Amélie Bavorská

Fotografie vévodkyně Amélie, asi r. 1890

Amélie Marie Bavorská (24. prosince 1865, Mnichov - 26. května 1912, Stuttgart) byla rozená bavorská princezna a provdaná vévodkyně z Urachu a württemberská hraběnka. Náležela k vedlejší linii bavorského vládnoucího domu Wittelsbachů.

Život

Narodila se z manželství bavorského vévody Karla Teodora se saskou princeznou Žofií. Stejně jako její teta císařovna Alžběta byla "vánočním dítětem". Po jejím narození matka onemocněla, měla dýchací potíže a trpěla návaly únavy. Ačkoliv se její stav časem zlepšil, nakonec 10. března 1867 podlehla silné chřipce. Otec pro maminku velmi truchlil a rozhodl se studovat medicínu. Malou Amélii proto svěřil na výchovu své matce Ludovice.

Na jaře roku 1874 se otec znovu oženil a jeho druhá žena Marie Josefa Portugalská byla pouze o osm let starší než Amélie, zřejmě také proto si obě obře rozuměly. Rodina, která se během dvou let rozrostla o další dvě dcery Žofii a Alžbětu, žila na zámku Tegernsee. Blízké přáteství ji poutalo k sestřenici Marii Valerii.

Dne 4. července 1892 se v Tegernsee provdala za württemberského hraběte a vévodu Viléma II. Karla z Urachu, syna 1. vévody z Urachu Viléma I. Zemřela ve 46 letech po narození devátého dítěte.

Manžel byl v roce 1918 zvolen litevským králem a přijal jméno Mindaugas II. Po vyhlášení republiky 2. listopadu téhož roku opustil Litvu a věnoval se vědecké činnosti. Druhé manželství uzavřel dvanáct let po Améliině smrti, 26. listopadu 1924 se oženil s posledního bavorského krále Ludvíka III., Wiltrudou.

Děti

Amélie s manželem a dětmi

• Marie Gabriela (1893 – 1908)
• Alžběta (1894 – 1962) ∞ Karel z Lichtenštejna
• Karolína (1896 – 1980)
• Vilém (1897 – 1957) ∞ Elisabeth Theurer
• Karel Gero (1899 – 1981) ∞ hraběnka Gabriela z Waldburg-Zeilu
• Markéta (1901 – 1975)
• Albrecht (1903 – 1969) ∞ Rosemary Blackadder, ∞ Ute Waldschmidt
• Eberhard (1907 – 1969) ∞ Iniga Thurn-Taxis
• Mechtilda (1912 – 2001) ∞ Fridrich Karel Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst

Odkazy

Literatura

• BESTENREINEROVÁ, Erika. Sisi a její sourozenci. Překlad Hvízdalová Ivana. 1. vyd. Praha : Brána, 2004. 208 s., 8 obr.. ISBN 80-7243-232-X. Kapitola Vévoda lékařem, Oční lékař, s. 49-51, 98-101.  
• GRÖßINGOVÁ, Sigrid-Maria. Sisi a její rodina. Překlad Hvízdalová Ivana. 1. vyd. Praha : Ikar, 2007. 192 s. ISBN 978-80-249-0876-2. Kapitola Vévoda kráčí novou cestou, s. 71-92.  

Externí odkazy

• Fotografie