Antilopa jelení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Antilopa jelení

Samec (nalevo) a dvě samice
Samec (nalevo) a dvě samice
Stupeň ohrožení
Vědecká klasifikace
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: Čtyřnožci (Tetrapoda)
Třída: Savci (Mammalia)
Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)
Podřád: Přežvýkavci (Ruminautia)
Čeleď: Turovití (Buvidae)
Podčeleď: Pravé antilopy (Antilopinae)
Rod: Antilopa (Antilope)
Druh: Antilopa jelení (Antilope cervicapra)
Binomické jméno
Antilope cervicapra
Linné, 1758

Antilopa jelení (Antilope cervicapra) je velký savec z čeledi turovití (Buvidae). Je to mírumilovný tvor a v Indii ji někteří považují za symbol zamilovaných. Jiní dokonce považují tuto antilopu za posvátné zvíře a zbožně o ní pečují.

Obsah

[editovat] Synonyma

  • Sasin
  • Garn

[editovat] Výskyt

Antilopa jelení se vyskytuje už pouze jen na území Indie a Pákistánu. Spatřit antilopu jelení v přírodě není snadné, jelikož je tento druh antilopy ohrožen vyhubením a žije jen na pustých kamenitých a písečných místech s nízkou trávou, kde je téměř nemožné se k ní přiblížit.

[editovat] Popis

Dominantní (vepředu) a podřízený samec.

Samec této antilopy se natolik odlišuje od samice, že se až do nedávna rozeznávali jako dva jiné druhy. Samec má lesklou černohnědou srst na hřbetě a bocích, kdežto laň je daleko světlejší, spíše žlutavě plavá. Dominantní samec je ve stádu tmavý, téměř černý na hřbetě a bocích a má dlouhé, spirálově zatočené rohy, které mohou měřit až půl metru. Podřízený samec má menší rohy a jeho zbarvení se podobá samčímu. Když se mu podaří dosáhnout dominantního postavení ve stádu, většinou po smrti starého samce, srst mu stmavne a rohy dorostou.

Kolem očí má antilopa jelení bílou skvrnu a v ní je před okem dobře vidět žláza vylučující silně páchnoucí tekutinu, kterou si zvíře označkuje hranice svého území. Šířka těla se pohybuje kolem 1,2 metru a výška 60-85 cm. Velikost ocasu je 18 cm; hmotnost 25-45 kg.

[editovat] Ekologie

Odpočívající samice

Stejně jako všechny antilopy se i antilopa jelení vyznačuje schopností rychle běhat a daleko a vysoko skákat. Je také obdařena skvělým sluchem a zrakem a navíc je velmi plachá. Živí se hlavně trávou a jsou aktivní ráno a večer, zatímco během denního vedra odpočívají ve stínu. Jsou-li antilopy vyrušeny, dá hlídající kus pískavými zvuky poplach a prchají velkými skoky, které brzy přejdou v rychlý cval.

Antilopy jelení žijí ve skupinách 15 až 20 jedinců zvořených dominantním samcem se samicemi a mláďaty; jak samci dospívají, jsou vyhnáni a sdružují se do vlastních malých skupin. Chovný samec si vytvoří teritorium a brání ho stejně jako harén proti soupeřům. Souboje samců v období říje nebývají kruté a soupeř při boji umírá jen málokdy. Březost trvá 6 měsíců a samice rodí 1, vzácně 2 mláďata. Ty jsou zcela bezbranná a matka se snaží co nejméně pohybovat, aby šířící se pach nepřilákal dravce. Avšak po několika dnech je mládě schopné sledovat stádo, kde je dospělí chrání před nebezpečím.

[editovat] Galerie

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje
V jiných jazycích