Andorra
| Andorrské knížectví Principat d'Andorra Principauté d'Andorre Principado de Andorra | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna El Gran Carlemany, Mon Pare | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Andorra la Vella | ||
| Rozloha | 468 km² (204. na světě) z toho 0,26 % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Coma Pedrosa (2946 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +1 | ||
| Poloha | 42°33′30″ s. š., 1°33′19″ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Hustota zalidnění | 147 ob. / km² (69. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0,824 (velmi vysoký) (30. na světě, {{{HDI aktuální k}}}) | ||
| Jazyk | katalánština, používá se také francouzština a španělština | ||
| Náboženství | katolické 86 %, ostatní 14 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | parlamentní diarchie | ||
| Vznik | 1278 (vytvořeno jako kondominium; moderní ústava 1993) | ||
| Hlava státu | • francouzský prezident Emmanuel Macron, zástupován Patrickem Strzodou • urgellský biskup Joan Enric Vives Sicília, zastupován Josepem Mariou Maurim | ||
| Předseda Výkonné rady | Antoni Martí | ||
| Měna | euro (EUR) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 020 AND AD | ||
| MPZ | AND | ||
| Telefonní předvolba | +376 | ||
| Národní TLD | .ad | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
Andorra je knížectví v jihozápadní Evropě ležící mezi Francií na severu (56,6 km hranice) a Španělskem (63,7 km hranice) na jihu v nadmořské výšce 900 až 2946 metrů nad mořem. Tento malý stát leží v kruhovité kotlině obklopen hřebeny Pyrenejí. Hlavní město Andorra la Vella se nachází v údolí řeky Valira.
Andorra je členem několika mezinárodních organizací jako OSN a Rada Evropy, není však členem Evropské unie. Andorra je diarchií (dvojvládím), v níž se o roli monarchy z titulu své funkce dělí francouzský prezident a urgellský biskup (viz heslo spolukníže Andorry). Celé území státu Andorra je součástí Urgellské diecéze s episkopálním sídlem ve městě Urgell ve Španělsku).
Historie
V roce 803 osvobodil Karel Veliký (742-814) s podporou místních obyvatel území zpod nadvlády muslimských Maurů, za což měli získat tzv. list svobody. První zmínka o malém pyrenejském knížectví z roku 805 se nachází právě v této Karolinské listině. Vnuk Karla Velikého, Karel II. Holý, daroval v roce 843 území španělskému hraběti z Urgellu. Potomci hraběte ho následně roku 1133 darovali biskupovi ze Seo de Urgell. Biskup se kvůli zajištění míru v oblasti v roce 1159 domluvil s rodem Caboetů na smlouvě, která svěřila Andorru jako léno Caboetům, přičemž svrchovaná moc náležela církvi. Později, když caboetský nárok zanikl, přešlo dědictví na hrabata z Foix, došlo k rozporům s biskupem, a tak se roku 1278 Andorra díky Paréagské smlouvě potvrzené papežem stala kondominiem pod vládou dvou spoluknížat (dnes prezidenta Francie a španělského biskupa ze Séo de Urgell). Práva těchto knížat tedy přešla nejprve na rod hrabat z Foix, a poté v důsledku vymření linie pánů z Foix a postupným dědictvím (Foix → Foix-Béarn → Foix-Grailly → d'Albret → Bourboni) na Jindřicha IV. (1589–1610) a s ním na francouzskou korunu.
Roku 1419 bylo jak ze strany Francie, tak Aragonu vyhověno požadavkům na samosprávu, a tak došlo k vytvoření tzv. Zemské rady, předchůdkyni současné Generální rady. Za francouzské revoluce byl protektorát zrušen, jelikož byly paréagské dohody považovány za feudální přežitek. Překvapivě sama andorrská samospráva požádala Napoleona Bonaparta o obnovení francouzské suverenity. Reformní hnutí v letech 1866–1868 omezilo biskupskou moc (tzv. Nová reforma, kterou potvrdil jak biskup z Urgell, tak Napoleon III.)
Během první světové války vyhlásila Andorra symbolicky válku Německu. V roce 1933 byla krátce okupována Francií. V roce 1934 se v Urgellu bělogvardějec Boris Skossyreff (Skosyrev) prohlásil suverénním knížetem Andorry jako Boris I. a regentem za Jeho Veličenstvo francouzského krále, přičemž vyhlásil válku biskupovi ze Seo de Urgell (1934–1940), o několik dní později byl však španělskými úřady zatčen. Některé ruské zdroje ale uvádějí, že vládl Andoře do roku 1940/1. V tomto roce bylo zavedeno volební právo pro hlavy místních rodin.
V roce 1993 schválilo obyvatelstvo novou ústavu, jíž se Andorra stala suverénním parlamentním knížectvím. Ústava nahradila smlouvu z roku 1278, podle níž se španělský biskup Seu de Urgell a hrabě z Foix (od roku 1871 francouzský prezident) dělili o moc.
Státní zřízení
Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. „reformní zákon“, který ustanovoval Výkonnou radu, a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce 1993, když Andořané 14. března v referendu schválili první psanou ústavu, a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od 4. května 1993 je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzskými občany volený francouzský prezident a papežem jmenovaný biskup ze Séo de Urgell, kteří jsou v Andoře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají osobní reprezentanti, dříve vikáři. Spoluknížata se poprvé oficiálně setkala 25. srpna 1973.
