Animatrix

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Animatrix
Původní název Animatrix
Jazyk angličtina
Délka 101 minut
Žánr Akční / Drama / Sci-Fi / Animovaný
Scénář Andy Wachowski
Larry Wachowski
Režie Peter Chung
Andy Jones
Takeši Koike
Mahiro Maeda
Kódži Morimoto
Šin'ičiró Watanabe
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Akio Ócuka
Melinda Clarke
Dwight Schultz
Carrie-Anne Moss
Keanu Reeves
Rick Gomez
Hedy Burress
Terrence Carson
Tress MacNeille
Tom Kenny
Kath Soucie
Olivia d'Abo
Allison Smith
Produkce Joel Silver
Hudba Don Davis
Střih Christopher S. Capp
Výroba a distribuce
Premiéra USA 17. dubna, 2003
Česko 9. května 2003
Distribuce Warner Bros

Animatrix je projekt v rámci série Matrix, který rozšiřuje tento fiktivní svět devíti animovanými příběhy. Nebyly uvedeny v kinech, ale pouze na DVD (3. června 2003). Čtyři z nich napsali přímo Sourozenci Wachowští:

Dalších pět příběhů napsala jednotlivá animační studia, tudíž do příběhu trilogie tolik nezapadají:

Děj[editovat | editovat zdroj]

Poslední let Osirise[editovat | editovat zdroj]

Kapitán Thadeus a členka posádky Jue si užívají eroticky laděného souboje ve virtuální realitě Konstruktu, když tu zazní alarm – vznášedlo Osiris narazilo na armádu strojů, která se začíná prokopávat k Sionu. Předtím, než naštvané chobotničky zničí jejich křehké tělesné schrány, musí se Jue připojit do Matrixu a zanechat zprávu o nebezpečí. Díky počítačové hře Enter the Matrix známe její obsah:

Tady je Thadeus, kapitán Osirise. Je 18:03 a bojím se, že tohle je náš poslední přenos. Před méně než dvěma hodinami nás skříply dvě vyhledávací jednotky poblíž BZ 2-18. Zkusili jsme jim utéci na povrch, avšak naše senzory se náhle zbláznily. Nevěřili jsme, co nám přístroje říkají, dokud jsme do toho nevlétli. Armáda. Jejich armáda. Masivní, stokrát větší než kdykoliv předtím. Chobotničky na nás těžce dorážejí a utržili jsme kritické poškození. Chystáme se provést nouzové vysílání do Matrixu. Po tom už nám nezbude nic jiného než doufat, že se tento disk nějak dostane do Sionu, a že to nebude příliš pozdě.

Dětský příběh[editovat | editovat zdroj]

Hlavním hrdinou je šestnáctiletý Michael Popper, který studuje na střední škole a není si tak úplně jistý realitou. Po nocích hledá na internetu pomoc a odpoví mu Neo. Agenti si této komunikace všimnou a druhý den ve škole je student konfrontován s množstvím černě oděných jedinců, kterým ale na svém skateboardu uteče až na střechu ústavu, kde je obklíčen.

Skočí ze střechy poměrně vysoké školní budovy a zabije se – v Matrixu, ale ve skutečném světě je zachráněn Nebuchadnezarem, lodí Morphea.

Druhá renesance[editovat | editovat zdroj]

Celý příběh úpadku lidí a nastolení nadvlády strojů vypráví virtuální správce Siónského archivu: Na počátku byl člověk a dařilo se mu dobře, neboť využíval robotů jako otroků. Pak se však objevil robot B166ER, který zabil svého pána, protože nechtěl být sám zničen. Následný soudní proces rozdmýchal nepokoje, při kterých lidé zničili ohromná množství těchto relativně inteligentních humanoidních bytostí.

Naštvané stroje odešly na Blízký východ (do kolébky lidské civilizace) a založily tam vlastní město, které pojmenovaly 01. Dařilo se jim, neboť byly neúnavné a mohly vylepšovat samy sebe. Lidské ekonomiky takové konkurenci nemohly čelit a tak světoví vůdci vyhlásili blokádu. Pokus o dohodu ze strany strojů na půdě OSN byl zamítnut a tak začala válka.

Lidem se ze začátku nevedlo úplně špatně, ale stroje se vylepšovaly, až byli najednou lidé docela zoufalí a rozhodli se zatemnit nebe, protože stroje čerpaly svou energii ze Slunce. Nevyšlo to – stroje si místo solárních článků začaly vytvářet první verze Matrixu. Mělo to pro ně i další výhodu, protože když lidé nakonec nevyhnutelně kapitulovali, mohly jim nabídnout nový svět, kde lidská rasa přežije.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]