Amsterdam

Amsterdam
znak vlajka
poloha
souřadnice:	52°22′ s. š., 4°52′ v. d.
nadmořská výška:	0 m n. m.
stát:	Nizozemsko
provincie:	Severní Holandsko
obec:	Amsterdam
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	219,07 km²
počet obyvatel:	738 434 (2005)
hustota zalidnění:	3 371 obyv. / km²
správa
starosta:	Eberhard van der Laan
oficiální web:	www.amsterdam.nl
telefonní předvolba:	+31 20
PSČ:	1011

Amsterdam nebo též Amsterodam je hlavní město Nizozemska od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, tyto instituce mají své sídlo v Den Haag. V současnosti je největším nizozemským městem, jeho finančním a kulturním centrem. Ve městě žije 761 395 obyvatel (sčítání lidu z 31. května 2009), kteří se hlásí ke 177 různým národnostem (duben 2009). Amsterdam je jedním z měst konurbace Randstad.

Historie

Amsterdam v roce 1544

Historie města Amsterdam sahá až k roku 1000, od kdy byla tato bažinatá oblast zvána Aemestelle. Kolem bažin byly kopány odvodňovací kanály. Nízká hladiny vody byla v kanálech udržována díky přehradám. Ve 13. století byla přehrada vztyčena v ústí řeky Amstel, tak vzniklo jméno Amsterdam. Poprvé byl Amsterdam zmíněn v roce 1275 v dokumentu, ve kterém panovník Floris V osvobozuje jeho obyvatele od poplatků. Asi v roce 1306 obdržel Amsterdam městská práva. Od 14. století město vzkvétá zejména díky obchodu s hanzovními městy, např. s Hamburkem. Od 15. století je obchodně nejdůležitějším holandským městem. Město se dále rozšiřovalo, ale protože leží na bažinách, musely se při jeho rozšiřování kopat další kanály a stavba domů se zakládala na dřevěných kůlech.

Nizozemská vzpoura proti Filipovi Španělskému v 16. století vyústila v Osmiletou válku, která nakonec vedla ke vzniku nezávislé Republiky spojených nizozemských provincií. Tato republika se stala známou svoji náboženskou tolerancí, a proto se Židé ze Španělska a Portugalska, bohatí obchodníci z Antwerp a Hugenoti z Francie uchýlili do bezpečí Amsterdamu. Silná migrace vzdělaných lidí z Flander pak dala městu jazyk (jejich brabantský dialekt se stal základem psané nizozemštiny) a udělala z Amsterdamu obchodní centrum. Kolem roku 1570 mělo město asi 30 000 obyvatel, v roce 1622 už to bylo asi 100 000 a na konci 17. století 200 000 obyvatel. Takový růst obyvatel podněcoval další rozšiřování města. Jen Londýn, Paříž a Neapol měla v té době srovnatelný počet obyvatel.

Historické centrum Amsterdamu

Sedmnácté století je považováno za „Zlaté období“ Amsterdamu. Na počátku století byl Amsterdam nejbohatším městem Evropy. Z Amsterdamu vyplouvaly lodě do Severní Ameriky, Afriky, dnešní Indonésie a Brazílie a představovalo základnu mezinárodní obchodní sítě. Amsterdamští obchodníci měli největší podíl v Nizozemské východoindické společnosti a v Nizozemské západoindické společnosti. Díky těmto společnostem byly navázány zámořské vztahy, které se staly základem tvorby nizozemských kolonií. Amsterdam byl nejdůležitějším místem námořní přepravy zboží v Evropě a předním finančním centrem světa. Amsterdamská burza byla první na světě s nepřetržitým provozem.

Socha Anny Frankové

Osmnácté a 19. století se nesou ve znamení poklesu prosperity Amsterdamu. Války Nizozemska se Spojeným královstvím a Francií si svou daň vybraly i v Amsterdamu. Během Napoleonských válek životní úroveň města klesla na nejnižší bod. Avšak po založení Nizozemského království v roce 1815 se vše začalo obracet k lepšímu.

Na konci 19. století zasáhla město Průmyslová revoluce. Byl postaven Amsterdamsko-rýnský kanál, který přímo spojil město s Rýnem a Severomořský kanál spojil přístav se Severním mořem. Oba kanály výrazně zlepšily spojení se zbytkem Evropy a světem. Byl to také velký ekonomický podnět. Mezi lety 1850 a 1900 se počet obyvatel zdvojnásobil asi na půl milionu.

Konec 19. století je občas nazýván druhou Zlatou dobou. V této době byla postavena muzea, vlakové nádraží a koncertní hala (Concertgebouw).

Během 1. světové války bylo Nizozemsko neutrální, ale Amsterdam poznal její následky v nedostatku potravin.

V průběhu 2. světové války okupovala město německá vojska. Více než 100 000 Židů bylo deportováno, nejznámější z nich se stala mladá dívka, Anna Franková. Tímto byla vyhlazena téměř celá židovská komunita města.

