Antarktická konvergence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zobrazení Antarktické konvergence

Antarktická konvergence nebo Antarktická oceánská konvergence (angl.: Antarctic Convergence) je cirkumpolární mořský pás obklopující Antarktidu. Vytváří se na severním okraji Západního příhonu, kde se jeho vody stýkají a misí s relativně teplými vodami Atlantického, Indického i Tichého oceánu.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Vymezení Antarktické konvergence není přesné, například u Nového Zélandu se přibližuje k 60° a v jižním Atlantiku k 48° jižní zeměpisné šířky. Navíc se tato hranice mění sezónně v návaznosti na větry a mořské proudy. Vytyčuje pomyslnou severní hranici Jižního oceánu a bývá považována za hranici mírného klimatu na severu a subantarktického klimatu dále na jihu.[1][2][3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Na styku vod Jižního oceánu s vodami severních oceánů dochází ke konvergenci, k vzájemnému míšení studených a relativně teplých vodstev. Od Antarktidy přitékající vody jsou studenější, slanější a hlavně velmi bohaté na prvotní organismy, plankton a kril. Veliká úživnost těchto vod je dosažena postupným promícháváním sladkých vod stékajících z tajících ledovců s vodami na dně Jižního oceánu a vynášením z hlubin chemických prvků nutných pro výživu planktonu a následně krilu. Promícháváním bouřlivých vod Jižního oceánu se voda také do velké hloubky obohacuje o důležitý vzdušný kyslík.

Antarktická konvergence tvoří předěl i pro mnoho živočichů, například asi 25 % druhů ryb žijících jižněji Antarktické konvergence se v jiných mořích nevyskytuje a naopak tam zase nežijí korýšiřádu desetinožců, jako krabi, humři, krevety a langusty. Žijí tam živočichové se sofistikovanými mechanizmy pro přežití v mrazivém podnebí, s nízkou rychlostí metabolismu založenou na krátkém potravinovém řetězci.

Studené a slanější antarktické vody Jižního oceánu hnané Západním příhonem mají větší měrnou hmotnost a proto se v místě konvergence podsouvají pod teplejší a lehčí vody severnějších oceánů a vytvářejí tzv. studené mořské proudy. Ty proudí směrem k rovníku a přinášejí do jižnějších oblastí Atlantského, Indického a Tichého oceánu jednak živiny ve formě základních nerostných prvků i vzdušného kyslíku a dále přímo i plankton a kril. Vznikají tak pro ryby i ostatní živočichy vázané na vodu životodárné mořské proudy Benguelský, Peruánský (Humboldtův), Falklandský a Západoaustralský. Tyto proudy navíc ovlivňují i počasí pevninských oblastí, okolo nichž plynou. Např. Benguelský, pohybující se severním směrem okolo pobřeží západní Afriky, snižuje svým chladem vlhkost vzduchu a tím omezuje vznik dešťových srážek přicházejících z moře na přilehlou pevninu, napomáhá tak přetrvávání pouště Namib. Obdobně působí i Peruánský na území Chile (poušť Atacama) na pobřeží Jižní Ameriky.

Při plavbě lodí i běžný cestující zaregistruje přiblížení se k hranicím konvergence, prudce se mění teplota vzduchu, vznikají oblasti neproniknutelných mlh a moře se stává bouřlivé vlivem trvalých větrů a míšením vodstev i rychlým proudem Západního náhonu.[1][2][3][4]

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Severního pólu probíhá obdobný přírodní proces, který se nazývá Arktická konvergence.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DUFFY, J. Emmett. OF EARTH: Antarctica large marine ecosystem [online]. Encyclopedia of Earth, Environmental Information Coalition, National Council for Science and the Environment, Washington, D.C., rev. 28.08.2008, [cit. 2011-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b RINTOUL, Stephen; CHURCH, John. Australian Antarctic Magazine, 19/2010, The Southern Ocean’s global reach [online]. Australian Government, Australian Antarctic Division, Kingston, Tasmania, AU, [cit. 2011-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SLÁDEK, Tomáš. Strany potápěčské: Nový oceán objeven úředníky [online]. Tomáš Sládek a Zdeněk Šraier, [cit. 2011-02-07]. Dostupné online. (česky) 
  4. Cool Antarctica: What's it like in Antarctica?-page 2 [online]. Cool Antarctica, Cambridgeshire, GB, [cit. 2011-02-07]. Dostupné online. (anglicky)