Zvláštní dohoda mezi Španělskem a Andorrou z roku 1993 stanovuje pozici biskupa ze Séo de Urgell, který je jak ve Španělsku působícím biskupem, tak i hlavou andorrského knížectví jako mezinárodně chráněnou osobu se silnou imunitou.
Spoluknížatům podle ústavy zůstávají reprezentativní a symbolické funkce. Jejich legislativní a exekutivní pravomoci byly přeneseny na Generální radu. Přesto jsou ale stále spoluknížata zodpovědná např. za vyhlášení voleb, jmenování premiéra a dalších oblastí, kde jednají víceméně nezávisle na andorrských politicích. Generální rada je andorrským parlamentem. Je jednokomorová a má mezi 28 a 42 členy, z nichž je polovina volena celostátně a polovina je zastupiteli zvolenými v každé farnosti.
Vládu (výkonnou radu) představuje premiér (volený generální radou a jmenován spoluknížaty) a ministři, které jmenuje sám premiér. Současným premiérem je Antoni Martí. Ženy v Andoře získaly volební právo až v roce 1970. Státní svátek je 8. září (Svátek Narození Panny Marie).
Andorra je neutrální stát a nemá armádu, pouze vojenského náčelníka, kterým je francouzský prezident. O obranu proti nepřátelské intervenci se starají Francie a Španělsko na žádost andorrské vlády (Smlouva o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci). Francie a Španělsko se spolu s tím zavázaly neovlivňovat zahraniční vztahy Andorry. Jedinou povinností mužů od 16 do 60 let je naučit se zacházet se zbraněmi.[1]
Andorra sdílí s Francií a Španělskem zastoupení v zemích, kde nemá Andorra vlastní konzulát.
Administrativní rozdělení
Andorra sestává ze 7 farností (parròquies, jednotné číslo parròquia):
Geografie
Andorra leží ve východní části Pyrenejí mezi Španělskem a Francií. S rozlohou 468 km² je 6. nejmenším státem Evropy, velkým téměř jako Praha.
Je obklopena horami dosahujícími 3000 m n. m. Údolím řeky Valira probíhá hranice se Španělskem. Téměř polovina země leží v polohách nad hranicí lesa, jen na jihu je několik málo oblastí položených níže než 1000 m n. m. Na zalesněných svazích převažuje borovice černá.
Klima je podobné jako v okolních zemích, jenom je díky velkým nadmořským výškám v zimě víc sněhu a jsou chladnější léta. Nejvyšší hora Coma Pedrosa je vysoká 2946 m n. m., nejnižší bod je Riu Runer v výšce 840 m n. n. Nejvýše položené místo je Coma Pedrosa, 2946 m n. m.
Ekonomika
Ačkoliv Andorra není oficiálně členem Evropské unie, je součástí celní unie EU. Pro obchod s průmyslovými výrobky je považována za člena EU, pro obchod se zemědělskými výrobky pak za nečlena. V zemědělství je zaměstnáno jen 1 % obyvatel a hlavním odvětvím je chov ovcí.
Hlavním zdrojem příjmů je cestovní ruch. Ročně navštíví Andorru až 15 milionů turistů, kteří si přijíždějí zalyžovat a především za nákupy. Obyvatelé Španělska a Francie využívají možnosti nákupu zboží bez daní. Andorra patří k tzv. daňovým rájům. Neplatí se tu žádné přímé daně a pouze 4% daň z přidané hodnoty (nově od 1. ledna 2006). HDP na obyvatele dosahuje přibližně 42 500 USD (2007).
Dříve se v Andoře platilo jak španělskými pesetami, tak francouzskými franky. Od roku 2002 se zde platí eury. Andorra od roku 2014 razí vlastní euromince.
Obyvatelstvo
33 % obyvatel jsou Andořané, kteří jsou etnickým původem Katalánci. Jediným úředním jazykem je katalánština, nicméně španělština a francouzština jsou také běžně užívány. Lze se také setkat s používáním angličtiny a portugalštiny. Drtivá většina obyvatel, 86 % se hlásí k římskokatolické církvi.
- Španělé 43%, Portugalci 11%, Francouzi 7,5%
| 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
|---|---|---|---|---|---|
| 6.197 | 13.377 | 24.364 | 37.332 | 52.778 | 66.458 |
Kultura
Nejznámějším andorrským spisovatelem je Albert Salvadó, autor knih pro děti, historických románů i detektivek. Píše v katalánštině i španělštině. Organizátorem andorrského literárního života byl dlouhá léta novinář a spisovatel Rossend Marsol Clua, který emigroval ze Španělska pro své proti-francovské postoje a katalánské vlastenectví.
Nejznámější andorrskou hudební skupinou je metalová Persefone. Běžec Antoni Bernadó je prvním a dosud jediným člověkem, který běžel pět olympijských závodů v maratónu.
Odkazy
Reference
Literatura
- Andorra (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Andorra [online]. U.S. Department of State, 2011-02-08 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - Andorra [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR v Madridu. Souhrnná teritoriální informace: Andorra [online]. Businessinfo.cz, 2010-12-15 [cit. 2011-08-21]. Dostupné online.
- RODRIGUEZ, Vicente, a kol. Andorra [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Galerie Andorra na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Andorra na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Andorra ve Wikislovníku- Andorra na OpenStreetMap
.svg)
