Antonín Čeloud
| Antonín Čeloud | |
|---|---|
 | |
| Narození | 25. května 1839 Třebíč  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 30. června 1918 (ve věku 79 let) Třebíč  Rakousko-Uhersko |
| Povolání | výtvarník, malíř, soukeník, malíř pokojů a betlemář |
| Ocenění | Slavnostní plaketa k výročí založení třebíčského kláštera 1101–2001 (2001) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Čeloud (25. května 1839 Třebíč[1][2][3] – 30. června 1918[2] Třebíč[4]) byl český výtvarník-betlemář.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Antonín Čeloud byl původním povoláním soukeník. Jak soukenictví v druhé polovině 19. století upadalo, věnoval se i jiným řemeslným profesím. Přeškolil se na lakýrnictví, písmomalířství a pozlacování.
Jako kostelník působil v kostele sv. Martina z Tours. Tam také roku 1863 vystavil svůj betlém, kdy figurky v tomto betlému měly většinou velikost kolem 17 cm.[2] Další pětimetrový betlém stavěl doma, tam byla typická velikost 13 cm.[2] Jeho dílo bylo vzorem dalším pokračovatelů třebíčského betlemářství.[5] Pro kostel sv. Martina sestavil také tzv. Boží hrob, ten se nedochoval v původní podobě, pouze model zůstal ve sbírkách Muzea Vysočiny.[2] Od dob Antonína Čelouda se betlémy stavívají již v adventu a částečně se v čase mění (putování svatého Josefa s Marií k Betlému, narození Ježíška, klanění Tří králů).[6] Čeloud užíval techniky kontinuálních přechodu velikosti figur od velkých v popředí k menším v pozadí.[7] Jeho betlém umístěný dnes v Muzeu Vysočiny Třebíč pochází z letech 1869–1896. Čeloud vytvořil betlémů několik: některé pro kostely v okolí, jiné do domácností. Pro zdokonalení své práce podnikl v 66 letech cestu do Palestiny.[8]
Pocty[editovat | editovat zdroj]
Jméno Antonína Čelouda nese ulice v Třebíči-Domcích,[9] původně ulice Tomáše Kuchtíka.
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
V roce 1864 se oženil s Terezií Nikodémovou z Řípova (1840–1929), měl syny Cyrila (1872–1928, betlémář, malíř, vytvořil repliku otcova betlému a ten zapůjčil do sbírek Muzea Vysočiny Třebíč, bezdětný) a Felixe (1877–1937, od r. 1900 kaplanem v Moravské Nové Vsi a od r. 1916 ve Velkých Bílovicích). Žil v domě "u Stuchlíků", v čp. 61 v bývalé Hanělově ulici, kde jedna z místností měla délku 5,5 metrů a sloužila tak zároveň jako dílna pro stavbu betlémů i pro jiné činnosti. Dům pak byl zbořen kolem roku 1920 při výstavbě školy T. G. Masaryka.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Betlém Antonína Čelouda v Muzeu Vysočina -
Detail jesliček Čeloudova betlému ve sbírkách muzea Vysočiny v Třebíči -
Detail Čeloudova betlému ve sbírkách Muzea vysočiny vTřebíči
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-02-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ŽAMBERSKÝ, Antonín. Třebíčské betlémářství. 1. vyd. Třebíč: Muzeum Vysočiny Třebíč, 2014. 84 + 20 s. ISBN 978-80-86894-28-7. S. 34.
- ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 53.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Třebíč
- ↑ Zpravodaj města Třebíče. 5. 1992, čís. 5.
- ↑ KUBEČKOVÁ, Ivana. Třebíčské betlemářství. Betlemář. Spolek českých betlemářů, 2008, čís. 12.
- ↑ KRISS-RETTENBECK, Lenz. Třebíčské betlémy. Betlemář. Spolek českých betlemářů, 2007, čís. 10. Překlad Vrbka, Pavel.
- ↑ Třebíčské betlémy. Zpravodaj obec Střítež. 2007, čís. 4. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Původ ulic [online]. gis.trebic.cz [cit. 2015-12-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Čeloud na Wikimedia Commons - Antonín Čeloud v informačním systému abART
