Anch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o nilském kříži. O fiktivním městském státu na Zeměploše pojednává článek Ankh-Morpork.
Kniha mrtvých zobrazující bohyně Eset a Nebthet

Anch (, ankh, crux ansata, závěsný[1] nebo též nilský kříž) je egyptský hieroglyf znamenající „život“. Kříž znamenal jak život pozemský, tak život věčný. Egyptští bohové jsou často vyobrazováni s křížem v ruce. V době šíření křesťanství převzali symbol koptští křesťané v Egyptě. Jeho tvar zdánlivě připomíná lidské tělo s rozpaženýma rukama a smyčka v horní části kříže představuje hlavu. Dnes se anch používá jako amulet.

Starověký Egypt

Anch

Anch je původně hieroglyf pro život, též narození, znovuzrození a oživení nebo nesmrtelnost. Velmi často se objevuje na egyptských malbách a reliéfech. Často byl tesán uvnitř pyramid, na sarkofágy zemřelých, na hole kněží či byl v kresbách kladen do rukou bohů. Z pozůstatků rozeznáme amulety a prsteny s jeho vyobrazením.

Velmi často bývá vyobrazován v souvislosti s bohyní Eset (Isis), která patřila k nejuctívanějším bohům starého Egypta a jako manželka boha Usira a matka boha Hora představovala patronku života. V hrobu královny Nefertiti je bohyně zobrazena jak předává královně život symbolizovaný anchem.[1]

Podle některých autorů vyjadřuje znak spojení symbolů aktivity a pasivity a má tak podobný význam, jaký bývá připisován všem křížům ve starověku. Jiní předpokládají, že symbol představuje magickou smyčku s kouzelnou mocí, svazující zvláštní kombinaci elementů.

Podle dalších horní kružnice značí Slunce na horizontu, vyjádřeném vodorovnou čarou. Svislá čára v tomto případě znázorňuje spojení vesmíru se zemí. V symbolu lze též spatřovat prosícího člověka s rozpaženýma rukama, či symbol ukřižování. Tvar symbolu lze odvodit z tvaru obětní lžíce. Podle nejobecnější interpretace vyjadřuje symbol kombinaci pozitivního a negativního jako např. Světlo a tma, muž a žena či život a smrt. Jinde představuje živly jako je voda a vzduch, také je v některých spisech zmiňován jako klíč k podsvětí.

V křesťanství

Kříž crux ansata v koptském kodexu Glazier
Koptský kříž s kulatým poutkem (crux ansata)

Vzhledem podobností symboliky křesťanského kříže s staroegyptským závěsným křížem byl anch používán prvními křesťany v Egyptě, Kopty, jako ochranný symbol. Koptští křesťané zobrazovali anch v původní podobě, ale také v mnoha variantách. Později byla k zobrazení přidávána také řecká písmena alfa a omega, podobně jako na Kristově monogramu.[1]

V antice

Anchu je podobný antický symbol „  “, který je znám jako symbol Venuše, symbol ženského pohlaví a ženství a symbol nositelky života.

V populární kultuře

„Ankh Warrior“, maska Vinnieho Vincenta ze skupiny Kiss

Anch se stal od šedesátých let populární v mnoha hnutích (gotické hnutí, hippies) a byl zpopularizován také ve filmu, literatuře (Sandman) nebo mezi hudebními skupinami (Kiss, Elvis Presley, The 69 Eyes). V současné době je jedním z nejpoužívanějších egyptských amuletů.

Je populární mezi příznivci novopohanských a spiritistických skupin.

Ve spiritismu

Spiritisty je Anch používán k léčení nemocí či hubení jejich původců. Protože jeho skutečný přínos a obliba v Egyptě je diskutabilní, je často připodobňován jako konvertor sil. Kříž má dvě strany, každá s jiným silovým působením. Tvar kříže pak funguje jako „čistič“ energie, kdy jednou stranou je nasávána negativní síla, ta po průchodu křížem je změněna na pozitivní a následně šířena ven.[zdroj?]

Dnešní použití je různé, někteří ho nedoporučují nosit na krku, protože může nositele ohrozit, jiní to popírají a zase jeho nošení doporučují. Pokud s ním člověk pracuje jako se zářičem energie, tak by se k němu měl i tak chovat. Každý zářič má takovou sílu, jakou mu dá vůle jeho nositele, takže prakticky záleží na Vás, jakou sílu mu udělíte. Někdy je používán k ochraně před duchy, podle některých esoteriků jeho přítomnost v místnosti zabrání návštěvě ducha.[zdroj?]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ankh na anglické Wikipedii.

  1. a b c ZIEHLER, Wilhelm. Kříž: Symbol - Zobrazení - Význam. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. ISBN 80-7192-288-9. S. 30. 

Literatura

Externí odkazy