Znak města

Amsterdam, Nizozemsko
klimagram
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12     62   5 1     43   6 0     59   9 2     41   12 4     48   17 8     68   19 10     66   21 13     61   22 12     82   18 10     85   14 7     89   9 4     75   6 2 průměrné max. a min. teploty ve °C úhrn srážek v mm

Znak města Amsterdamu se skládá ze tří ondřejských křížů uspořádaných svisle, ale na vlajce jsou otočeny o 90°. Historikové věří, že tyto kříže reprezentují tři hlavní nebezpečí, které sužovaly město: povodně, oheň a mor. Oficiálním mottem města je Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Toto motto je zobrazeno i ve znaku města a bylo zavedeno královnou Wilhelminou v roce 1947 jako reflexe na hrdinství občanů města během 2. světové války.

Obyvatelstvo

V Amsterdamu po staletí žijí obyvatelé různých národností. Od 15. století v něm hledali svobodu náboženského vyznání francouzští Hugenoti, protestantští Vlámové a Židé. Frísové, Němci a Skandinávci do Amsterdamu přicházeli za prací. Mezi 15. a 19. stoletím byla nejpočetnější skupina imigrantů z Německé říše.

Když se v roce 1911 Čína stala republikou, odešel větší počet Číňanů do zahraničí. Někteří zůstali v Nizozemí. Z této doby pochází čínská čtvrť v Amsterdamu. Od padesátých let přicházeli obyvatelé Surinamu a Nizozemských Antil. Tato území patřila do Nizozemského království a jeho obyvatelé byli zákonem oprávněni vstupovat na území evropského Nizozemí.

Obnova po druhé světové válce vyžadovala mnoho pracovních sil. Hospodářská situace se v padesátých letech vyvíjela velmi příznivě a chyběli pracovníci na místech vyžadujících nízkou kvalifikaci. Do Nizozemí a dalších západoevropských zemí přicházeli hostující dělníci (tzv. gastarbeitři) na základě mezivládních dohod. První dohoda byla uzavřena s Itálií v roce 1960, následovaly dohody se Španělskem, Portugalskem, Řeckem, Jugoslávií. Obdobné dohody byly uzavřeny s Tureckem a Marokem. Za hostujícími dělníky přicházely jejich rodiny. V roce 1973 se plně rozvíjí ekonomická krize a evropské státy se pokusily imigraci zastavit.

Další vlna imigrantů byla ze zemí východního bloku, hlavně z Maďarska a Polska. V devadesátých letech západní Evropa (včetně Nizozemí) přijímala uprchlíky ze Somálska, zemí bývalé Jugoslávie, Íránu nebo Iráku. V roce 1998 bylo Nizozemí po Švýcarsku zemí s nejvyšším počtem uprchlíků v poměru k populaci země.

Nizozemci, kteří žili v Amsterdamu, se ve větším počtu stahovali do měst v okolí (Almere, Amstelveen, Haarlem, Purmerend a Zaandstad). V roce 2008 mělo 30 % obyvatel tohoto města původ v zemích mimo Evropu, tento podíl je v rámci celého Nizozemí 9 % ( (podle údajů Nizozemského statistického úřadu).

V Amsterdamu žijí obyvatelé 177 různých národností. Následují ho Antverpy se 164 národnostmi, Wageningen se 152 národnostmi a New York se 150 národnostmi.^[zdroj?]

Pamětihodnosti

Historické centrum Amsterdamu pochází ze 17. století, které v Nizozemí nazývají Zlatým věkem. V této době byl vystavěn systém soustředných kanálů okolo středu starého města. Tři nejznámější kanály se nazývají Herengracht (kanál pánů), Kaizersgracht (kanál císařů) a Prinsengracht (kanál princů).

Muzea

Město je proslaveno muzei. Na náměstí Museumplein se nalézají Rijksmuseum, největší muzeum v Nizozemí, a Van Goghovo muzeum. Ve dvou stech sálech Rijksmusea jsou zachyceny nizozemské dějiny. Největší část jeho sbírek tvoří díla nizozemských malířů ze 17. století. Nejznámějším obrazem v tomto muzeu je Noční hlídka od Rembrandta.

Van Goghovo muzeum prezentuje největší sbírku obrazů Vincenta van Gogha na světě. Je v něm uložena také velká část dopisů, které malíř psal svému bratru Theovi. Jsou v něm díla Paula Gauguina, Claude Moneta, Pabla Picassa a Henri de Toulouse-Lautreca.

Vyhledávané je také Stedelijk muzeum prezentující moderní umění.

Hojně navštěvovaný je dům, ve kterém Anna Franková během druhé světové války psala svůj deník, který byl pak vydán v mnoha jazycích.

Doprava

SAIL Amsterdam

Hromadná doprava v Amsterdamu zahrnuje:

• vnitrostátní a mezinárodní železniční spojení
• 3 linky metra
• 1 trasa městské železnice
• 17 tramvajových tras
• mnoho autobusových linek
• autobusová doprava vnitrostátní i mezinárodní
• několik trajektů přes IJ pro pěší a cyklisty (zdarma)
• lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře

Nová trasa metra, „Severojižní trasa“ (Noord/Zuidlijn) a nová tramvajová trasa na IJburg (nová čtvrť vystavěná na umělém ostrově) jsou v současnosti ve výstavbě.

