Ammónios Sakkás

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ammónios Sakkás z Alexandrie (také Ammonius, asi 175 - 242) byl řecký filosof, který je někdy považován za zakladatele novoplatonismu.

O životě Ammónia Sakky mnoho nevíme. Údaje o něm se značně rozcházejí, takže podle některých badatelů^[1] jde ve skutečnosti o dvě různé osoby:

o eklektického filosofa Ammonia Sakkase, učitele Plótínova v letech 231 až 241 v Alexandrii,
a o křesťanského myslitele Ammonia z Alexandrie, mezi jehož žáky snad patřil i Órigenés a Longínos Filologos.

Dochované zmínky patrně pocházejí ze zlomku polemického spisu proti křesťanství Plótinova žáka Porfyria, jak jej cituje Eusebios z Kaisareie a Jeroným. Eusebios^[2] uvádí dvě protichůdné zprávy: podle jedné byl Ammonios vychován křesťansky, když se však seznámil s filosofií, přešel k tradičnímu pohanskému náboženství a snažil se překlenout spor mezi Platónem a Aristotelem. Nic nenapsal, pouze učil a své názory dokonce tajil jako Pythagorejci.

Podle druhé zůstal křesťanem a napsal dva spisy, totiž Harmonii Mojžíše s Ježíšem a Harmonii čtyř evangelií. Z jeho přízviska Sakkas (tj. „nosič pytlů“) se někteří domnívali, že se zpočátku se živil nádeničinou, později si otevřel školu filosofie v Alexandrii. Sakkas však mohlo být i označení pytloviny, do níž se filosofové oblékali.^[3] Ani o jeho učení však v podstatě není nic přesnějšího známo, snad proto se ho dovolávají i různé okultní směry, například teosofie.