Anton Černe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anton Černe
Anton Černe r. 1862
Anton Černe r. 1862
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861 – 1865
Ve funkci:
1867 – 1870
Ve funkci:
1870 – 1873
Poslanec Zemského sněmu Gorice a Gradišky
Ve funkci:
1861 – 1877

Narození15. ledna 1813
Tomaj
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. dubna 1891
Tomaj
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníJosip Černe (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Černe (15. ledna 1813 Tomaj11. dubna 1891 Tomaj[1]) byl rakouský politik slovinské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Během revolučního roku 1848 se zapojil poprvé do politického života. Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Monfalcone (slovinsky Tržič) v Rakouském Přímoří. Uvádí se jako statkář.[2] Patřil ke sněmovní pravici.[3] Náležel mezi slovinské národně orientované poslance.[4] V parlamentu patřil ke slovanskému bloku, hlasoval proti náhradám za zrušení poddanství a požadoval propuštění úředníků neznalých slovinštiny.[1]

Po obnovení ústavní vlády se zapojil opět do politiky. V 2. polovině 60. let 19. století se zmiňuje coby statkář a starosta města Tomaj.[5] Od roku 1861 do roku 1877 byl poslancem Zemského sněmu Gorice a Gradišky. Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za korunní zemi Gorice a Gradiška, volební obvod okres Komen a Sežana.[6] K roku 1861 se uvádí jako statkář, bytem v Tomaji.[7] Zemský sněm ho do Říšské rady delegoval opět roku 1867, opět za Gorici a Gradišku, kurie venkovských obcí a průmyslových míst. Rezignoval počátkem roku 1870 v rámci hromadného složení mandátu slovanských poslanců jako výraz nesouhlasu s ústavním směřováním státu.[6] V roce 1863 navrhl v zemském sněmu ustanovení italštiny a slovinštiny jako vyučovacích zemských jazyků. V roce 1866 navrhl zřízení slovinské a italské univerzity. Požadoval zřizování slovinských základních, středních i vysokých škol. V rozpravě v roce 1869 odmítl rakouskou státotvornou ideologii jako nesenou menšinou a stavící Slovince do opozičních řad.[1] Znovu ho zemský sněm do Říšské rady vyslal roku 1870.[6]

V roce 1869 odmítl návrhy některých slovinských politiků na utvoření jednotné slovinské země, která by nahradila dosavadní historické celky. Jeho nesouhlas s většinovou politikou slovinského klubu se stupňoval a roku 1871 ze slovinského klubu vystoupil. Následně byl v roce 1871 delegován zemským sněmem do Říšské rady, nyní ale díky hlasům italských poslanců.[1] Nastoupil za Gorici a Gradišku (kurie venkovských obcí). Slib složil 28. prosince 1871.[6] Když se od něj roku 1872 distancovali někteří jeho slovinští voliči, snažil se opětovně profilovat jako stoupenec federalismu. 9. října 1872 pronesl v Říšské radě řeč na podporu federativního uspořádání monarchie a odmítal přímé volby do Říšské rady.[1]

Jeho bratr Josip Černe[8] se počátkem roku 1849 rovněž stal poslancem Říšského sněmu poté, co rezignoval poslanec Josip Doljak.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Anton Černe [online]. Slovenski biografski leksikon [cit. 2014-08-15]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  3. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 
  4. ZWITTER, Fran; MELIK, Vasilij. O slovenskem narodnem vprašanju. [s.l.]: Slovenska matica, 1990. 502 s. Dostupné online. S. 291. (slovinsky) 
  5. Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Černe (Anton), s. 91. (německy) 
  6. a b c d Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=115&size=45
  8. Doljak, Josip (1820–1861) [online]. slovenska-biografija.si [cit. 2014-09-17]. Dostupné online. 
  9. http://www.psp.cz/eknih/1848urrs/stenprot/067schuz/s067001.htm