Anna Hydeová
Anna Hydeová (12. března 1637, Cranbourne Lodge, Windsor, Berkshire – 31. března 1671, St James's Palace, Londýn) byla první manželka Jakuba, vévody z Yorku, pozdějšího anglického krále Jakuba II.
Obsah |
Biografie [editovat]
Původ [editovat]
Anna se narodila jako nejstarší dcera Edwarda Hydea, Earla Clarendon (1608-1674), kancléře Karla II., a jeho druhé manželky Frances Aylesbury (1617-1667).
Manželství, potomci [editovat]
Za Jakuba se údajně tajně provdala již 24. listopadu 1659 v Bredě v Nizozemí, kde v té době anglická královská rodina v důsledku občanské války pobývala v exilu; Annin otec zde sloužil staršímu Jakubovu bratrovi, následníku anglického trůnu, pozdějšímu králi Karlu II. Anna byla maid of honour (dvorní dáma) Princess Royal Marie Henrietty, mladší sestry Karla a Jakuba. Jakub Annu svedl a Karel bratra přinutil se s ní oženit, třebaže se Jakub zdráhal; Karel doufal, že její rozhodná povaha bude mít na slabošského mladšího bratra blahodárný vliv. Anna nebyla pohledná žena; francouzský vyslanec ji však popsal jako odvážnou, chytrou a energickou a téměř hodnou královské krve.
Oficiální (avšak soukromý) obřad se uskutečnil 3. září roku 1660 roku v Londýně, po Restauraci Stuartovců v Anglii. Jejich první dítě se narodilo již pouhé dva měsíce po svatbě.
Z manželství Anny a Jakuba se narodilo osm dětí, pouze dvě dcery se však dožily dospělosti:
- Karel, vévoda z Cambridge (1660-1661);
- Marie (1662-1694), pozdější anglická královna;
- James, vévoda z Cambridge (1663-1667);
- Anna (1665-1714), pozdější anglická královna;
- Karel, vévoda z Kendalu (1666-1667);
- Edgar, vévoda z Cambridge (1667-1671);
- Henrietta (1669-1669);
- Kateřina (1671-1671);
Anna zemřela 10. dubna roku 1671, sedm týdnů po narození svého posledního potomka, pravděpodobně na rakovinu prsu. Její manžel Jakub se podruhé oženil a od druhé manželky, Marie Beatrice d´Este se dočkal vytouženého syna (Jakub František Stuart). Čtrnáct let po Annině smrti, v roce 1685, se stal anglickým králem poté, co bez legitimních potomků zemřel jeho starší bratr Karel.
Vyznání [editovat]
Na sklonku života Anna ke zděšení anglické královské rodiny konvertovala ke katolické víře. Po její smrti, někdy v roce 1672, konvertoval ke katolické víře i její vdovec Jakub. Podle příkazu staršího Jakubova bratra, krále Karla II., však byly Jakubovy a Anniny dcery Marie a Anna vychovávány v přísně protestantském duchu.
Otevřené přihlášení se ke katolickému vyznání a snaha ho opět zavést či zrovnoprávnit v protestantské Anglii stála Jakuba trůn, na který nastoupil v roce 1685 po smrti svého bezdětného bratra Karla. Roku 1688 (záhy po narození Jakubova syna z druhého manželství) vypukla tzv. Slavná revoluce, při níž byl Jakub svržen a na trůn nastoupila jeho starší dcera Marie spolu s jeho zetěm a synovcem Vilémem III. Oranžským. Od té doby žádný anglický král či královna katolickou víru nevyznávali.
Anna Hydová byla poslední Angličankou, která se stala manželkou následníka anglického trůnu; tuto řadu sňatků s neanglickými nevěstami přerušila až svatba prince Charlese s princeznou Dianou v roce 1981.