Anacardium occidentale
Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) v Koehlerově herbáři z r. 1887
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Anacardium occidentale L., 1753 |
Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) L. je 12 metrů vysoký tropický strom z čeledi ledviníkovité poskytující jedlé nažky, známé pod tržním názvem ořechy kešu (podle SSČ kešú). Tyto nažky se nachází v nepravém plodu, kterému se říká „kešu jablko“. Osemení obsahuje velké množství kardolu.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Anacardium pochází ze severovýchodní Brazílie. Od 16. století se šíří s portugalskými mořeplavci do Mozambiku a pobřežních oblastí Indie.
Tento „ovocný“ strom je rozšířen celosvětově v suchých tropických oblastech. Mezi největší pěstitele patří Brazílie, Indie, Indonésie, Mozambik, Nigérie a Tanzanie. Pěstuje se na plantážích nebo extenzivně v agrolesnických systémech.
[editovat] Botanický popis
Jedná se o nižší, silně rozvětvený strom, dosahující výšky 12 m. Květy jsou žluto-růžové, samičí a oboupohlavné. Z botanicého hlediska nejsou ořechy kešu ořechy ani peckovice, ale nažky.
[editovat] Stanoviště
Stromu Anacardium occidentale vyhovuje tropické klima, nadmořská výška 1000 m nad mořem, průměrné teploty v rozmezí 21–28 °C, průměrné roční srážky v rozmezí 700–1200 mm a pH půdy 4,3–8,7. Není tolerantní k zasoleným půdám a snáší teploty jen mírně pod bodem mrazu, do –1 °C.
[editovat] Agrotechnika
Klíčivost Anacardium occidentale je velmi malá, proto se současně seje více semen. Pokud vzejde současně více rostlin, jsou následně vyjednoceny. Po 18–24 měsících se objevují první květy a následně i plody, které jsou ale nepoživatelné. První sklizeň se provádí až ve 4. roce a od 8. roku už plodí Anacardium occidentale kvalitní „jablka“ s „kešu ořechy“.
Jako meziplodina se na plantážích používá bavlník, podzemnice olejná nebo jamy. Stromy, které jsou schopny plodit i 30 let, je nutné na plantážích pravidelně prořezávat.
Sklízí se většinou ručně. Jeden strom může vyprodukovat až 50 kg „kešu oříšků“ za rok. Plantáž poskytuje 800–1000 kg/ha.
[editovat] Využití
Hlavním důvodem pro pěstování Anacardium occidentale jsou kešu oříšky. Další využití nacházejí též „kešu jablka“, která se společně s kůrou a větvemi z prořezu skrmují dobytku. Z plodů se též lisuje šťáva, ze které se vyrábí alkohol. V Thajsku se využívají na otop.
Další využití nalézá v medicíně. Jde hlavně o kardol z osemení, který se používá proti revmatickým bolestem, a dále taniny nebo vitamin C.
Při konzumaci „kešu jablek“ nebo kešu oříšků může docházet k různým zdravotním potížím. U „jablek“ je to kvůli obsahu kardolu a taninů, na ořechy se vyskytuje alergie.
[editovat] Literatura
- Jirásek, V. a Procházka, F. Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985
- Hušák, S. et al. Tropické a subtropické ovoce, Brázda, Praha 1996, ISBN 80-209-0258-9
- Pospíšil, František: Ovocnářství: Tropické a subtropické ovocné druhy, Vysoká škola zemědělská, Brno 1990
- Valíček, P. et al, Užitkové rostliny tropů a subtropů, Academia Praha 1989, ISBN 80-200-0000-3; 2. upr. a dopl. vydání 2002, ISBN 80-200-0939-6