Anna Leopoldovna
Šablona:Infobox - panovnice Anna Leopoldowna, rozená jako Elisabeth Katharina Christine, Prinzessin von Mecklenburg-Schwerin (18. prosince 1718, Rostock – 19. března 1746, Cholmogory), byla dcera meklenburského knížete Karla Leopolda a Kateřiny Ivanovny (neteře ruského cara Petra Velikého). V letech 1740–1741 byla regentkou za svého nedospělého syna, cara Ivana VI.
Původ a jméno regentky
Původní jméno Anny Leopoldovny bylo Alžběta. Po přestupení k pravoslaví přijala jméno na počest své tety, carevny Anny Ivanovny. V Rusku byla nazývána též Annou Meklenburskou. Jejím dědem z otcovy strany byl kníže Friedrich I. von Mecklenburg-Grabow a babičkou landkraběnka Christine Wilhelmine von Hessen-Homburg. Dědem Anny Leopoldovny z matčiny strany byl ruský car Ivan V. a babičkou Praskovja Fjodorovna Saltykovová.
Nastoupení na ruský trůn
Po smrti Petra Velikého se Rusko zmítalo ve sporech o nástupnictví na carský trůn. Potomky Petra Velikého vyřadily ze hry intriky a odpor knížat Dolgorukých, kteří na trůn prosadili neteř Petra Velikého, dceru jeho nevlastního bratra Ivana V. Annu Ivanovnu.
Bezdětná carevna Anna Ivanovna dlouho řešila problém s následnictvím trůnu a nakonec se rozhodla povolat do Ruska svou teprve třináctiletou neteř Alžbětu Meklenburskou, dceru své sestry Kateřiny, a za dědice vyhlásit jejího tehdy ještě nenarozeného syna. Alžběta přijala pravoslaví, nové jméno Anna Leopoldovna a ve svých jednadvaceti letech se v roce 1739 provdala za Antonína Ulricha z rodu brunšvických vévodů. 12. srpna 1740 se vytoužený následník skutečně narodil. O dva měsíce později – 17. října 1740 - carevna Anna Ivanovna umírá a na trůn je dosazeno dvouměsíční dítě jako car Ivan VI., za něhož ovšem zpočátku vládl oblíbenec zemřelé carevny, kuronský vévoda Bűhren (Biron). S podporou armády provedla Anna Leopoldovna 8. listopadu 1740 převrat a Biron byl poslán do vyhnanství. Za Ivana VI. od této chvíle vládla jeho matka. Vládu nikdy nepřevzal, neboť již v prosinci následujícího roku nový palácový převrat otevřel cestu k ruskému trůnu druhorozené dceři Petra Velikého Alžbětě. Malý car s regentkou Annou Leopoldovnou byli odstaveni od vlády a posláni do městečka Cholmogory na dalekém severu země.
Rodina
Provdala se za brunšvického knížete Antona Ulricha Brauschweig-Wolfenbüttel. Ten byl synem knížete Ferdinanda Albrechta II. Braunschweig-Wolfenbüttel a Antonie Amálie Braunschweig-Blankenburg. Antonie Amálie (1696 - 1762), tchyně Anny Leopoldovny, byla sestrou Charlotty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské (v mládí zemřelé manželky careviče Alexeje, syna Petra Velikého), a současně sestrou císařovny Alžběty, ženy Karla VI. Habsburského; Anton Ulrich byl tedy přes svou matku bratrancem budoucího cara Petra II. a bratrancem římskoněmecké císařovny Marie Terezie.
Z manželství vzešlo pět dětí:
- Ivan VI. (1740–1764); po smrti carevny Anny Ivanovny se stal ruským carem a Anna Leopoldovna vládla jako regentka jeho jménem;
- Kateřina (1741–1807)
- Alžběta (1743–1782)
- Petr (1745–1798)
- Alexej (1746–1787)
Zemřela 19. března 1746 při porodu svého posledního dítěte.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Leopoldowna na polské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Leopoldovna na Wikimedia Commons
