Anna Saská (1437)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anna Saská a její manžel Albrecht III. Achilles

Anna von Sachsen (7. března 1437, Míšeň31. října 1512, Neustadt an der Aisch) byla rodem saská princezna a sňatkem braniborská kurfiřtka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Anna byla druhou dcerou z osmi dětí saského kurfiřta Fridricha II. (14121464) a jeho manželky Markéty Habsburské (1416/7–1486), dcery rakouského vévody Arnošta Habsburského, zvaného Železný.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Anna se provdala 12. listopadu roku 1458 v Ansbachu za budoucího kurfiřta Albrechta III. Achilla Braniborského (14141486), který se s ní oženil rok po smrti své první ženy Markéty Bádenské († 24. října 1457). Pro ještě užší spojení rodu Wettinů a Hohenzollernů zahrnovala manželská smlouva také sňatek Annina bratra Albrechta s dcerou Albrechta Achilla z prvního manželství Uršulou; k tomuto sňatku však nakonec nedošlo a Albrecht Achilles provdal Uršulu za syna českého krále Jiřího z Poděbrad, minstrberského knížete Jindřicha Staršího, zatímco Albrecht III. Saský se oženil s Jiříkovou dcerou Sidonií.

Z manželství Anny a Albrechta Achilla vzešlo třináct potomků:

1479 princezna Žofie Jagellonská (14641512)
∞ 1478 falckrabě Kašpar von Zweibrücken (1458–1527)
∞ 1. 1472 kníže Jindřich XI. Hlohovský (ca 14301476)
∞ 2. 1476 (gesch. 1500) český král Vladislav II. Jagellonský (14561516)
∞ 1481 vévoda Vilém von Jülich-Berg (14551511)
∞ 1491 hrabě Hermann VIII. von Henneberg-Aschach (14701535)
1500 hrabě Vilém VII. von Henneberg-Schleusingen (14781559)

Jako Wittum (prostředky připsané nevěstě při uzavření sňatku pro případ jejího ovdovění) byly pro Annu určeny panství a hrad Hoheneck, Leutershausen a Colmberg. Anna se svým sňatkem stala macechou čtyřem dětem Albrechta Achilla z prvního manželství s Markétou Bádenskou. V roce 1470 se Albrecht Achilles, který až dosud vládl ve všech franských državách Hohenzollernů, stal braniborským kurfiřtem. V roce 1473 spoluschválila Anna zákon, jímž se stala Braniborská marka nedělitelnou, což znamenalo, že Albrechtův syn z prvního manželství Jan Cicero se stane braniborským kurfiřtem, kdežto oba Annini synové zdědí společně Franky.

Vdovství a smrt[editovat | editovat zdroj]

Albrecht Achilles ustanovil ve svém testamentu, že Anna dostane důchody a sídelní právo v Neustadtu an der Aisch, Erlangenu, Dachsbachu, Liebenowu a Baiersdorfu, zeměpanská svrchovanost však měla náležet jejich synům. Anna přežila svého manžela o 26 let a sídlila většinou v Neustadt an der Aisch, kde si držela poměrně bujný dvůr.

Zemřela 31. října roku 1512 a byla pohřbena v klášteře v Heilsbronnu, kde si již kolem roku 1502 nechala zřídit hrobku.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]