Anabasis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o literárním díle. Další významy jsou uvedeny v článku Anabáze.
Trasa pochodu vyznačena čárkovaně na mapě soudobé Perské říše

Anabasis (starořecky Ἀνάβασιςpochod vzhůru, t.j. od pobřeží) je nejznámější dílo starořeckého vojáka a spisovatele Xenofóna. Popisuje výpravu řeckých žoldnéřů ve službách Kýra Mladšího do Malé Asie a zejména jejich strastiplný návrat zpět po Kýrově smrti. Xenofón se výpravy osobně účastnil a v ústupové části byl zvolen jedním z velitelů.

Jedná se o klasické dílo světové literatury, původní starořecký text je navíc doporučován k četbě studentům starořečtiny pro svou přímočarost.

Na základě tohoto díla se navíc rozšířilo slovo anabáze do mnoha jazyků s posunutým významem obtížné a dlouhé cesty. Z hlediska jazykového je přitom nepřesný i původní název díla: Cesta pod Kýrovým velením do nitra Malé Asie sice byla cestou od pobřeží, ale jádrem díla je popis cesty zpět k pobřeží, pro které měli Řekové slovo κατάβασιςkatabasis, pochod dolů.

Děj[editovat | editovat zdroj]

Kýros Mladší z rodu Achaimenovců se chce zmocnit trůnu, na který usedl jeho starší bratr Artaxerxés II. Začne proto sbírat armádu, přičemž navenek se tváří, že má sloužit jen k boji se satrapou Tissafernem. Významnou součástí armády se stává „deset tisíc“ řeckých žoldnéřů a ti jsou také jedinou součástí Kýrovy armády, které se později daří v klíčové bitvě u Kunax, kde obrací protivníkovo křídlo k ústupu. Ve stejné bitvě ovšem Kýros zahyne, většina jeho armády ustoupí a do moci jeho nepřítele padne i zázemí se zásobami. Řečtí žoldnéři se tak ocitají bez cíle, bez spojenců a bez zásob v nitru rozsáhlé a spíše nepřátelské říše. Pro Perskou říši dále zastoupenou zejména Tissafernem ovšem představují také významný problém, protože zůstávají kvalitní disciplinovanou a bojeschopnou armádou, která se dokáže ubránit případnému nepřátelskému útoku. Kýrův zástupce Ariaeus, který se stáhl v čele zbytku Peršanů, sám o trůn usilovat nehodlá a o služby Řeků nemá zájem, nicméně jinak se k nim tváří přátelsky. Tissafernés, který od Řeků požaduje složení zbraní, na které oni odmítají přistoupit, ovšem nabídne Ariaesovi smír s králem pod podmínkou pomoci se zradou Řeků. Ariaeus souhlasí a společně se jim podaří nalákat řecké vedení jen s malou ostrahou na údajnou smírnou hostinu. Následně jsou řečtí vůdci pozabíjeni a Řekům je jako možnost opět nabídnuta kapitulace. Ti si ovšem zvolí nové vůdce zahrnující Xenofóna a vydají se na pochod na sever k Černému moři. Přestože musí bojovat s nepříznivými okolnostmi, nakonec se jim podaří dorazit do Trapezu mezi Řeky a v rámci angažmá pod vedením thráckého krále Seutha a pak pod vedením spartského generála Thimbróna se dostávají domů.

Jako postava se v díle mihne i Sókratés, s kterým se Xenofón radí, zda se přidat k výpravě.

Vliv[editovat | editovat zdroj]

Na dílo existuje mnoho odkazů v novější literatuře. Kromě toho ovlivnilo i vojevůdce: Předpokládá se, že popisovaný úspěch disciplinovaného řeckého vojska v Persii mohl mít o dvě generace později vliv na plány Filipa II. Makedonského. A inspiraci Anabází přiznal Thomas Edward Lawrence, organizátor arabského odboje proti turecké nadvládě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anabasis (Xenophon) na anglické Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • XENOFÓN. Anabaze. Překlad Jaroslav Šonka. Praha : Odeon, 1974. 357 s.  
  • ŠONKA, Jaroslav. Návrat deseti tisíc. Praha : Mladá fronta, 1975. Převyprávění původního řeckého Xenofóntova díla: Kýrú anabasis.  
  • Zamarovský, Vojtěch. Řecký zázrak. Praha: Mladá fronta, 1972.