Andrzej Niemojewski
| Andrzej Niemojewski | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 24. ledna 1864 Rokitnica-Wieś |
| Úmrtí | 3. listopadu 1921 (ve věku 57 let) Varšava |
| Místo pohřbení | Protestantský hřbitov ve Varšavě |
| Pseudonym | Lambro |
| Povolání | spisovatel, dramatik, překladatel a básník |
| Témata | lyrická poezie |
| Významná díla | Legendy |
| Děti | Lech Niemojewski Zofia Niemojewska-Gruszczyńska |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Andrzej Niemojewski (24. leden 1864, Rokitnica, Kujavsko-pomořské vojvodství, Polsko – 3. listopad 1921, Varšava) byl polský básník, spisovatel, novinář a volnomyšlenkář[1].
Život[editovat | editovat zdroj]
Vystudoval práva v Dorpatu (Jurijev, dnes Tartu, Estonsko). V roce 1889 přišel do Varšavy, pak do Krakova. V letech 1892–1897 pracoval v Sosnovci jako úředník hornicko-hutnické společnosti. Roku 1897 se vrátil do Varšavy, vstoupil do socialistické strany (Polska Partia Socjalistyczna), v roce 1899 byl vězněn. Byl členem skupiny spisovatelů Młoda Polska. V letech 1903–1904 cestoval po východních krajích. 1904–1905 pracoval jako redaktor nezávislého socialistického měsíčníku Kuźnica ve Lvově. Účastnil se revoluce v roce 1905.
Po návratu do Varšavy v roce 1905 začal vydávat časopis Myśl Niepodległa (Nezávislá myšlenka, 1905–1933), který redigoval až do své smrti. V tomto časopisu kritizoval mj. náboženský dogmatismus, ale i řadu jiných hnutí, čímž si postupně znepřátelil řadu politických i náboženských směrů včetně socialistů. V závěru života se stal antisemitou a stoupencem pravicově nacionalistického politického hnutí Narodowa Demokracja („Endecia“). Byl členem nejstaršího polského akademické společnosti Konwent Polonia.
V roce 1921 zemřel, pochován byl na hřbitově 'Cmentarzu ewangelicko-reformowanym' ve Varšavě.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
V novinách publikoval od roku 1887. V roce 1891 vyšla jeho první knížka básní. Básnická sbírka Polonia irredenta z roku 1895 byla výsledkem jeho pobytu ve Slezsku a má výrazný sociálně kritický tón (jistou analogií v české literatuře jsou Slezské písně Petra Bezruče). Ve svém románu Listy człowieka szalonego (Dopisy šílencovy, 1899) se humorným způsobem distancoval od krakovské společnosti dekadentních spisovatelů, kteří vyznávají zásady „umění pro umění“. Ve svých článcích studiích se velmi kriticky zabýval náboženstvím. Dále se věnoval astrologii. Jeho dramata neměla většího ohlasu.
Rovněž překládal z francouzštiny. Používal pseudonymy: Lambro, Lubieniec A., Rokita.
Spisy[editovat | editovat zdroj]
Básně[editovat | editovat zdroj]
Próza[editovat | editovat zdroj]
- Listy człowieka szalonego (Dopisy šílencovy), 1899 – román
- Listopad 1891 - povídky ze Slezska
- Prometeusz 1900
- Legendy, 1902, první vydání bylo vzhledem k protináboženskému zaměření zabaveno, vyšlo o rok později pod názvem Tytul skonfiskowany, 1903
- Ludzie rewolucji, 1906 – novela
- Pokrzywy (Kopřivy) 1907 - veršované politické pamflety
Studie[editovat | editovat zdroj]
- Jezus w świetle badań cudzych i własnych, 1909
- Tajemnica astrologji chrześcijańskiej (Tajemství křesťanské astrologie), 1913
- O masonerji i masonach (O zednářství a zednářích), 1906
- Dusza żydowska w zwierciadle talmudu, 1914
- Biblja i gwiazdy (Bible a hvězdy) 1924 (vydáno posmrtně)
Literární studie[editovat | editovat zdroj]
- Stanisław Wyspiański, 1903
- Dawność a Mickiewicz, 1921
Dramata[editovat | editovat zdroj]
Překlady[editovat | editovat zdroj]
- Iosephus Flavius: Dzieje wojny żydowskiej (Židovská válka)
- Ernest Renan: Żywota Jezusa (Vie de Jésus)
České překlady[editovat | editovat zdroj]
- Legendy, překlad Jaroslav Kaberle, KDA, svazek 39-40, Praha, Kamilla Neumannová, 1908
- Dějiny kříže, překlad Č.S., Praha, Volná myšlenka, 1909
- Sokrates, filosof a mučedník starověku, Praha, Volná myšlenka, 1909
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŚWITALSKA, BARBARA. Polska Liga Wolnej Myśli w Paryżu w latach 1906-1908. Historia.org.pl [online]. 2014-08-18. 'Polska Liga Wolnej Myśli (PLWM)'. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Krystyna Kardyni-Pelikánová: heslo Andrzej Niemojewski In: Slovník polských spisovatelů, Libri, 2000, ISBN 80-7277-005-5
- Heslo Andrzej Niemojewski v Ottově slovníku naučném
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Andrzej Niemojewski na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Andrzej Niemojewski
- (polsky) stručná biografie Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- (polsky) Mariusz Agnosiewicz: Andrzej Niemojewski. Upadek postępowca
