který nesmírně vyzdvihl tohoto umělce. V průběhu 18. a 19. století jeho práce připomínají cestovní deníky mnohých návštěvníků Itálie. Jeho tvorba měla později vliv na vývoj italského a evropského romantismu. Umění fresky bylo v dalších stoletích ovlivněno právě Correggiovými scénograficky pojatými freskami v kupolích katolických chrámů. Měl přímý vliv na umělce jako byli Giovanni Maria Francesco Rondani, Parmigianina, Bernardo Gatti nebo jeho syna Pomponia Allegra.

Významná díla[editovat | editovat zdroj]

Io a Jupiter (Vídeň)
  • Madona (1512-14) - Castello Sforzesco, Milán
  • Klanění tří králů (1516-18)- Brera, Milán
  • Ecce Homo - National Gallery, Londýn
  • Mystická svatba sv. Kateřiny (1510-15) - National Gallery of Art, Washington, D.C.
  • Madona se svatým Františkem (1514) - Gemäldegalerie, Drážďany
  • Madona del Latte - Museum, Budapešť
  • Madona s dítětema a sv. Janem (1516) - Museo del Prado, Madrid
  • Odpočinek na útěku do Egypta (1517) - Galleria degli Uffizi, Florencie
  • Klanění dítěti (1518-20) - Galleria degli Uffizi, Florencie
  • Madona se svatým Jeronýmem (1522) - Galleria Nazionale, Parma
  • Snímání z kříže (1525) - Galleria Nazionale, Parma
  • Noli me Tangere (1525) - Museo del Prado, Madrid
  • Madonna della Scodella (1525-30) - Galleria Nazionale, Parma
  • Narození Páně (1528-30) - Gemäldegalerie, Drážďany
  • Kupidova výchova (1528) - National Gallery, Londýn
  • Venuše a Kupid se satyrem(1528) - Musée du Louvre, Paříž
  • Madona se sv. Jiřím (1530-32) - Gemäldegalerie, Drážďany
  • Ganymede svedená orlem (1531-32) - Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • Jupiter a Io (1531-32) - Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • Leda s labutí (1531-32) - Staatliche Museen, Berlín
  • Danae (1531) -, Galleria Borghese, Řím
  • Alegorie mravnosti (1532-1534) - Musée du Louvre, Paříž

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jaromír Pečírka, Correggio, Praha, 1942
  • Umění renesance a baroku, Odeon, Praha, 1970
  • Jane Turner, Dictionary of Art, London, 1996
  • Giorgio Vasari, Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů II., Praha, 1999

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]