Amos Oz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Amos Oz
Amoz Oz
Amoz Oz
Rodné jménoAmos Klausner
Narození4. května 1939 (84 let)
Jeruzalém, Britský mandát Palestina (dnes Izrael)
Úmrtí28. prosince 2018 (ve věku 79 let)
Petach Tikva
Příčina úmrtírakovina
Místo pohřbeníKibbutz Hulda Cemetery
Povoláníjazykovědec, novinář, romanopisec, překladatel, esejista, pedagog, vysokoškolský učitel, autor dětské literatury, básník a spisovatel
Alma materHebrejská univerzita
Žánrpovídka a román
Témataliteratura, žurnalistika a školství
OceněníBrennerova cena (1976)
Ze'ev Prize (1979)
Bernstein Prize (1983)
důstojník Řádu umění a literatury (1984)
Bialikova cena (1986)
… více na Wikidatech
Politická příslušnostMerec
DětiFania Oz-Salzberger
Galia Oz
Daniel Oz
RodičeYehuda Arieh Klausner
VlivySherwood Anderson
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zleva: německá spisovatelka a překladatelka z hebrejštiny Mirjam Pressler a Amos Oz

Amos Oz (hebrejsky: עמוס עוז, rodným jménem Amos Klausner; narozen 4. května 1939) je izraelský spisovatel, esejista, novinář a profesor literatury na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě.

Od roku 1967 je předním zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jeho knihy byly vydány ve zhruba 41 jazycích, včetně arabštiny, ve 35 státech světa. Je nositelem řady ocenění a vyznamenání, včetně Řádu čestné legie, Ceny prince Asturského, či Izraelské ceny.

V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolen 41. největším Izraelcem všech dob.[1]

Biografie

Amos Oz se narodil v Jeruzalémě ve čtvrti Kerem Avraham na Amosově ulici č. 18. Jeho rodiče, Jehuda Arje Klausner a Fanja Musman, byli sionističtí přistěhovalci z východní Evropy. Otec vystudoval historii a literaturu v litevském Vilniusu, později pracoval v Jeruzalémě jako knihovník a spisovatel. Jeho dědeček z matčiny strany vlastnil mlýn v Rovně v západní Ukrajině. Rodina patřila mezi pravicové revizionistické sionisty. Ozův příbuzný Josef Klausner byl při prezidentské volbě roku 1948 protikandidátem Chajima Weizmanna za stranu Cherut. Rodina byla nábožensky vlažná, přesto Oz navštěvoval náboženskou školu Tachkemoni. Střední školu absolvoval v Rechavji.

Hluboce ho poznamenala sebevražda jeho matky, ke které došlo v jeho dvanácti letech. V patnácti se odstěhoval do kibucu Chulda, kde ho adoptovala místní rodina (jejich první syn Ron Chuldaj je primátorem Tel Avivu). Tehdy si Amoz změnil příjmení z Klausner na Oz, což v hebrejštině znamená síla. Až do roku 1986 učil v kibucu na střední škole. Poté se kvůli astmatu syna Daniela přestěhovali i se svou ženou Nily do Aradu v Negevské poušti. Oz začal vyučovat literaturu na nedaleké Ben Gurionově univerzitě. Po prvních literárních úspěších postupně i díky honorářům snižoval svou angažovanost v kibucu.

V 50. letech sloužil v izraelské armádě v jednotce Nachal, zúčastnil se mimo jiné potyček na izraelsko-syrské hranici. Během Šestidenní války sloužil v tankové jednotce na Sinaji, během Jomkipurské války sloužil na Golanských výšinách.

Po službě v jednotce Nachal studoval Oz filozofii a hebrejskou literaturu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Roku 1965 mu vyšla první sbírka povídek Země šakalů (hebr. Arcot ha-tan). Jeho první román Jinde, možná (Makom acher) vyšel roku 1966. Od té doby vydával každý rok jednu knihu ve vydavatelství Strany práce Am Oved („Pracující lid“). Toto vydavatelství později opustil a podepsal smlouvu s vydavatelstvím Keter, které mu nabídlo pravidelný příjem bez ohledu na pravidelnost publikace.

Díla Amose Oze byla přeložena do třiceti jazyků. Je nositelem velkého množství izraelských a mezinárodních ocenění. V roce 1992 obdržel Mírovou cenu německých knihkupců, 1998 prestižní Izraelskou cenu za literaturu, roku 2005 mu byla ve Frankfurtu nad Mohanem udělena Goethova cena za literaturu, v roce 2007 získal ve Španělsku Cenu prince Asturského za literaturu.

Politická angažovanost a názory

Amos Oz je uznávaný izraelský intelektuál. Je obhájce mírové koexistence Izraele a Palestiny a spoluzakladatelem nevládní organizace Mír nyní, snažící se přesvědčit vládu a veřejné mínění v Izraeli o nutnosti dosažení míru s Palestinci a dalšími arabskými zeměmi výměnou za vzájemné kompromisy.

Dílo

Česky nebo slovensky vyšlo:

Další knihy (v závorce anglický název a doslovný český překlad):

  • La-ga'at ba-majim, la-ga'at ba-ruach (angl. Touch the Water, Touch the Wind, česky Dotknout se vody, dotknout se větru), 1973
  • Har ha-eca ha-ra'a (The Hill of Evil Counsel, Hora zlé rady), 1976
  • Al tagidi lajla (Don’t Call it Night, Neříkej tomu noc), 1994
  • Pit'om be-omek ha-ja'ar (Suddenly in the Depth of the Forest (A Fable for all ages), Nečekaně v hlubinách lesa), 2005. Kniha pro děti
  • Al midronot har ga'aš (Na svazích sopky), 2006

Kromě beletrie Oz pravidelně uveřejňuje eseje zaměřené na politiku, literaturu a otázky míru. Dříve publikoval v izraelském deníku Davar, po jeho zániku v 90. letech uveřejňuje své články v deníku Jediot Achronot. Mimo Izrael publikuje například v magazínu New York Review of Books, příležitostně vycházejí jeho články například v deníku Mladá fronta DNES.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Amos Oz na slovenské Wikipedii a Amos Oz na anglické Wikipedii.

  1. הישראלי מספר 1: יצחק רבין [online]. Ynet, 2005-05-11 [cit. 2011-02-27]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy