Anti-Counterfeiting Trade Agreement

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA, česky doslova Obchodní dohoda proti padělání) je navržená vícestranná mezinárodní obchodní dohoda, označovaná navrhovateli jako odpověď na „růst globálního obchodu s padělaným zbožím a nelegálně šířenými autorsky chráněnými díly“.[1] Záběr ACTA je široký, zahrnuje jak padělání hmotného zboží, tak i „internetové distribuční a informační technologie“.[2][3]

V říjnu 2007 Spojené státy, Evropské společenství, Švýcarsko a Japonsko oznámily dojednávání ACTA. K jednáním se navíc připojily další státy: Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Mexiko, Jordánsko, Maroko, Singapur, Spojené arabské emiráty a Kanada.[2][4][5] Vyjednávání ACTA bylo do 22. května 2008 vedeno v utajení. Diskusní list o navržené dohodě byl však uložen na Wikileaks a noviny ihned poté informovaly o tajných jednáních.[6][7][5][8] V dubnu 2010 bylo po jednáních ve Wellingtonu na Novém Zélandu oznámeno[9], že ještě týž měsíc dojde ke zveřejnění aktuální verze návrhu textu dohody.

Jednání původně předpokládala završení do konce roku 2008,[1] v listopadu 2008 však Evropská komise oznámila, že budou pravděpodobně pokračovat i v roce 2009.[10] Podle Nového Zélandu by ACTA „ustavila nový mezinárodní právní rámec“ a „cílem ACTA je nastavit novou, vyšší úroveň vymáhání práv duševního vlastnictví, ke které se státy mohou dobrovolně připojit“.[1]

Kritici tvrdí, že ACTA je součástí širší strategie „obchodování s místy“ a „policy laundering“ (skrývání odpovědnosti za ustavení politik, skrývání skutečných dopadů politik), kterou prosazují obchodní zmocněnci USA, EU, Japonska a dalších stoupenců tuhého vynucování práv k duševními vlastnictví. Tato strategie zahrnuje dojednávání podmínek, které by mohly být příliš politicky nepopulární na to, aby prošly v národních zákonodárných sborech - tyto podmínky se tedy dojednávají v rámci mezinárodních dohod. Podobné podmínky se nyní vyskytují v konceptu dohody SECURE projednávané v rámci Světové celní organizace[11] a kritici tvrdí, že „protiobcházecí“ podmínky Hlavy I v DMCA prošly podobným způsobem, když se použilo „policy laundering“ prostřednictvím dohod dojednaných v rámci WIPO.[12]

Opatření

Byť název dohody napovídá, že zahrnuje pouze padělání fyzického zboží (například léků), navržené znění bude mít širší záběr, včetně „internetových distribučních a informačních technologií“.[13]

Prohledávání na hranicích

Tisk hlásí, že navržená dohoda zplnomocňuje orgány hraniční kontroly na letištích a jinde na hranicích mezi státy, k provádění namátkových úředních kontrol laptopů, MP3 přehrávačů a mobilních telefonů na nelegálně staženou nebo „ripnutou“ (zkopírovanou z média) hudbu a filmy. Cestující, u nichž bude nalezen závadný obsah, budou pokutováni a jejich zařízení mohou být zabavena nebo zničena.[5][8]

Některé státy již na hranicích provádějí prohledávání elektronických zařízení bez důvodného podezření. V červenci 2008 Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA zveřejnilo, že jeho politika hraničních kontrol umožňuje agentům Úřadu pro cla a ochranu hranic namátkové kontroly elektronických zařízení na „informace týkající se terorismu, pašování narkotik a jiných záležitostí národní bezpečnosti, přípustnost vpuštění cizince, kontraband zahrnující dětskou pornografii, měnové instrumenty a informace porušující autorská nebo známková práva, a důkazy o porušení embarga nebo jiných zákonů na kontrolu dovozu a vývozu.“[14][15] Senátor Russell Feingold nazval tuto politiku jako „skutečně alarmující“ a navrhl zavedení legislativy, která by pro takové kontroly vyžadovala důvodné podezření z porušení zákona a která by zakázala rasovou profilaci.[14] Americký odvolací soud devátého obvodu již dříve podpořil ústavnost prohledávání laptopů při přechodu hranic bez důvodného podezření.[14]

Spolupráce ISP

Uniklý dokument obsahuje opatření, které donutí poskytovatele internetového připojení poskytovat bez úředního příkazu informace o lidech podezřelých z porušování autorských práv, aby mohl hudební průmysl snáze žalovat sdíleče souborů a úřady mohly zavírat nekomerční bittorrentové webové stránky, jako je The Pirate Bay.[16]

Vynucování

ACTA by vytvořila vlastní řídicí organizaci mimo existující mezinárodní instituce, jako je Světová obchodní organizace (WTO), Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) nebo Organizace spojených národů.[5][17]

Působnost dohody

Bylo argumentováno,[18] že hlavním cílem dohody ACTA je poskytnout bezpečné útočiště poskytovatelům služeb, kteří nemusí váhat poskytovat informace o lidech porušujících práva; lze to použít, například, k rychlé identifikaci a zastavení činnosti pachatelů, jakmile je jejich identita potvrzena poskytovateli. Podobně to poslouží kriminalizaci porušování autorských práv tím, že zajistí represivním orgánům prostředky k provádění kriminálního vyšetřování, zatýkání, předvolávání nebo obžalovávání podezřelých, kteří se mohli dopustit porušení autorských práv. Též umožňuje, aby kriminální vyšetřování a invazivní prohledávání mohlo být vedeno proti osobám, které nejsou důvodně podezřelé, a proto tedy oslabuje presumpci neviny a umožňuje to, co bylo dříve považováno za nezákonné prohledávání. Důrazněji, jsouce mezinárodní dohodou, umožňuje tato opatření - obvykle řízená veřejnou správou a kontrolována soudy - protlačit prostřednictvím uzavřených jednání mezi členy výkonných orgánů signatářů dohody, a jakmile bude ratifikována, s použitím obchodních a podobných pobídek tlačit na další země, aby podmínky dohody přijaly bez větších možností vyjednávání.

Podpora

Recording Industry Association of America

Recording Industry Association of America (RIAA, Asociace amerického nahrávacího průmyslu) podporuje tuto dohodu a poskytovala vstupy a návrhy při vytváření ACTA.[19]

Evropská unie

Evropská komise

Evropská komise označila ACTA za pokus, jak vynutit dodržování práv k duševnímu vlastnictví, a říká, že státy, které se vyjednávání účastnily, považují práva k duševnímu vlastnictví za „klíčový instrument pro svou vývojovou a inovační politiku“. Evropská komise argumentuje, že:

„Rozšířenost porušování práv k duševnímu vlastnictví představuje trvale rostoucí hrozbu pro udržitelný rozvoj světové ekonomiky. Je to problém s vážnými ekonomickámi a sociálními důsledky. Dnes stojíme tváří v tvář novým výzvám: růst nebezpečného padělání zboží (farmaceutické výrobky, potraviny a nápoje, kosmetika, hračky, autodíly), rychlost a jednoduchost digitálního rozmnožování, růst významu Internetu jako distribučního kanálu, a sofistikace a prostředky mezinárodně působících padělatelů. Všechny tyto faktory činí tento problém pronikavější a hůře krotitelný.“[20]

Ohledně otázky, proč nebyla tato dohoda připravována v rámci G8, WTO, WIPO nebo jiných formálně existujících struktur, Evropská komise vysvětluje, že samostatná dohoda poskytuje větší flexibilitu „při projednávání tohoto projektu mezi zúčastněnými státy“, zatímco „členství a priority oněch organizací (G8, WTO, a WIPO) by nebyly příliš prospěšné pro tento typ průlomového projektu“.[20]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anti-Counterfeiting Trade Agreement na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c http://www.med.govt.nz/templates/ContentTopicSummary____34357.aspx
  2. ↑ a b What is ACTA? [online]. Electronic Frontier Foundation (EFF) [cit. 2008-12-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ http://technet.idnes.cz/svobodu-internetu-ohrozuji-tajna-mezinarodni-jednani-mocnych-p70-/sw_internet.asp?c=A100303_164748_sw_internet_pka
  4. ↑ GEIGER, Andrea. A View From Europe: The high price of counterfeiting, and getting real about enforcement. thehill.com. The Hill, 2008-04-30. Dostupné online [cit. 2008-05-27]. 
  5. ↑ a b c d PILIECI, Vito. Copyright deal could toughen rules governing info on iPods, computers. www.canada.com. Vancouver Sun, 2008-05-26. Dostupné online [cit. 2008-05-27]. 
  6. ↑ Proposed US ACTA multi-lateral intellectual property trade agreement (2007) [online]. Wikileaks, 22 May 2008. Dostupné online. 
  7. ↑ Jason Mick. Wikileaks Airs U.S. Plans to Kill Pirate Bay, Monitor ISPs With Multinational ACTA Proposal [online]. DailyTech, 23 May 2008. Dostupné online. 
  8. ↑ a b WEEKS, Carly. Anti-piracy strategy will help government to spy, critic says. www.theglobeandmail.com. The Globe and Mail, 2008-05-26. Dostupné online [cit. 2008-05-27]. 
  9. ↑ The Office of the U.S. Trade Representative Releases Statement of ACTA Negotiating Partners on Recent ACTA Negotiations
  10. ↑ The Anti-Counterfeiting Trade Agreement (ACTA) Fact Sheet (Updated November 2008) [online]. European Commission [cit. 2008-12-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ SECURE Draft (Feb. 2008) [online]. World Customs Organization (WCO), February 2008. Dostupné online. 
  12. ↑ Herman, Bill D. & Oscar H. Gandy, Jr. Catch 1201: A Legislative History and Content Analysis of the DMCA Exemption Proceedings [online]. Cardozo Arts & Entertainment Law Journal, 2008. Dostupné online. 
  13. ↑ Speak out against ACTA - Free Software Foundation
  14. ↑ a b c NAKASHIMA, Ellen. Travelers' Laptops May Be Detained At Border. www.washingtonpost.com. Washington Post, 2008-08-01. Dostupné online [cit. 2008-08-01]. 
  15. ↑ Policy Regarding Border Search of Information [online]. U.S. Customs and Border Protection, 2008-07-16 [cit. 2008-08-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ INGRAM, Matthew. Do we need copyright cops?. www.theglobeandmail.com. Globe and Mail, 2008-05-26. Dostupné online [cit. 2008-05-27]. 
  17. ↑ Fact Sheet: Anti-Counterfeiting Trade Agreement [online]. European Commission, 2007-10-23 [cit. 2008-05-27]. Dostupné online. 
  18. ↑ ANDERSON, Nate. The real ACTA threat (it's not iPod-scanning border guards) [online]. Ars Technica, 2008-06-02 [cit. 2008-06-14]. Dostupné online. 
  19. ↑ ANDERSON, Nate. RIAA's ACTA wishlist includes gutted DMCA, mandatory filters. [online]. Ars Technica, 2008-06-30 [cit. 2008-07-02]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Fact Sheet: Anti-Counterfeiting Trade Agreement - European Commission (23. října 2007)

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anti-Counterfeiting_Trade_Agreement&oldid=5685736“