Anaklet II.
| Anaklet II. (vzdoropapež) |
|
|---|---|
| Rodné jméno | Petrus Pierleoni |
| Začátek pontifikátu | 14. únor 1130 |
| Konec pontifikátu | 25. leden 1138 |
| Předchůdce | Honorius II. |
| Nástupce | Viktor IV. (vzdoropapež) |
| Datum narození | cca 1090 |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 25. leden 1138 |
| Místo úmrtí | |
Anaklet II., vlastním jménem Petrus Pierleoni, (okolo 1090 - 25. leden 1138) protipapež v letech 1130-1138.
Pocházel z Říma, z bohaté a původem židovské rodiny Pierleoni, která již sto let, od konverze jeho praděda ke křesťanství, podporovala reformní papežství. Byl mnichem v Cluny, studoval v Paříži. Ideově vyšel z clunyjského hnutí. Roku 1112 je stal kardinálem-jáhnem, 1120 kardinálem-knězem. Působil jako legát papeže Kalixta II. v Anglii a ve Francii (od 1121).
Byl zvolen papežem proti Inocenci II. 14. února 1130, kardinály (zejména římskými a jihoitalskými), kteří odmítli uznat platnost Inocencovy volby, neboť byl zvolen pouze menšinou kardinálů. Anaklet, ač měl na papežský stolec právně větší nárok, získal však na rozdíl od Inocence podporu menší části křesťanstva: římského patrimonia, sicilských Normanů, Milána, Skotska, Akvitánie a některých německých biskupů. Podporu Normanů z jihu si získal, když ještě v roce 1130 udělil sicilskému vévodovi Rogerovi II. královský titul.[1]
Schizma neskončilo ani smrtí Anakleta roku 1138, jako další protipapež byl zvolen Gregorio Conti jako Viktor IV., který se však Inocencovi brzy podřídil.
Obsah |
[editovat] Okazy
[editovat] Reference
- ↑ ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5. S. 107.
[editovat] Literatura
- Glemi, J.: Papežové. Od svatého Petra po Jana Pavla II., Praha 1994, ISBN 80-204-0457-0.
- Kowalski, J. W.: Encyklopedie papežství, Praha 1994, ISBN 80-200-0191-3.
- Lexikon des Mittelalters, Bd. I, S. 568.
[editovat] Externí odkazy
| Vzdoropapež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Celestýn II. |
1130–1138 Anaklet II. |
Nástupce: Viktor IV. |