Anna Lucemburská (1323–1338)
| Anna Lucemburská | |
|---|---|
| rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně | |
 | |
| Narození | 27. března 1323 Kouba |
| Úmrtí | 3. září 1338 (ve věku 15 let) Neuberg an der Mürz |
| Pohřbena | Klášter Neuberg |
| Manžel | Ota Habsburský |
| Dynastie | Lucemburkové |
| Otec | Jan Lucemburský |
| Matka | Eliška Přemyslovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Lucemburská (27. března 1323, Kouba[1] – 3. září 1338, Neuberg an der Mürz) byla rakouská, štýrská a korutanská vévodkyně.
Život[editovat | editovat zdroj]
Anna se narodila jako jedno ze dvou posledních dětí Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny během královnina exilu v Bavorsku. Annino dvojče Eliška, zaslíbená klášternímu ústraní,[2] zemřela v dětství.[1]
Dne 13. února 1327 dojednal Jan Lucemburský Annino zasnoubení s Ladislavem, nejstarším synem uherského krále Karla Roberta. Zasnoubení však skončilo již na jaře 1329 nečekanou smrtí pětiletého snoubence.[3] Dalším snoubencem se měl po obdržení papežského dispenzu stát Ludvík Říman, syn císaře Ludvíka z druhého manželství.[4] Případnému sňatku však bránila exkomunikace ženichova otce Ludvíka Bavora.
Jan Lucemburský, mistr sňatkové politiky, nakonec Anně vybral manžela z řad rakouských Habsburků, s nimiž potřeboval navázat těsnější spojenectví. Již roku 1330 při uzavírání spojenecké smlouvy nabídl Annu za manželku Otovi Habsburskému, tehdy se však pro plánované manželské spojení nepodařilo získat potřebné papežské požehnání.[5] Po mezihře se synem Ludvíka Bavora se Janovi 9. ledna 1335 podařilo pro Annu a Otu Habsburského od papeže Benedikta XII. dispens získat.[2] Habsburkové obdrželi kromě nevěsty také dolnorakouská města Vitoraz, Lávu nad Dyjí a Rabensburg.[2]
Již 2. února 1335 Anna přijela do Prahy. Do té doby pravděpodobně byla hostem pařížského dvora, kde setrvávala jako společnice své starší sestry Bony.[6] Svatba dvanáctileté Anny a o dvacet let staršího vdovce Oty se slavila 15.[2] či 16. února 1335[7] ve Znojmě zároveň se svatbou Anny, dcery Mikuláše Opavského a dolnorakouského hraběte Burcharda I. z Hardeggu.[8]
| „ | Nastala všem radost a veliké veselí a tanec a tato bohatá hostina trvala tři dny... | “ |
| — František Pražský[2] | ||
Mladičká Anna zemřela ve věku patnácti let, manžel Ota ji do hrobu následoval o půl roku později. Manželství bylo bezdětné. Oba jsou pohřbeni společně s Otovou první chotí v cisterciáckém klášteře Neuberg.[9]
Genealogie[editovat | editovat zdroj]
| Jindřich V. Lucemburský | ||||||||||||
| Jindřich VI. Lucemburský | ||||||||||||
| Markéta z Baru | ||||||||||||
| Jindřich VII. Lucemburský | ||||||||||||
| Balduin z Avesnes | ||||||||||||
| Beatrix z Avesnes | ||||||||||||
| Felicita z Coucy | ||||||||||||
| Jan Lucemburský | ||||||||||||
| Jindřich III. Brabantský | ||||||||||||
| Jan I. Brabantský | ||||||||||||
| Adéla Burgundská | ||||||||||||
| Markéta Brabantská | ||||||||||||
| Vít z Dampierre | ||||||||||||
| Markéta z Dampierre | ||||||||||||
| Matylda z Béthuné | ||||||||||||
| Anna Lucemburská | ||||||||||||
| Václav I. | ||||||||||||
| Přemysl Otakar II. | ||||||||||||
| Kunhuta Štaufská | ||||||||||||
| Václav II. | ||||||||||||
| Rostislav Haličský | ||||||||||||
| Kunhuta Haličská | ||||||||||||
| Anna Uherská | ||||||||||||
| Eliška Přemyslovna | ||||||||||||
| Albrecht IV. Habsburský | ||||||||||||
| Rudolf I. Habsburský | ||||||||||||
| Hedvika z Kyburgu | ||||||||||||
| Guta Habsburská | ||||||||||||
| Burkhard III. z Hohenbergu | ||||||||||||
| Gertruda z Hohenbergu | ||||||||||||
| Mechtilda z Tübingenu | ||||||||||||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 65.
- ↑ a b c d e KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-493-X. S. 36.
- ↑ HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové 1308-1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 61.
- ↑ HOENSCH, Jörg K. Lucemburkové 1308-1437. Praha: Argo, 2003. ISBN 80-7203-518-5. S. 69.
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 114.
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 143.
- ↑ http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/boehmen/johann_der_blinde_koenig_von_boehmen_+_1346.html
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310-1402. Praha: Paseka, 2003. ISBN 80-7185-501-4. S. 151.
- ↑ www.fmg.ac
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17.
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 62.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Lucemburská na Wikimedia Commons
Rakouská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Johana z Pfirtu |
1335–1338 s Johanou z Pfirtu Anna Lucemburská (1323–1338) |
Nástupce: Johana z Pfirtu |
Štýrská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Johana z Pfirtu |
1335–1338 s Johanou z Pfirtu Anna Lucemburská (1323–1338) |
Nástupce: Johana z Pfirtu |
Korutanská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Beatrix Savojská |
1335–1338 s Johanou z Pfirtu Anna Lucemburská (1323–1338) |
Nástupce: Johana z Pfirtu |
