Aminfluoridy
Aminfluoridy, které jsou označovány také jako organické fluoridy, jsou látky založené na speciální molekulové struktuře - kombinaci hydrofobního (nepolární část - ve vodě nerozpustná) a hydrofilního (polární část - ve vodě rozpustná) uhlovodíkového řetězce, kdy iont fluoridu je vázaný na amin organické mastné kyseliny. Tento typ struktury je charakteristický také pro tenzidy. Aminfluoridy se používají zejména v zubních pastách a ústních vodách. Díky jejich specifickým vlastnostem vytváří ochrannou vrstvu na zubní sklovině, která pak chrání před působením kyselin vyprodukovanými bakteriemi. Nejrozšířenějším aminfluoridem je Olaflur.
Obsah |
[editovat] Obecné vlastnosti
Vzhledem k jejich povrchové aktivitě působí aminfluoridy jako nosiče fluoridového iontu. Tím dochází k pokrytí zubů homogenní molekulární vrstvou, ale také k přenášení fluoridu do míst, kde je ho potřeba. [1]
Díky jejich specifické molekulové struktuře se fluorid rychle šíří a ukládá na povrchu zubní skloviny. Naopak u anorganických fluoridů nemá kationt (např. sodík) tuto přepravní funkci.
[editovat] Ochranná funkce
Ionty fluoridu reagují s hydroxylapatitem zubní skloviny ve slabě kyselém prostředí za vzniku fluoridu vápenatého. Hodnota pH aminfluoridů se pohybuje v rozmezí 4,5 - 5,0. Díky tomu tedy dochází ke vzniku fluoridu vápenatého, který se usazuje ve formě tenké vrstvy zajišťující tzv. "depo" fluoridu v ústech, které je pak postupně uvolňováno. Přítomnost fluoridu vápenatého vede tedy ke zvýšené absorpci fluoridu v zubní sklovině a tím také k její vyšší odolnosti vůči kyselinám.[2]
[editovat] Antiglykolytické působení aminfluoridů
Kyseliny, vzniklé přeměnou cukru bakteriemi, mohou poškozovat a demineralizovat zubní sklovinu. Zbytky aminu z aminfluoridů mají své vlastní antibakteriální vlastnosti. Kladně nabitá část aminu brání metabolické aktivitě bakterií, čímž dochází ke snížení tvorby kyselin a množení bakterií. Tyto vlastnosti zabraňují vzniku zubního kazu.[3]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ CHAN, J.C-Y.; HILL, F.J.; NEWMANN, H.N.. J Dent 19 [online]. 1991.
- ↑ GEHRING, F.. Effect of amine fluoride and sodium fluoride on germs of the plaque flora [online]. GABA International AG, [cit. 2011-04-03]. Původně Dtsch Zähnarztl Z 38 (1983) special issue, S36–S40. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLINGER, H.G.; WIEDEMANN, W.. Archs oral Biol 31 [online]. 1986. (angličtina)