Většina lidí v Amsterdamu jezdí po městě na bicyklu. Ve městě je vybudován systém cyklostezek. Jízda autem v centru je velmi komplikovaná kvůli dopravním zácpám a problémům s parkováním.

Letiště Schiphol, vzdálené asi 20 minut vlakem od centra Amsterdamu, je největším letištěm v Nizozemsku a čtvrté největší v Evropě. Za rok odbaví asi 40 milionů cestujících a je domovským letištěm společnosti KLM.

Město leží na řekách Amstel a Ij, které v něm ústí do moře. Amsterdamský přístav je mořským kanálem spojen se Severním mořem.

Jednou za pět let se v amsterdamském přístavu koná světová přehlídka lodí SAIL Amsterdam.

Sport

Amsterdam je domovským městem týmu Ajax Amsterdam. Sídlem týmu je moderní Amsterdam ArenA, umístěná na jihovýchodě města. Ajax sdílí stadion s týmem amerického fotbalu Amsterdam Admirals, který v roce 2005 vyhrál poprvé v historii World Bowl.

V roce 1928 se v Amsterdamu konaly IX. letní olympijské hry. Olympijský stadion, postavený pro tyto hry, byl zrekonstruován a nyní slouží k sportovním a kulturním akcím.

Partnerská města

• Beira, Mosambik
• Managua, Nikaragua
• Peking, Čína
• Sarajevo, Bosna a Hercegovina
• Montreal, Kanada

Osobnosti

Amstel

• Jan Pietrszoon Sweelinck (1562 - 1621), skladatel a varhaník
• John Smyth (1570 – 1612), anglický baptistický kazatel a zastánce principu náboženské svobody
• Willem Blaeu (1571 – 1638), kartograf, tvůrce atlasů a spisovatel
• Dirck Hartog (1580 - 1621), námořník a průzkumník, druhý Evropan, který spatřil australský kontinent
• Esaias van de Velde (1587 - 1630), malíř - krajinář
• Jan Amos Komenský (1592 – 1670), český teolog, filosof, pedagog a spisovatel, poslední biskup Jednoty bratrské
• Nicolaes Tulp (1593 – 1674), chirurg a lékař J. A. Komenského
• Aernout van der Neer (1603/1604 – 1677), malíř - krajinář
• Rembrandt van Rijn (1606 – 1669), malíř
• Paulus Potter (1625 - 1654), malíř
• Willem van Aelst (1627 - cca 1683), malíř zátiší
• Baruch Spinoza (1632 – 1677), filosof
• Meindert Hobbema (1638 – 1709), malíř-krajinář
• Frederik Ruysch (1638 - 1731), anatom a botanik
• Maarten Houttuyn (1720 – 1798), lékař a přírodovědec
• Coenraad Jacob Temminck (1778 - 1858), aristokrat a zoolog
• Martinus Wilhelm Beijerinck (1851 - 1931), botanik a mikrobiolog
• Karl Kautsky (1854 – 1938), německý socialistický politik a teoretik marxismu
• Pieter Zeeman (1865 – 1943), fyzik, držitel Nobelovy ceny
• Paul Ehrenfest (1880 - 1933), rakouský fyzik a matematik
• Frits Zernike (1888 – 1966), fyzik, držitel Nobelovy ceny
• Max Euwe (1901 – 1981), matematik a mistr světa v šachu
• Annie M. G. Schmidt (1911 - 1995), básnířka, spisovatelka, textařka a dramatička
• Paul Verhoeven (* 1938), režisér, scenárista a filmový producent
• Ton Koopman (* 1944), dirigent, varhaník a cembalista
• Johan Cruijff (* 1947), fotbalista
• André Hazes (1951 – 2004), zpěvák
• Theo van Gogh (1957 – 2004), režisér, publicista, televizní producent a herec
• André Kuipers (* 1958), lékař a astronaut ESA
• Ruud Gullit (* 1962), fotbalista
• Frank Rijkaard (* 1962), fotbalový trenér a bývalý záložník
• Dennis Bergkamp (* 1969), fotbalista
• Patrick Kluivert (* 1976), bývalý nizozemský fotbalový reprezentant
• Denny Landzaat (* 1976), fotbalový záložník

Externí odkazy

• Amsterdam, Holandská informační turistická kancelář (informace a zajímavosti z Amsterdamu - česky)
• Amsterdam (Holandsko.org) (informace o Amsterdamu)
• Concertgebouw (koncertní hala)
• Heslo Amsterdam v encyklopedii Encarta
• Průvodce po Amsterdamu z projektu Wikitravel
• Oficiální stránka města (Anglická verze)
• Rijksmuseum (Národní muzeum)
• Van Goghovo muzeum
• Velmi podrobná mapa města
• Stránka olympijského stadionu
• Ulice centra Amsterdamu Klepnutím na fotografie můžete procházet skrz město
• Dopravní podnik města Amsterdamu
• univerzální český průvodce Amsterdamem