Anton von Doblhoff-Dier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anton von Doblhoff-Dier
Anton von Doblhoff-Dier; litografie: Josef Kriehuber, 1834
Anton von Doblhoff-Dier; litografie: Josef Kriehuber, 1834

Ve funkci:
8. července 1848 – 18. července 1848
Předchůdce Franz von Pillersdorf
Nástupce Johann von Wessenberg

Ve funkci:
8. května 1848 – 18. července 1848
Předchůdce vznik úřadu
Nástupce Theodor Friedrich Hornbostel

Ve funkci:
18. července 1848 – 11. října 1848
Předchůdce Franz von Pillersdorf
Nástupce Franz Seraph von Stadion

Ve funkci:
18. července 1848 – 11. října 1848
Předchůdce Franz Seraph von Sommaruga
Nástupce Franz Seraph von Stadion

Ve funkci:
1848 – 1849

Ve funkci:
1861 – 1865

Ve funkci:
1861 – 1867

Ve funkci:
1867 – ???

Narození 10. listopadu 1800

Gorizia
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie

Úmrtí 16. dubna 1872 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Občanství Rakousko

Baron Anton von Doblhoff-Dier (10. listopadu 1800 Gorizia16. dubna 1872 Vídeň) byl rakouský politik, roku 1848 krátce ministerský předseda Rakouského císařství.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Jeho kariéra vyvrcholila během revolučního roku 1848. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Vídeň II. Uvádí se jako ministr a statkář.[1] Patřil ke sněmovní levici.[2] Na sněmu zastával liberální postoje.

Od 8. května 1848 byl ministrem obchodu Rakouského císařství v kabinetu Franze von Pillersdorfa. Po propuštění Pillersdorfa převzal na krátkou dobu od 8. července 1848 do 18. července 1848 i funkci předsedy ministerské rady. V následné vládě vládě Johanna von Wessenberga zastával od 18. července 1848 do 11. října 1848 posty ministra vnitra a ministra kultu a vyučování.[3] Historik Otto Urban ho řadí mezi civilní byrokraty, kteří hodlali naplňovat umírněné cíle revoluce a proti nimž vystupovali aristokratičtí konzervativci jako Alfred Windischgrätz.[4] Jeho nástup do funkce předsedy vlády byl očekáván jako výraz stabilizace exekutivy po dlouhém předchozím provizoriu. Složení kabinetu odráželo snahu získat výraznější podporu. Z vlády odešli Franz von Pillersdorf i Leopold Lev Thun-Hohenstein.[5] 18. července pak byla vláda definitivně ustavena. Ačkoliv jejím formálním předsedou (předsedou ministerské rady) byl Johann von Wessenberg, bývá označována jako vláda Doblhoff-Wessenberg. Usedly do ní některé populární osobnosti liberálního tábora.[6]

V letech 1849-1858 byl Doblhoff rakouským velvyslancem v Nizozemí.

V letech 1861-1867 zasedal na Dolnorakouském zemském sněmu. Roku 1861 se taky stal poslancem Říšské rady[7] a roku 1867 členem Panské sněmovny.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton von Doblhoff-Dier na německé Wikipedii.

  1. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at, [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. (německy) 
  2. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz, [cit. 2014-09-19]. Dostupné online. (česky) 
  3. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 584-585. (česky) 
  4. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. S. 45. (česky) 
  5. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. S. 54. (česky) 
  6. URBAN, Otto. Česká společnost 1848-1918. Praha : Svoboda, 1982. S. 61. (česky) 
  7. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Související články[editovat | editovat zdroj]