Antonín Marek
| Antonín Marek | |
 |
|
| Narození | 5. září 1785 Turnov  Habsburská monarchie |
|---|---|
| Úmrtí | 15. února 1877 (ve věku 91 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Místo odpočinku | Praha, Vyšehradský hřbitov 50° 3′ 53″ s. š., 14° 25′ 5″ v. d. |
| Národnost |  česká |
| Jiná jména | pseudonym Bolemír Izborský |
| Povolání |
 |
| Znám(á) jako | libuňský jemnostpán |
| Ocenění |
 litoměřické kapituly |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
Antonín Marek, zvaný „libuňský jemnostpán“, známý také pod pseudonymem Bolemír Izborský, (5. září 1785, Turnov – 15. února 1877, Praha) byl český římskokatolický kněz, čestný kanovník litoměřické kapituly, básník, překladatel a jazykovědec.
Obsah |
Život [editovat]
Narodil se v Turnově v rodině kamenářů. V jedenácti letech jej rodiče poslali na studia do cisterciáckého kláštera v Křesoboru (Grüssau, Krzeszów) v dnešním Polsku. Roku 1800 mu zemřel otec a on pokračoval ve studiích v Praze. V letech 1804–1808 studoval v Litoměřicích teologii. Zde se seznámil s Josefem Jungmannem a stali se celoživotními přáteli. Jungmannovi se bystrý mladík zalíbil a brzy jej zapojil do své vědecké činnosti. Marek se na Jungmannových projektech podílel od roku 1807. V předmluvách ke svému Slovníku česko-německému vyzdvihuje Jungmann Markův přínos; Marek sem dodával nová vhodná slova.
Po svém vysvěcení (1808) působil na několika místech jako kněz. Prvním místem byly Rožďalovice, kde rok kaplanoval, pak vystřídal Libuň, Tatobity a Hrubou Skálu, 1820 se stal farářem v Týně u Rovenska pod Troskami a roku 1823 se vrací do Libuně, kde zůstal až do roku 1876. Libuňská fara se stala jedním z center obrozeneckého života v kraji mezi Jičínem a Turnovem.
Své všeslovanské přesvědčení vyjádřil např. roku 1833 ve stati Slovan, kde vidí pro budoucnost národa spojení s Rusy a Poláky. Jako básník se stal předchůdcem Jana Kollára, když vyjadřoval obavu o osud českého národa. Překládal např. Schillera, Ovidia, 1823 uveřejnil překlad divadelní hry Omylové od W. Shakespeara. Mnoho děl, hlavně etnografických, přeložil z ruštiny.
Vytvořil řadu dnes běžných českých slov, u jiných společně s Josefem Jungmannem upravovali jejich pravopis. Vrcholem jeho jazykovědného díla je Logika neboli Umnice (1820, přepracována 1844). Zde vytvořil kompletní české filozofické vědecké názvosloví, které z velké části přetrvalo dodnes, např. věda, předmět, obsah, rozsah, druh, názor, domněnka.
V Libuni pořádal pravidelné nedělní schůzky s lidmi z vesnice a okolí, které seznamoval s novými událostmi, poznatky s hospodářského života, z vědy. V letech 1844-1858 byl školním dozorcem a školství na Turnovsku pozvedl na vysokou úroveň. Učitele především vzdělával, kladl důraz na užívání pomůcek (globusy). Snažil se zavádět na školách latinku místo používaného kurentu. Významně se zasloužil o založení druhé nejstarší knihovny v Čechách v Turnově, rozšířil knihovnu na faře v Libuni.
Na konci září 1876 odjel na odpočinek do Prahy, kde po pár měsících zemřel. Je pochován na Vyšehradě a náhrobek zdobí od 1934 busta Josefa Drahoňovského.
Dílo [editovat]
Poezie [editovat]
- Má vlasť (1807) - první publikovaná báseň v časomíře
- Marek Jungmannovi (1814, 1820) - Soubor vlasteneckých básní, stylizovaných jako básnické dopisy Josefu Jungmannovi. Vyjadřuje v nich naději na obrodu Slovanů. Dílo je pokládáno za jakéhosi předchůdce Kollárovy Slávy dcery.
- Píseň k pokoji – báseň
Hymny [editovat]
- Prosba k Bohu v nouzi nynější
- Píseň za ourodu
Ódy [editovat]
- Na Trosky
Elegie [editovat]
- U hrobu Fortunata Durycha
- Na hřbitově
- U hrobu mateře
Filozofická díla [editovat]
- Základní filosofie. Logika. Metafysika – první filozofické dílo v češtině
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- KULÍŠKOVÁ, Alžběta Mgr., sborník Od Ještěda k Troskám, 1/2007, ročník XIV., str. 37.
- OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M-O. Praha : Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3.
- PETERA V., Géniové církve a vlasti, Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze, Praha 1964
Související články [editovat]
- Česká literatura v letech 1815–1918
- Seznam českých spisovatelů
- Seznam čestných kanovníků litoměřické kapituly
